Celní válka rozpoutaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem i skutečná válka, kterou Trump rozpoutal na Blízkém východě. To jsou hlavní příčiny toho, proč se letos českému exportu na mimoevropské trhy moc nedaří. Objem dodávek na hlavní trhy v Asii i Americe oproti loňsku klesl.
Z celkově nepříznivého trendu vybočují jen dva pozitivní příběhy úspěchu. Český vývoz do Jižní Koreje v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 136 procent, objem dodávek na Tchaj-wan se zvětšil o 70 procent. V této souvislosti vypadá sabotování cesty předsedy senátu Miloše Vystrčila (ODS) s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan ze strany vládní koalice jako střelba do vlastní nohy.
Růst o 136 procent
Co stojí za tímto skokovým růstem? Podle detailních čísel v databázi zahraničního obchodu Českého statistického úřadu český vývoz do Jižní Koreje táhnou dodávky počítačů a jejich dílů, speciálních chemikálií pro elektroniku, mikroskopů nebo jiných vědeckých přístrojů. Hlavně díky těmto položkám se český vývoz na Korejské republiky za první kvartál vyšplhal na více než 9 miliard korun.
Na obchodní příležitosti na korejském trhu upozorňuje státní agentura CzechTrade. Za perspektivní označila třeba oblast e-commerce. „Pro české firmy představuje e-commerce možnost vstupu na trh bez nutnosti lokální entity, testování produktů formou pilotních objednávek a v případě úspěchu také rychlé škálování prodeje. Největší potenciál mají zejména produkty s vyšší přidanou hodnotou, například prémiové potraviny, kosmetika nebo designové a high-tech výrobky,“ zmínil generální ředitel CzechTrade Rudolf Klepáček.
Tchaj-wan, nebo Čína?
Vývoz na Tchaj-wan v lednu až březnu vzrostl meziročně o více než 70 procent na 3,74 miliardy korun. Hlavní položkou zde jsou díly a součásti počítačů, druhé místo patří osobním automobilům. České podniky na ostrov se sporným mezinárodním statutem dodávají také různé průmyslové stroje a přístroje, mikroskopy či hutní produkty.
Opačný směr přitom nabral objem dodávek z Česka do Čínské lidové republiky, který v meziročním srovnání klesl o 4,5 procenta. V posledních letech se přitom obchodní výměna s asijskou velmocí vyvíjela celkem příznivě. Objem českého exportu postupně narostl z 23 miliard korun v roce 2010 na téměř 76 miliard v roce 2024. Jenže pak se trend obrátil a loni už došlo k poklesu na 69,4 miliardy korun.
Český export mimo Evropu: Top 10 zemí
| země | export (mld. Kč za 1.Q.2026) | meziroční změna |
| USA | 39,02 | -16,3 % |
| Turecko | 24,75 | -6,1 % |
| Čína | 16,12 | -4,5 % |
| Korea | 9,17 | +136 % |
| Izrael | 8,83 | -0,1 % |
| Indie | 8,42 | +6,6 % |
| Mexiko | 7,27 | -17,2 % |
| Japonsko | 7,17 | -0,8 % |
| Arabské emiráty | 4,96 | -39,1 % |
| Singapur | 4,87 | -17,3 % |
Dopady Trumpových cel
Ještě méně příznivý vývoj nastal v případě exportu do Spojených států. Ty přitom drží pozici nejvýznamnější odbytiště českého zboží mimo Evropu. V letošním prvním čtvrtletí objem exportu klesl o 16 procent na 39 miliard korun. Výrazné snížení postihlo třeba export proudových motorů, které do USA vyváží podnik PBS Velká Bíteš. Padá také export telekomunikačních přístrojů, stavebních strojů, hutních produktů, autodílů i řady dalších položek. Souvislost s dopadem celní zátěže, zavedené administrativou prezidenta Donalda Trumpa, je více než zřejmá.
Aby těch problémů nebylo málo, český export v březnu poškodil také válečný konflikt na Blízkém východě. Například vývoz do Izraele, který ještě v lednu a únoru rostl o 20 procent, v březnu v meziročním srovnání spadl o 32 procent. Ještě výraznějším tempem se snížila hodnota dodávek do Spojených arabských emirátů a dalších arabských zemí v oblasti Perského zálivu.
Snížení exportní závislosti na zemích Evropské unie, o kterém hovoří příslušní ministři snad všech vlád za posledních patnáct let, se tak stále nedaří. Podle posledních čísel ČSÚ tvoří dodávky do zemí EU zhruba 84 procent celkové hodnoty českého exportu. Dalších 6 procent pak připadá na jiné evropské země – Velkou Británii, Švýcarsko, Norsko, Srbsko či Ukrajinu. Podíl mimoevropských zemí na exportu je pouze desetiprocentní.
