Česko-německé snahy na směnu přístavních území v Hamburku nepolevují. Aktuálně se v rámci společné pracovní skupiny jedná o technickém řešení provedení nového přístavního území. Ekonomickému deníku to sdělil tiskový mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský. „Finalizuje se text dokumentu Letter of Intend, na základě kterého by mělo být zahájeno v roce 2024 vypracování studie proveditelnosti ve vazbě na využití nového přístavního území v Hamburku v prostoru Kuhwerder Hafen,“ informoval mluvčí.
Česká republika má v Hamburku aktuálně tři přístavní území. Historicky dvojici přístavů Moldauhafen (Vltavský přístav) a Saalehafen (Sálský přístav) ještě tehdejší Československá republika získala do pronájmu na 99 let díky Versailleské smlouvě. Samostatný Peutehafen (Peutský přístav) v roce 1929 Československo koupilo. O směnu areálů Moldauhafen a Saalehafen se Česko snaží dlouhodobě, vyměnit je chce za Kuhwerder Hafen (Kuhwerderský přístav), který je od současných českých přístavů vzdálen několik kilometrů směrem k moři.
„Po dokončení nového terminálu v Kuhwerder Hafen Česká republika současná pronajatá území opustí. Nemají námořní přístup, pro současné požadavky logistiky mají roztříštěnou dispozici a nachází se v těsné blízkosti obytné nástavby, kde je v plánu další rozvoj nové městské čtvrti. S ní by nebyl další provoz přístavu pro manipulaci se zbožím slučitelný,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy.
Otevřená cesta na moře
Nový terminál, na rozdíl od stávajících území, má být přístupný pro námořní plavidla. Podle ministerstva dopravy to umožní vylepšit podmínky pro obchodní výměnu podniků v České republice s tou částí Evropy, která je dostupná díky námořní dopravě. Přístav by měl sloužit především pro přepravu nadrozměrných nákladů nebo například zboží, které by bylo možné kompletovat přímo v přístavu.
Do a z přístavu by mířily produkty přepravované vnitrozemskou dopravou po Labi a v době zhoršených plavebních podmínek by podle Medelského sloužil přístav jako mezisklad. „Tento druh manipulací z vnitrozemských plavidel není dnes v Hamburku běžný a ceny za meziskladování zboží dosahují vysokých hodnot snižujících konkurenceschopnost českých podniků odkázaných na Labe s kolísající splavností,“ uvedl mluvčí. Dodal, že v plánu je také „hub“ pro lodní kontejnerové linky na Labi do České republiky, který dnes v Hamburku také není.
„Současně lze uvažovat o možnosti dodatečného využívání terminálu námořními i vnitrozemskými plavidly zahraničních rejdařů pro realizaci přeprav bez zdroje a cíle na území České republiky, a to v režimu zpoplatněného stání, překládky a případně dalších služeb,“ doplnil Medelský.
Má to jít i bez vlastních lodí
Uzavření nájemní smlouvy na nové území plánovaného terminálu by podle mluvčího mohlo být na základě závěrů studie proveditelnosti reálné ve druhé polovině roku 2024. Následovat má projektová příprava pro stavební úpravy. Nové přístavní území bude vyžadovat podle ministerstva výstavbu nového moderního terminálu.
A jak vysoké finanční náklady si směna vyžádá? Stanovení výše souvisejících finančních nákladů je podle mluvčího aktuálně v řešení. Už dříve resort uváděl náklady na přizpůsobení přístavu ve výši přibližně 2,5 miliardy korun.
Podle údajů resortu dopravy je pro Česko k dispozici přístavní území o velikosti čtyř hektarů s možností budoucího rozšíření o další dva hektary. Investice do nového území by měly být rozděleny do dvou fází. První fáze by umožnila realizovat překládky zboží a využívat vlečkové koleje. V rámci druhé fáze se podle ministerstva počítá i s možností odbavování námořních plavidel, a to v návaznosti na realizaci nutných sanačních prací na přilehlé nábřežní hraně.
V současnosti Česká republika nemá pod svou vlajkou žádné říčně-námořní lodě, to ale podle resortu dopravy není pro řešení přístavního terminálu rozhodující parametr. „Lodní prostor si běžně zákazníci pro konkrétní přepravy podle potřeby pronajímají. Klíčový je přístavní terminál, kde se nakládka uskuteční,“ poznamenal mluvčí.
Jak ministerstvo dopravy uvádí, proces výměny přístavních území České republiky v Hamburku přímo nesouvisí s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty. „Naplňování cílů této dohody však podpoří možnosti využívání vnitrozemské vodní dopravy do a z přístavu Hamburk,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
Smlouva mezi českou a německou stranou ohledně splavnění Labe čeká na projednání v Poslanecké sněmovně už dva roky. Dokument už má souhlas vlády a Senátu, ratifikovala ho i německá strana. Dohoda má umožnit spolupráci obou stran ohledně možnosti masivněji využívat labskou vodní cestu pro nákladní dopravu. Zavazuje obě strany k tomu, že se postarají o plavební dráhy a parametry plavební hloubky.
Podle poslance, místopředsedy TOP 09 a předsedy poslaneckého zemědělského výboru Michala Kučery by k projednání smlouvy mělo dojít v prvním pololetí příštího roku.
Tereza Čapková
