Nezaměstnanost v tuzemsku klesla na 4 %, nejníže ze všech států Evropské unie. Zároveň počet potřebných a neobsazených pracovních míst přesáhl 3 %, což je nejvíce v celé EU.
Podíl lidí, kteří hledají zaměstnání, na pracovním trhu obvykle výrazně převyšuje nad podílem volných pozic. V České republice se však nyní obě čísla skoro potkávají na blízkých hodnotách. Nezaměstnanost sice ve třetím kvartále letošního roku kvůli sezónním vlivům lehce stoupla na 4 %, stále však zůstává nejnižší ze všech států Evropské unie, kde vychází průměrně 8,2 %.
Česká republika zároveň v posledních dvou čtvrtletích vedla žebříček, který srovnává četnost volných zaměstnaneckých míst. Podle posledních oficiálních čísel tady neobsazené pozice zaujímají 3,1 % pracovního trhu, zatímco průměrem EU je 1,8 %.
Přijatelní zaměstnanci chybějí především ve službách
Data zveřejnil statistický úřad Evropské unie – Eurostat. Ekonomiku přitom rozdělil na dva sektory, které porovnejme zvlášť. V průmyslu a stavebnictví, které jsou ve statistice vedeny dohromady, má větší nouzi o zaměstnance pouze Belgie.
Ještě více však převažuje tuzemská poptávka nad nabídkou přijatelné práce v sektoru služeb, kam patří například obchod, peněžnictví, administrativa, ale také inženýrské činnosti a celá veřejná sféra. Zde je tuzemský podíl volných míst více než dvojnásobný oproti unijnímu průměru (4,7 % oproti 2,1 %).
Vzestupný trend ovšem obecně převažuje. “Meziročně stoupl podíl volných pracovních míst ve 23 členských státech, v ostatních zůstal stabilní,” konstatuje Eurostat. V celém společenství platí, že zaměstnavatelé hledají personál častěji do terciálního sektoru (2,1 %), než do průmyslu a stavebnictví (1,4 %). Výjimky najdeme v Maďarsku, Lotyšsku, Chorvatsku, Rumunsku, Slovensku a taky v Belgii a Řecku, kde je poptávka v obou hlavních oblastech vyrovnaná.
Procentuální podíl volných pracovních míst podle státu a zaměření
| Stát | Průmysl | Služby | Celá ekonomika |
| Česká republika | 3 | 4,7 | 3,1 |
| Belgie | 3,5 | 3,5 | 2,9 |
| Spojené království | 1,9 | 2,8 | 2,5 |
| Německo | 1,8 | 3,2 | 2,3 |
| Estonsko | 1,3 | 2,3 | 2 |
| Maďarsko | 2,3 | 1,9 | 2 |
| Nizozemsko | 1,9 | 2,3 | 2 |
| Rakousko | 1,4 | 2,6 | 1,9 |
| EU | 1,4 | 2,1 | 1,8 |
| Švédsko | 1,4 | 2,3 | 1,8 |
| Slovinsko | 2 | 2,1 | 1,7 |
| Lotyšsko | 1,7 | 1,3 | 1,6 |
| Kypr | 1,1 | 1,9 | 1,5 |
| Lucembursko | 0,7 | 2,1 | 1,5 |
| Chorvatsko | 1,5 | 1,3 | 1,4 |
| Finsko | 1,1 | 1,9 | 1,4 |
| Rumunsko | 1,2 | 1 | 1,4 |
| Litva | 1,3 | 1,5 | 1,3 |
| Slovensko | 1 | 0,9 | 1,1 |
| Irsko | 0,5 | 1,1 | 1 |
| Polsko | 0,9 | 1 | 0,8 |
| Řecko | 1,3 | 1,3 | 0,8 |
| Bulharsko | 0,5 | 0,6 | 0,8 |
| Portugalsko | 0,6 | 1,3 | 0,7 |
| Španělsko | 0,3 | 0,4 | 0,7 |
Data v tabulce zveřejnil Eurostat za třetí čtvrtletí roku 2016, bez zemědělství. Dánsko (celkově 1,8 % volných míst) zahrnulo pouze soukromý sektor, takže výsledek není zcela srovnatelný. Totéž platí pro Francii (0,7 %), Itálii (0,6 %) a Maltu (3,3 %), které zahrnuly jenom podniky, kde pracuje aspoň 10 zaměstnanců. Volnými pracovními místy chápejme takové placené pozice, které zaměstnavatel aktivně nabízí mimo svůj podnik.
Příklad volné pozice: Firma hledá nováčka přes veřejně přístupný internetový portál. Je přitom lhostejno, komu nakonec místo svěří – zda nováčkovi, anebo svému stávajícímu zaměstnanci, kterého může třeba jenom přesunout mezi dvěma kancelářemi.
Příklad pozice, která ve statistice není zahrnuta mezi volnými: Firma inzeruje pracovní příležitost jenom přes svůj intranet, takže lidé mimo podnik nemohou nabídku zaznamenat ve veřejně přístupných zdrojích.
Eurostat počítá podíl volných pracovních míst vůči všem pracovním místům (vůči součtu nabízených a obsazených postů).
Petr Woff
