Klimatický summit v Maroku se blíží do finále. Ve středu na něm se svým projevem vystoupil za Českou republiku ministr životního prostředí Richard Brabec. Na zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP22) jde hlavně o to, přiblížit se dohodě všech států na konkrétním naplňování tzv. Pařížské dohody z roku 2015.
V rámci zasedání na summitu každý stát shrne, jak si stojí v plnění úkolů, které z dohody vyplývají. Český zástupce zdůraznil hlavně závazek ke snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 40% proti roku 1990 do roku 2030. Celý projev ministra Brabce si můžete přečíst zde.
K naplnění tohoto závazku mají pomoct zejména opatření v oblasti energetiky, posilování energetické účinnosti (např. program Nová zelená úsporám nebo OPŽP 2014-2020), opatření v zemědělství, dopravě (např. podpora alternativních pohonů v dopravě, na kterou MŽP dá pro obce a kraje 100 milionů korun).
Tahle procenta by ale pro Česko neměla představovat žádný zásadnější problém, protože ve sledovaném období se významně změnila struktura tuzemského průmyslu. Emise skleníkových plynů v roce 2014 byly 37 procent pod úrovní roku 1990. Do roku 2050 by tak zplodin vypuštěných do ovzduší mělo ubýt o 80%. Kritici naopak zdůrazňují zásoby uhlí, které je škoda nechat ležet ladem. Jejich širší využití jde ale proti ekologickým dohodám. Nové, ambiciózní cíle se však nelíbí poslancům vlivného hospodářského výboru Sněmovny. Jak jsme psali v textu Antifosilní zákon za této vlády nebude poslanci vyzvali vládu, aby nepřijímala ambiciózní cíle EU v oblasti nízkouhlíkové energetiky a mobility, která by se mohla týkat mnoha obyvatel a mít značný dopad na domácí průmysl a tím i ekonomiku.
Vyjednávání v Marakéši jsou od začátku komplikovaná. Pařížskou dohodu už ratifikovalo 110 států z celkových více než 190. „To je obrovský úspěch, na druhou stranu takovou rychlost nikdo neočekával. Obecně se počítalo s tím, že se nejprve postupně vyjednají detaily naplňování Pařížské dohody, zejména jakým způsobem měřit závazky snižování emisí jednotlivých států, jak zajistit financování snižování emisí a adaptace vůči negativním dopadům změny klimatu a kdo přesně a v jaké výši bude přispívat,“ komentuje číslo ministr Brabec. Přesto je na podle něj na jednání patrná snaha o dohodu na kompletních nových pravidlech nejpozději do roku 2018.
Česká republika ale mezi 110 státy, které už dohodu přijaly, není. Sněmovna ji začala projednávat minulý týden, stvrdit ji pak bude muset ještě prezident. Země světa se vloni dohodly, jak omezit klimatické změny. Hlavní cíl? Držet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia.
Vanda Kofroňová
