INZERCE

Inovace ve zbrojním průmyslu bude financovat mimo jiné fond rizikového kapitálu. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Česká republika se zapojí do Inovačního fondu NATO. Jak, dnes schválila vláda

Vláda dnes projednala a schválila mechanismus zapojení České republiky do Inovačního fondu NATO. Oznámila to po svém dnešním zasedání. Česká republika by se měla zapojit do dvou inovačních fondů Severoatlantické aliance. Rozvoj podpory start-upů v raném stádiu rozvoje, orientovaných na nastupující a přelomové technologie, mezi které patří např. umělá inteligence, autonomie či kvantové a vesmírné technologie, v nejbližších letech výrazně promění nároky na zajištění obrany a bezpečnosti. Členské státy NATO si tuto skutečnost uvědomují, proto vznikla před dvěma lety iniciativa NATO 2030, která má zajistit politickou i vojenskou relevanci aliance i v následujících letech. Inovační aktivity mají za cíl zachovat a dále rozvíjet technologickou převahu NATO, chránit dosavadní kapacity v nastupujících a přelomových technologiích před nežádoucím působením ze strany třetích států a za třetí, propojit výsledky přelomového výzkumu v soukromém a univerzitním sektoru s vojenskými schopnostmi členů NATO.

Ruská agrese na Ukrajinu nastolila zásadní otázku, jakým směrem se Česká republika vydá, aby byla schopna zajistit si v případě vojenského konfliktu svoji bezpečnost.

Česká republika by se měla zapojit do dvou inovačních fondů Severoatlantické aliance. Inovační fond NATO (NIF/Fond) bude investovat do slibných technologických start-upů a univerzitních spin-offů. NIF/Fond na bázi venture kapitálového fondu, tj. fondu rizikového kapitálu, bude disponovat částkou jedné miliardy eur. Obranné a inovační centrum DIANA pak nabídne možnost financování start-upům a spin-offům, které se věnují umělé inteligenci, velkým datům nebo kosmickým technologiím.

V následujících letech bude pro zachování obranyschopnosti nutné, aby Česká republika, ale stejně tak NATO i Evropská unie, rozvíjely své nejmodernější technologické kapacity, podporovaly růst těchto subjektů a jejich zapojování do sektoru obrany.

Právě přístup k těmto technologiím a nejnovějším informacím o nich je hlavním benefitem, který poskytnou dva inovativní fondy. Inovační fond NATO (NIF/Fond) a Obranné a inovační centrum DIANA.

Za sídlo nového Inovačního fondu NATO (NIF) byl v dubnu vybrán Amsterdam. Tento fond rizikového kapitálu poskytne v průběhu příštích 15 let investice ve výši jedné miliardy eur jménem členských zemí NATO. Investiční činnost bude zaměřena zejména na začínající podniky v rané fázi vývoje nových a převratných technologií a také na privátní fondy rizikového kapitálu podporující nové a převratné technologie dvojího užití (tzv. Deep Tech).

Očekává se, že zřízení tohoto fondu právě v Nizozemsku zvýší možnost inovativních nizozemských start-upů najít cestu k potřebnému kapitálu. To podnítí vývoj inovativních komplexních technologií, které nabízejí řešení sociálních a obranných výzev a upevní již tak silnou pozici Nizozemska v oblasti investičních fondů pro inovativní firmy.

Dohoda o zřízení fondu byla uzavřena na loňském summitu NATO v Madridu. Od té doby NATO jmenovalo předsedou správní rady NIF zakladatele fondu Lakestar Venture Capital Klause Hommelse. Spolu s ním budou ve správní radě Fiona Murrayová, proděkanka MIT, a Roberto Cingolani, který založil Italský technologický institut a působil jako italský ministr pro ekologickou transformaci. V radě NIF bude zasedat celkem devět členů, přičemž se počítá s oficiálním zahájením činnosti fondu na summitu NATO v litevském Vilniusu v červenci 2023.

Všichni tři jmenovaní členové rady společně zvolili sídlem NIF nizozemský Amsterdam.

„Vzhledem k široké geografické působnosti fondu budou zřízeny další regionální kanceláře po celé Alianci,“ uvedlo NATO ve svém prohlášení. Zřízení NIF umožní NATO využít inovační ekosystém ve prospěch bezpečnosti a obrany členských zemí. „Očekává se, že zřízení tohoto fondu v Nizozemsku zvýší možnost inovativních nizozemských start-upů najít cestu ke kapitálu. To bude stimulovat vývoj inovativních komplexních technologií, které nabízejí řešení sociálních a obranných problémů,“ uvedlo následně nizozemské ministerstvo obrany.

Toto rozhodnutí je pro nizozemský technologický sektor velkou vzpruhou. Fond obdrží od členských států celkem 1 mld. EUR, přičemž celý projekt je plánován na 15 let a Nizozemsko se zavázalo přispět během tohoto období částkou přes 55 mil. EUR. NIF je jednou z iniciativ NATO, která má za cíl podpořit inovativní potenciál aliance. Na dosažení tohoto cíle úzce spolupracovaly Nizozemská agentura pro zahraniční investice, oborová technologická organizace Techleap.nl a nizozemské ministerstvo obrany.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg loni v červnu oznámil, že aliance chce výrazně investovat zejména do mladých evropských technologických firem. Členské státy se zajímají o pokročilé technologie, které jsou vhodné i pro vojenské využití, jako je umělá inteligence, biotechnologie, cestování do vesmíru, kvantové počítače nebo energetické technologie. Start-upy v těchto oborech obvykle potřebují hodně prostředků na vývoj svých produktů, ale často je pro ně obtížné získat soukromé finance, neboť oblast deep tech bývá pro většinu investičních fondů příliš riskantní. Proto se mohou lehce stát kořistí antagonisticky zaměřených zemí, které jsou naopak více než ochotny do nich vkládat nemalé prostředky. Ve všech výše uvedených strategických oblastech se tak zahájením činnosti NIF otevírá mnoho příležitostí také pro české inovativní start-upy k získání potřebného financování pro jejich další technologický rozvoj.

Přístup k nejnovějším technologiím a informacím

Hlavním benefitem účasti České republiky v obou fondech by měl být přístup k nejnovějším technologiím a informacím. Nehledě na to, že podpora vzniku a rozvoje inovativních podniků je v souladu s národními hospodářskými strategiemi a koncepčními dokumenty České republiky.

„Inovační fond NATO (NIF/Fond) bude investovat do slibných technologických start-upů a univerzitních spin-offů, jejichž technologie budou mít potenciál pro aplikaci do vojenských schopností v následujících letech. NATO a současně ministerstvo obrany tak bude schopné navázat úzký vztah s nejinovativnějšími firmami, a to i se subjekty mimo tradiční oblast bezpečnostního a obranného průmyslu a zasadit se o rozvoj a následnou integraci inovativních technologií do svých schopností,“ potvrdila před nedávnem informace Ekonomického deníku ohledně začlenění země do dvou fondů Natálie Forsterová z ministerstva obrany.

„V obecné rovině můžeme říci, že NIF bude svou funkcí spíše připomínat venture kapitálové fondy, tj. fondy rizikového kapitálu, a bude disponovat částkou 1 miliardy eur na období trvání fondu 15 let. Tyto prostředky budou určeny na investice do vysoce inovativních firem s vysokým potenciálem pro bezpečnostní a obranné využití. Smyslem fondu je umožnit alianci udržet si technologickou převahu v následujících letech,“ doplnila Natálie Fosterová.

Záměr vzniku NIF byl odsouhlasen státy NATO na summitu v Bruselu v roce 2021 jako součást programu NATO 2030, který má zajistit relevanci aliance a jejich obranných schopností v následujících letech. Od prosince roku 2021 mezi státy ochotnými se účastnit NIF probíhala diskuze v rámci pracovní skupiny, která měla vytvořit strukturu fondu k naplnění tohoto strategického záměru.

Zjištění pozice bez GPS

Další možností, jak získat peníze na vývoj nových armádních technologií, pak bude obranný akcelátor DIANA (Defence Innovation Accelerator of the North Atlantic).

V České republice je velice silné zastoupení start-upů věnujících se umělé inteligenci, velkým datům, či kosmickým technologiím. Obranné a inovační centrum DIANA jim nabízí možnost, jak jejich talentu a know-how využít pro navýšení obranných schopností České republiky a celé aliance.

Těmto subjektům se otevře možnost nabídnout svůj produkt všem 30 členským zemím NATO. Dojde tak k představení českých technologií pro další zahraniční zákazníky a potenciální investory.

K projektu DIANA lze konstatovat, že jde o další iniciativu, kterou se aliance snaží do oblasti obrany a bezpečnosti zahrnout i netradiční aktéry jako start-upy a spin-offy.

Cílem projektu DIANA je podpořit integraci nastupujících a přelomových technologií do vojenských schopností. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

„Cílem projektu je podpořit integraci nastupujících a přelomových technologií do vojenských schopností, zajistit interoperabilitu a standardizaci už od počátku vývoje prototypu, zvýšit spojeneckou spolupráci v oblasti EDTs a podpořit jejich inovační ekosystémy,“ potvrzuje zjištění Ekonomického deníku Natálie Forsterová z ministerstva obrany.

DIANA bude každoročně vyhlašovat několik výzev, v rámci kterých budou mít start-upy/SMEs možnost představit NATO svá řešení s jednoznačným obranným a bezpečnostním uplatněním.

„Vybrané subjekty na rozpracování svých návrhů, například zajištění přesné pozice v terénu bez využití GPS, dostanou finanční podporu po dobu půl roku až 1 roku, která jim umožní například. pronájem testovacích center, či sjednání expertních konzultací,“ doplňuje Natálie Forsterová.

Formální cestou nebyl zatím žádný subjekt o účasti v obranném akcelerátoru DIANA ze strany ministerstva informován. Je to opět dáno stavem, v jakém se obranný akcelerátor nachází.

„V současné chvíli mezinárodní tým vybírá experty, kteří budou odpovědní za nastavení mechanismů DIANA a způsobu například vyhodnocování podaných návrhů. Pilotní provoz a vyhlášení prvních výzev jsou očekávány v polovině roku 2023. Jakmile budou známy přesnější informace o specifických podmínkách pro zapojení a o možných tématech výzev, plánuje resort obrany přiblížit akcelerátor DIANA soukromému i akademickému sektoru.

Česká republika byla předběžně vybrána jako jedno z míst pro umístění akceleračního pracoviště DIANA.

Možnosti zapojení tu jsou

V obou iniciativách, jak v inovačním fondu NIF, i DIANA, nejde pouze o tradiční obranný průmysl, s nímž má NATO i ministerstvo obrany dlouhodobě navázánu spolupráci, ale zejména o subjekty, jejichž technologie dvojího užití mají velký potenciál pro využití v obranných schopnostech, ale zatím s ozbrojenými silami neměly příliš možností spolupracovat.

Z důvodu klíčového významu těchto technologií v budoucích konfliktech se pak proto ministerstvo obrany pokusí tuto spolupráci iniciovat.

Ekonomický deník proto oslovil klíčové hráče na poli českého obranného průmyslu, zda jsou jim nové možnosti, jak posílit roli českého armádního průmyslu v aliančních strukturách, známy.

„Společnost Colt CZ Group si je vědoma vzniku Inovačního fondu NATO, jehož je Česká republika členem. Víme také o iniciativě DIANA, která vznikla na půdě NATO v loňském roce. Vítáme tyto aktivity, jejichž pomocí hodlá NATO získat nové schopnosti v oblasti EDT (Emerging and Disruptive Technologies) duálního užití ve spolupráci s civilním sektorem. Vyhodnocujeme možnosti pro zapojení naší společnosti do těchto iniciativ,“ odpověděla před časem na otázky Ekonomického deníku mluvčí Colt CZ Group SE Eva Svobodová.

„Žádné bližší informace o zapojení České republiky do NIF nemáme. Přínosem může být podíl a využití nejnovějších poznatků v definovaných oblastech pro naše technologie – e.g.: ERA nebo Aircraft Industries,“ zareagovala před časem mluvčí společnosti Omnipol Marika Přinosilová.

Omnipol podle jejích slov zatím osloven kvůli možné účasti na inovačních programech nebyl.

„Za naše společnosti by se dalo uvažovat o využití schopností společností ERA a Aircraft Industries v oblasti ATC/ATM, C4ISTAR a EW,“ dodala Marika Přinosilová.

Ekonomický deník doplňuje, že před rokem, 20. července pořádalo ministerstvo obrany v rámci svého předsednictví Everopské unii konferenci „Importance of Modern Technologies for European Defence and Security, kde vystoupoupil mimo jiné i zástupce NATO, který představil oba projekty. Pozváni na ni byli i zástupci akademické sféry a průmyslu.

Podrobné informace o obou fondech z vládních zdrojů zde nalézt ZDE.

Jan Hrbáček