Plán transformace České pošty schválila ve středu 28. června 2023 vláda. Jádrem transformačního plánu je vyčlenění komerčních služeb, tedy logistiky a balíkových služeb, ze státního podniku do státní akciové společnosti. Zbývající „očištěná“ část České pošty dostane nové úkoly, konkrétně v oblasti digitalizace a snižování nákladů na státní správu. Nová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Později by do mí mohl vstoupit strategický partner, uvedl pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán. Pošta podle něj letos počítá se ztrátou okolo 1,5 miliardy korun proti původně odhadovaným 3,5 miliardám korun.
Plán ve čtvrtek představili ministr vnitra Vít Rakušan a Miroslav Štěpán, který je pověřený vedením státního podniku. „Osobně jsem rád, že Česká pošta a spolupracující odborníci z ministerstev vnitra, financí a obchodu a průmyslu dokončili plán transformace včas, a velmi si cením přístupu ostatních ministrů, kteří jej včera podpořili a budou se na jeho realizaci podílet,“ řekl Vít Rakušan. Za nejdůležitější závěry z jednání vlády o plánu transformace České pošty Vít Rakušan považuje všeobecný souhlas s hlavními cíli transformace, ochotu Českou poštu finančně podpořit a jasné stanovení úkolů pro jednotlivá ministerstva, které z transformačního projektu vyplývají. „Cíle transformace České pošty reagují na nové výzvy, které přináší technologický a společenský vývoj a které musí vláda a stát řešit,“ řekl Vít Rakušan.
Balíkovna, která vznikne na základě zvláštního zákona, by podle Štěpána měla v letech 2025 a 2026 vykazovat tržby okolo šesti až sedmi miliard korun. Státní podnik Česká pošta bude dále provozovat pobočkovou síť, zachová si doručování listovních zásilek a peněžních poukázek a rozšíří poskytování služeb pro stát.
Transformovaná Česká pošta do budoucna tak zajistí komunikaci se státem každému, kdo nebude schopen nebo ochoten přejít na komunikaci digitální. Česká pošta tak zajistí, aby lidé měli přístup i k fyzickým službám státu a bude kontaktem pro občany všude tam, kde jiné úřady budou své služby poskytovat převážně v digitální podobě.
Za nové výzvy Vít Rakušan označil nutnou digitalizaci státní správy, potřebu zjednodušit státní agendy a nutnost snižovat provozní náklady státu. Negativní dopady na společnost spojené s těmito výzvami může pomoci řešit transformovaná Česká pošta. „I když se digitalizace prosazuje ve všech oblastech, měla by existovat i alternativa, všude přítomné místo, kde se občan bude moci obrátit na zástupce státu. Tím místem může být státní infrastruktura v podobně pobočkové sítě České pošty a jejích zaměstnanců,“ řekl Vít Rakušan.
Česká pošta stane nástrojem státu. V regionu zprostředkuje digitální komunikaci
Hlavní zásady a opatření transformačního plánu České pošty představil Miroslav Štěpán. Za hlavní opatření označil vyčlenění komerčních služeb, tedy logistiky a balíkových služeb, do nové státní akciové společnosti a pověření takto zeštíhlené České pošty novými úkoly ze strany státu. Podle tohoto zadání se transformovaná Česká pošta stane nástrojem státu, který v každém regionu především zprostředkuje digitální komunikaci se státem pro ty občany, kteří nebudou schopni nebo ochotni na ní přejít. A tím odstraní jejich sociální a lidskoprávní znevýhodnění. Dále pak zůstane kontaktem státu ve všech regionech, ve kterých budou státní úřady v důsledku digitalizace a snižování nákladů omezovat svoje služby. A převezme od státních úřadů agendu, kterou bude schopna zajistit pro stát s nižšími náklady nebo s větším komfortem pro občany.
„Nové veřejné služby, které bude Česká pošta poskytovat, zároveň přinesou nové příjmy, díky kterým se sníží její potřeba státního financování,“ řekl Miroslav Štěpán a jako příklad uvedl převzetí vyřizování žádostí o některé dávky od Úřadu práce.
Další navýšení příjmů České pošty přinese podle transformačního plánu otevření její rozsáhlé infrastruktury pro všechny komerční subjekty, které budou na komerční bázi poskytovat služby občanům. Může jít například o služby bankovní, pojišťovací nebo logistické. Tento rozvoj služeb zároveň zvýší kvalitu života občanů zejména na malých obcích.
Obrat v hospodaření České pošty přinesou podle transformačního plánu jak navýšené příjmy, tak úspory v nákladech. Miroslav Štěpán vyčíslil, že podle plánu by měly navýšené příjmy a úspory vylepšit provozní hospodaření České pošty v letech 2024 až 2026 o 12,4 miliardy korun, a to oproti výsledkům provozního hospodaření v případě varianty, že Česká pošta by žádnou transformací neprošla a těžila jen z úspor, z uzavírání poboček a z prodeje majetku. Podíl příjmů na této částce činí podle plánu 75 %, podíl úspor 25 %. Úspory budou generovány především racionalizací chodu hlavní správy, centralizací logistických služeb a dalšími optimalizačními opatřeními v provozu.
V kladných číslech v roce 2026
Pokud se podaří projektované příjmy a úspory realizovat v plné výši, překlopí se provozní hospodaření České pošty do kladných čísel již v roce 2026. Miroslav Štěpán ale upozornil na rozdíl mezi provozním hospodářským výsledkem a celkovým hospodářským výsledkem, který bude ještě negativně ovlivňován splátkami dluhů a odpisy.
Kapitálová vyčerpanost je hlavním důvodem, proč Česká pošta potřebuje v období let 2024 až 2025 finanční injekci, aby eliminovala potencionální hrozbu insolvence a mohla úspěšně projít transformačním procesem. Miroslav Štěpán uvedl, že za roky 2018 až 2023 očekává kumulovanou ztrátu České pošty na úrovni 5,7 mld. korun, která se skládá z negativního výsledku hospodaření v letech 2018 až 2022 ve výši 4,2 mld. korun a očekávané ztráty v letošním roce ve výši 1,5 miliardy korun. Ztráty Česká pošta sanuje snižováním vlastního kapitálu a k zajištění běžného provozu má nasmlouvány úvěry od několika bank. Transformační plán předpokládá, že 4,5 miliardy korun bude investovat stát a až dvě miliardy získá Česká pošta z bankovních úvěrů. „Příspěvek státu by měl být poskytnut ve formě navýšení kmenového jmění České pošty o dvě miliardy korun, jako transformační příspěvek ve výši 1,5 miliardy korun a jako vklad do nové logistické státní akciové společnosti ve výši 1 miliardy korun,“ upřesnil Miroslav Štěpán.
Vyčlenění logistiky a balíkových služeb do samostatné státní akciové společnosti zjednoduší oběma subjektům, tedy přetrvávajícímu státnímu podniku i nové akciové společnosti přístup k finančním zdrojům. Státní nebo dotační investice do státního podniku nebudou vnímány jako nedovolená podpora komerční logistiky a nová logistická akciová společnost může získávat finanční zdroje z úpisů akcií, obligací nebo dotací. Jako státní akciová společnost bude zároveň připravena na případný vstup strategického partnera.
Miroslav Štěpán také vyčíslil aktuální pozitivní trend v hospodaření České pošty, díky kterému se projektovaná ztráta České pošty oproti předpokladům z letošního února snížila z 3,5 miliardy korun na 1,5 miliardy korun. Na snížení o dvě miliardy se z poloviny podílel vyšší výnos z doporučených dopisů a z poloviny úsporná opatření.
(mig)
