Průměrná čistá mzda v Česku je druhá nejvyšší ve skupině zemí, které mají za sebou zkušenost s budováním socialismu. Před námi je pouze Slovinsko. Horší je to ale s růstem mezd. Některé země, hlavně Polsko a Litva, nás totiž svižným tempem dohánějí.
Srovnání mezd lze nalézt v nedávno zveřejněné studii konzultační firmy Forvis Mazars. Použity zde jsou průměrné mzdy zaměstnanců v soukromém sektoru za rok 2024. Studie pokrývá 25 zemí regionu včetně Německa a Rakouska. Ty se také logicky nacházejí na vrcholu žebříčku. Čistá mzda v Německu vychází na 2937 eur měsíčně, což je téměř přesně dvojnásobek oproti Česku.
Pozici Česka zkreslila chyba ve studii
Co se týká České republiky, tady Ekonomický deník opravil jeden nedostatek, který autoři studie přehlédli. Zapomněli totiž snížit daň z příjmu o slevu na poplatníka; u jiných zemí ji přitom zohledňují. Průměrný čistý příjem českého zaměstnance za rok 2024 tak vychází na 1459 eur (36 738 korun), nikoli uváděných 1357 eur. Po této korekci se Česko dostává těsně před Polsko, Litvu a Estonsko.
Srovnání měsíčního příjmu zaměstnanců v roce 2024 (v eurech)
| země | superhrubá | hrubá mzda | čistá mzda |
| Rakousko | 6469 | 5009 | 3417 |
| Německo | 5605 | 4634 | 2937 |
| Slovinsko | 3160 | 2722 | 1734 |
| Česko | 2474 | 1849 | 1459 |
| Litva | 2377 | 2336 | 1413 |
| Estonsko | 2323 | 1736 | 1390 |
| Polsko | 2425 | 1988 | 1387 |
| Chorvatsko | 2214 | 1900 | 1308 |
| Lotyšsko | 2059 | 1666 | 1241 |
| Maďarsko | 2013 | 1781 | 1185 |
| Slovensko | 2076 | 1524 | 1069 |
| Rumunsko | 1772 | 1733 | 1014 |
| Černá Hora | 1198 | 1182 | 1004 |
| Bulharsko | 1536 | 1291 | 981 |
| Srbsko | 1330 | 1155 | 809 |
| Bosna a Hercegovina | 1274 | 1141 | 724 |
| Severní Makedonie | 934 | 934 | 622 |
| Albánie | 852 | 730 | 592 |
| Kosovo | 525 | 500 | 457 |
| Ukrajina | 614 | 503 | 388 |
Pokud srovnáme výši mezd oproti dva roky staré studii firmy Forvis Mazars, ukazuje se, že vývoj mezd je v jednotlivých státech velmi rozdílný. Čistá mzda vyjádřená v eurech v Česku za dva roky vzrostla jen o 8 procent; vliv měl i slabý kurz koruny v loňském roce. Velmi slabý byl také růst mzdy po zdanění v Estonsku (o 2,2 % na 1390 eur) nebo na válkou sužované Ukrajině (o 2,6 % na 388 eur).
Většina zemí naopak vykazuje svižný růst mezd. Pozoruhodné jsou například skoky v čistém měsíčním příjmu zaměstnanců v Polsku (o 36 % na 1387 eur), Litvě (o 32 % na 1413 eur), Slovinsku (o 28 % na 1734 eur) a Chorvatsku (o 31 % na 1308 eur). Pokud se současné trendy nezmění, právě tyto země jsou na nejlepší cestě Česko během příštích let předehnat.
Rovné, nebo progresivní zdanění?
Srovnání výše průměrných mezd je spíše „vedlejší produkt“ studie Forvis Mazars. Ta se zaměřuje hlavně na srovnání daňových sazeb v zemích střední a východní Evropy. Daňové systémy se totiž výrazně liší. Zhruba polovina z 25 posuzovaných zemí uplatňuje paušální sazbu daně z příjmů fyzických osob. Ta se pohybuje od 10 procent v Rumunsku až po 22 procent v Estonsku.
Druhá polovina zemí má progresivní daňové sazby. Nejvyšší příjmy se tak v Rakousku daní sazbou 55 procent, ve Slovinsku je to 50 procent a v Německu 47,5 procenta. Česká republika má jen mírnou progresi zdanění mezd. Většiny zaměstnanců se týká sazba 15 procent, z vysoce nadprůměrných příjmů si stát bere 23 procent.
Mohlo by vás zajímat
Studie společnosti Forvis Mazars dále uvádí, že pokud se někde mění míra zdanění fyzických osob, tak je to směrem nahoru. „Například Německo zvýšilo rozptyl sazeb a Lotyšsko upravilo obě své sazby směrem nahoru,“ uvedla manažerka daňového oddělení Forvis Mazars Gabriela Ivanco. Estonsko zvýšilo paušální daň z příjmů z 20 na 22 procent.
Viditelné a skryté daně
Trojice zemí, jmenovitě Česko, Slovensko a Estonsko, přenáší velkou část daňové zátěže na zaměstnavatele. Ti totiž hradí převážnou část sociálního a zdravotního pojištění nikoli z hrubé mzdy, ale nad její rámec. Zvyšuje to celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance, označované někdy jako superhrubá mzda.
Ukazuje se však, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy zhruba podobný. Čistá mzda bezdětných zaměstnanců se pohybuje okolo 60 procent výše superhrubé mzdy (až na specifické případy, jako jsou Černá Hora a Kosovo). Nejvyšší zdanění práce je na Slovensku a v Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.
