Tradiční česká vlastnost nechávat vše na poslední chvíli se může v případě čerpání peněz z evropských fondů vymstít. Česká republika nabírá zpoždění při vypisování dotačních výzev, a pokud je nestihne vypsat včas, reálně hrozí, že o nemalou část peněz z celkových 920 miliard korun přijde.
Hraje se o následující sumy peněz: 550 miliard korun z evropských strukturálních a investičních fondů, 179 miliard korun z Národního plánu obnovy, minimálně 150 miliard z Modernizačního fondu a také 42 miliard z Fondu spravedlivé transformace. Tyto peníze lze využít jako na restart ekonomiky po pandemií koronaviru, ale také na modernizaci a dekarbonizaci energetiky, lepší vzdělávání či zavádění rychlého internetu.
Jak upozorňuje Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím, u většiny zmíněných programů měly být v letošním roce vypsány první dotační výzvy, což se nestalo. Jelikož je současné programové období evropských strukturálních a investičních fondů nastaveno na období let 2021 až 2027 a v letošním roce nebyla vyhlášena žádná výzva, ztratila Česká republika již jeden rok a zpoždění bude těžké dohnat.
„Aby bylo možné evropské prostředky čerpat, je nezbytné, aby byly včas spuštěny dotační výzvy, a aby byly zahájeny příjmy žádostí o poskytnutí dotace. Platí totiž striktní pravidla, které upravují využití například Evropských strukturálních a investičních fondů. Základním pravidlem je takzvané N+3, které říká, že prostředky alokované pro daný rok musí členská země použít a vykázat Evropské komisi nejpozději během následujících tří let,“ vysvětluje Jiří Kvíz.
Reakce MMR: není to pravda
Podle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj je však takové tvrzení zavádějící. „ČR rozhodně nezaostává. Evropská komise opakovaně s uznáním hodnotí vysoce pokročilý stav příprav na nové období 2021-2027 ve srovnání s ostatním státy EU. Ke zpoždění bohužel došlo na evropské úrovni, kdy balíček předpisů EU byl dojednán a publikován až v létě 2021,“ reagoval mluvčí MMR Vilém Frček.
MMR též zpochybňuje Kvízovo tvrzení, že Česko přijde o peníze kvůli pravidlu N+3. „Celková alokace peněz pro ČR je dána a bude se postupně čerpat v jednotlivých letech. Zahájení bude dáno startem jednotlivých operačních programů; tedy není pravdivé tvrzení, že ČR přijde o část peněz. Je to nepochopení systému fungování čerpání fondů EU,“ zdůraznil Vilém Frček z MMR.
Podobně se k věci vyjádřilo také ministerstvo průmyslu a obchodu. „Samotná Evropská komise si je zpoždění začátku programového období vědoma. Proto částka pro splnění pravidla N+3 za rok 2021 je 0 Kč. Alokace pro rok 2021 by se měla využít v následujících 4 letech rovným dílem,“ uvedla za ministerstvo jeho mluvčí Štěpánka Filipová.
Podobně špatná situace nastala také v čerpání Národního plánu obnovy, kde mohou žadatelé z České republiky získat celkem 191 miliard korun. Ty mají státu pomoci s oživením ekonomiky po krizi způsobené pandemií koronaviru. „Také u prostředků z Národního plánu obnovy, který měl být rovněž zahájen v roce 2021, platí, že na dokončení projektů je relativně omezený časový prostor. Většina projektů musí být fyzicky zrealizována do roku 2025“ uvedl Jiří Kvíz.
Taky však kritika není zcela namístě. Ministerstvo průmyslu ČR v listopadu vypsalo dotace na pořízení solární elektrárny pro podnikatelské subjekty. Zájemce o příspěvek hrazený z fondu obnovy hledají také další státní instituce, ať už jde o ministerstvo zemědělství (lesy odolné vůči změnám klimatu), Státní fond životního prostředí (Nová Zelená úsporám, snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru), ministerstvo školství, ministerstvo práce a sociálních věcí či Technologickou agenturu ČR.
Vzorně běží čerpání peněz z Modernizačního fondu, kde Státní fond životního prostředí již vypsal dotační výzvy pro investice do obnovitelných zdrojů, tepláren a ekologizace průmyslu. Ministerstvo životního prostředí v minulých týdnech rozhodlo o přidělení prvních peněz na stavbu fotovoltaických elektráren a odklon od uhlí v teplárenství.
(ede)
