ČEZ získal podíl v dalším terminálu pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Jedná se o plánované zařízení u města Stade poblíž Hamburku, které má zahájit provoz za čtyři roky. Z celkové kapacity ve výši 13,3 miliardy metrů krychlových si ČEZ s podporou vlády zajistil 2 miliardy m3 pro potřeby České republiky. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili zástupci vlády spolu s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem.
ČEZ uzavřel smlouvu na 15 let s opcí na dalších deset let. Dalšími nájemci terminálu jsou německé společnosti EnBW a SEFE. Zajímavostí může být, že se jedná o pevninský přístavní terminál. Jejich výhodou je oproti těm plovoucím větší kapacita, rychlejší vyskladnění a regasifikace LNG. Pevninský terminál ve Stade nahradí plovoucí terminál na stejném místě, který je v tuto chvíli ve výstavbě. Provozovatel Hanseatic Energy Hub plánuje spuštění pevninského terminálu v roce 2027.
„Občanům jsme slíbili, že budeme posilovat energetickou bezpečnost naší země. Slíbili jsme to jako vláda a já jsem to vytkl jako jeden ze zásadních předpokladů pro restart Česka. Řadu konkrétních kroků už jsme udělali, teď přidáváme další důležitý dílek to mozaiky. Po získání kapacity LNG terminálu v Nizozemsku se nám podařilo zajistit kapacitu i v německém terminálu Stade,“ uvedl na tiskové konferenci předseda vlády České republiky Petr Fiala.
„To, že jsme se jako vnitrozemská země dokázali tak rychle zbavit závislosti na dovozu ruského plynu, je velký úspěch, ale také investice do naší bezpečnosti. Podíl v terminálu ve Stade nedaleko Hamburku má navíc výhodu v podobě toho, že je blíž než terminál v Nizozemsku. Dodávaný plyn tedy poteče přes méně hranic, což sníží poplatky za jeho dopravu do Česka,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Vláda transakci podpořila tím, že se skupinou ČEZ uzavřelo podobnou zajišťovací smlouvu, jaká platí pro terminál v Eemshavenu. „Jsem velmi rád, že se podařilo tato dlouhá jednání dokončit. Poděkoval bych jak představitelům české i německé vlády, kteří jednání podporovali, tak našim partnerům ze společnosti Hanseatic Energy Hub, která terminál buduje. Pevninské terminály postupně nahradí ty dočasné plovoucí, a tak jsme od počátku usilovali o získání dlouhodobé kapacity i v některém z připravovaných pevninských terminálů,“ zmínil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
LNG terminál ve Stade je zajímavý i tím, že chystá postupný přechod k ekologicky přijatelnějším palivům, jako je vodík, bio-LNG, syntetický zemní plyn nebo amoniak.
Skupina ČEZ aktivně vstoupila na velkoobchodní trh s plynem v loňském roce, kdy si s podporou státu zarezervovala část kapacity nového plovoucího LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Celková kapacita je osm miliard metrů krychlových ročně. ČEZ si pronajal na pět let kapacitu 3,1 miliardy m3, zbývající množství mají koncerny Shell a Engie.
Během prvních šesti měsíců letošního roku připlulo do Eemshavenu celkem 12 lodí se zkapalněným plynem určeným pro Českou republiku. Objem dovozu o něco přesáhl jednu miliardu metrů krychlových plynu. Jenže ne všechen dovezený plyn doputoval až do Česka. „Nadpoloviční objem dovezeného LNG jsme po převedení do plynné podoby transportovali až do Česka, menší část jsme prodali v Německu,“ odpověděl v srpnu na dotaz Ekonomického deníku mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
ČEZ měl zájem také o získání části kapacity v plánovaném druhém plovoucím LNG terminálu v Gdaňsku. Podle zjištění agentury Reuters se však rozhodl nabídku nepodat kvůli nespokojenosti s navrženými podmínkami. Nespokojeni byli také další zájemci, takže se nakonec nepřihlásil nikdo.
Více o náhradě ruských paliv za dodávky z jiných zemí se dočtete ve zprávě Konec plateb Putinovi. Zbývá poslední rok, kdy budeme brát ropu a jaderné palivo z Ruska.
(dtr)
