Plynárenské společnosti NET4GAS a Gas Storage CZ zřejmě nezůstanou pod křídly státem vlastněného správce páteřní elektrické soustavy ČEPS natrvalo. Podle zjištění Ekonomického deníku se chystá vznik „státního plynárenského holdingu“, který se oddělí od společnosti ČEPS a stane se reprezentantem zájmů státu v oboru plynárenství.
Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je takové řešení ve fázi přípravy. „Sdružení plynárenských aktiv do samostatné skupiny je jednou ze zvažovaných forem jejich dalšího rozvoje. Rozhodnutí o konkrétním postupu se bude odvíjet od vyjednávání MPO s dalšími resorty – mimo jiné o tom, zda by měl zahrnovat i státního obchodníka s energiemi,“ uvedl mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
Elektrárenská společnost ČEPS má jiné zaměření a sama se považuje pouze za dočasného vlastníka dvou plynárenských firem, které na přání vlády koupila v loňském roce od původních zahraničních majitelů. „Společnost pořídila tyto dvě dceřiné společnosti (Gas Storage CZ a NET4GAS Holdings) výhradně za účelem jejich následného vyčlenění ze Společnosti v souladu se záměry vlastníka – Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,“ uvedl ČEPS v nedávno zveřejněné výroční zprávě. Dodal k tomu, že zatím není známo, k jakému datu by toto vyčlenění mělo proběhnout.
Státní obchodník s plynem? Zatím tajemný jako yetti
Zatím je vše v rané fázi příprav, tudíž nemá tento nový podnik ani jméno. Zdroje Ekonomického deníku o něm hovoří jako o Státním plynárenském holdingu a jeho vznik považují za vysoce pravděpodobný. Je prakticky jisté, že nový holding získá do svého vlastnictví páteřní síť plynovodů (tedy společnost NET4GAS) a hlavního provozovatele podzemních zásobníků plynu v Česku – Gas Storage CZ.
Jenže u vlastnictví podniků NET4GAS a Gas Storage CZ to zřejmě neskončí. Státní plynárenský holding by mohl převzít také podíly v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a v zatím budovaném terminálu ve Stade u Hamburku. Ty v minulých letech pořídil ČEZ, více než čistě byznysové rozhodnutí to byl krok směrem k vyšší energetické bezpečnosti České republiky na přání vlády. Je tedy možné, že i aktivity v oboru dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) skončí pod křídly státního holdingu.
Mohlo by vás zajímat
Podle vyjádření ministerstva průmyslu by pod nový plynárenský holding mohl patřit státní obchodník s energiemi. Problém je v tom, že stále nepadlo rozhodnutí, zda takový subjekt vznikne a co bude dělat. Vzhledem k dobře fungujícímu trhu s energiemi nedává moc smysl, aby dodával plyn koncovým zákazníkům. Nabízí se vhodnější pole působnosti: uzavírat dlouhodobé smlouvy se státy či společnostmi, které zemní plyn těží a exportují. Hlavní dodavatelé plynu českým zákazníkům nakupují pouze na krátkodobém trhu, což s sebou nese svá rizika.
Jak stát přišel k zásobníkům a plynovodům
Gas Storage CZ provozuje celkem šest podzemních zásobníků zemního plynu na českém území s celkovým provozním objemem přes 2,7 miliardy m³. Podzemní zásobníky od privatizace českého plynárenství v roce 2002 vlastnil německý koncern RWE. Ten se loni rozhodl zásobníky prodat. Podle dohody z loňského srpna je koupil státem ovládaný podnik ČEPS. K vypořádání transakce došlo v září 2023. Kupní cena dosáhla 372 milionů eur (9,08 miliardy korun).
Krátce poté ČEPS uzavřel smlouvu o odkupu firmy NET4GAS Holdings. Vláda tuto transakci schválila v září, k převodu firmy došlo v prosinci 2023. Tato akvizice vyvolala v médiích a v řadách odborné veřejnosti vlnu kritiky. Původní vlastníci, investiční firmy napojené na německou pojišťovnu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS, totiž NET4GAS finančně vysáli a těžce zadlužili. Navzdory tomu se kupní cena za NET4GAS Holdings v tuto chvíli pohybuje v rozmezí 6,9 až 7,9 miliardy korun; přesná částka bude záviset na dosažených výsledcích.
Zatímco podnik Gas Storage CZ vykázal za loňský rok solidní výsledky, NET4GAS se zmítá v problémech. Po zastavení exportu ruského plynu prostřednictvím Nord Streamu totiž přišel o platby za mezinárodní tranzit plynu. NET4GAS v loňském roce zaznamenal propad tržeb o 77 procent na 3 miliardy korun, místo dřívějších zisků loni prodělal 1,7 miliardy korun.
David Tramba