ČEZ odstaví své modernizované uhelné elektrárny dříve, než odpovídá jejich technické životnosti. Například teprve nedávno obnovenou uhelnou elektrárnu Prunéřov II na Chomutovsku chce zavřít už na konci roku 2030. Současně však omezil plánovanou investici do snižování emisí rtuti, čímž rozzuřil ekologické aktivisty.
Elektrárna Prunéřov II prošla v letech 2012 až 2016 komplexní obnovou. Zařízení se třemi bloky a celkovým výkonem 750 megawattů patří mezi nejvíce vytěžované uhelné elektrárny v Česku. Podle původních plánů měla fungovat 25 let od modernizace, později ČEZ rozhodl v souladu s doporučením Uhelné komise o ukončení provozu do roku 2038. V aktuální žádosti o integrované povolení k provozu (IPPC) zmiňuje odstavení zdroje již na konci roku 2030.
„V návaznosti na přijatou VIZI 2030 byla přehodnocena strategie provozu portfolia uhelných zdrojů Skupiny ČEZ se závěrem optimalizace jejich provozu v návaznosti na postupné ukončování jejich provozu a s tím souvisejí konsolidace investic do těchto zdrojů. V případě zařízení EPR II bylo rozhodnuto o ukončení provozu zdroje již v roce 2030, tj. o deset let dříve oproti původně předpokládané životnosti a o 8 let dříve oproti doporučení tzv. Uhelné komise,“ uvádí se v oznámení společnosti ČEZ.
Současně však ČEZ uvedl, že předpokladem dřívějšího ukončení provozu je omezení projektu ekologizace zařízení za účelem snížení emisí rtuti na úroveň nejlepších dostupných technologií (BAT). „Potenciální přínosy realizace tohoto enormně technicky, finančně i časově náročného projektu by v případě významného zkrácení délky provozu zdroje nemohly vyvážit náklady s ním spojené,“ napsal ČEZ v oznámení pro řízení o IPPC.
Spousta rtuti a moc dlouhá výjimka
Tímto postupem ČEZ zklamal ekologické aktivisty z Hnutí Duha a Greenpeace. Ti kritizují fakt, že ČEZ chce vypouštět 17 mikrogramů rtuti na metr krychlový spalin až do konce roku 2030. „ČEZ chce pro uhelnou elektrárnu Prunéřov II nejdelší výjimku z limitů na ochranu zdraví ze všech elektráren v ČR – na devět let. A to přesto, že letos na jaře dostal kratší výjimku oproti slibu, že limit pro rtuť splní,“ reagoval vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
„Udělení výjimky do roku 2030 by bylo v rozporu se zavedenou správní praxí, podle které nelze v žádném případě udělit výjimku na dobu delší než 8 let. Zároveň musí být v případě udělení výjimky dodržen zákonný požadavek na zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Pokud by měla výjimka trvat až do roku 2030 a provozovatel by zároveň nepodnikl žádné kroky pro minimalizaci dopadů výjimky na lidské zdraví a životní prostředí, lze předpokládat, že tato zákonná podmínka nebude splněna,“ upozornila právnička kanceláře Frank Bold Eliška Beranová.
„Průběžně hledáme způsob, jak snižovat emise CO2 a zároveň ušetřit finanční prostředky, které budeme investovat do výstavby nových bezemisních a nízkoemisních zdrojů a ne do uhelných zdrojů. Ve své strategii jsme se zavázali ke snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 procent, oxidů dusíku o dalších 70 procent a oxidu siřičitého o dalších téměř 90 procent,“ uvedl v reakci na výtky ekologů mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Ekologické organizace spolu s právní firmou Frank Bold napadají výjimky z nových limitů emisí škodlivin i v případě jiných uhelných elektráren. V posledních měsících zpochybňují hlavně podmínky dalšího provozu elektráren Chvaletice a Počerady, jež patří do majetku skupiny Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače.
David Tramba
