Další prestižní ocenění ozdobilo český vynález, který nachází komerční využití v Číně. Technologie Hydal dokáže pomocí bakterií přeměnit fritovací olej na plast, využitelný například jako obal pro potraviny. Kdy poslouží tuzemské veřejnosti?
Fritování je oblíbeným kuchařským postupem. Řízek, hranolky nebo jiné potraviny ponoříme do horkého oleje, takže získáme hotový pokrm dříve, než kdybychom surovinu pouze tradičně smažili. V kuchyních a potravinářských závodech však potom zůstává mnoho použitého oleje, který obvykle končí v kanalizaci. Vysoké učení technické v Brně (VUT) vyvinulo a patentovalo technologii, která dokáže zbylý odpad přetvořit na biologický plast.
Základem jsou bakterie, které ve stresové situaci (například při nedostatku živin) přeměňují olej na svoji zásobní látku: polymer PHA, použitelný také místo tradičních plastů. “Je potřeba seřídit dobře podmínky kultivace. Polymer potom z bakterií izolujeme a dostaneme ve formě prášku, můžeme zpracovat na fólie, nebo nanovlákna, případně nanočástice,” vysvětluje ve videu profesorka Ivana Márová, jejíž tým technologii objevil. Recyklací tak vznikne ekologický materiál, který se samovolně rozloží do 3 měsíců, v závislosti na podmínkách.
S komerčním využitím pomáhá stát a také Číňané
„Tuto unikátní technologii jsme zaznamenali v roce 2011, právě na VUT. Pod značkou Hydal jsme produkt připravili pro globální trh,” říká Ladislav Mareš, předseda představenstva společnosti Nafigate Corporation, a.s., která je nyní výhradním držitelem licence původního patentu.
Technologii finančně podpořila také Technologická agentura ČR (TA ČR). “Svoje programy cílíme tam, kde zatím selhává trh. Investujeme veřejné prostředky do konkrétních projektů, jak ukazuje komerční využití technologie Hydal,” uvedl Martin Bunček, místopředseda TA ČR.
Do projektu promluvila také vysoká politika a formou joint-venture se zapojila čínská společnost Jiangsu Clean Environmental Technology Co., Ltd. V nejlidnatějším státě, který vykazuje velké množství použitého fritovacího oleje, navíc roste pilotní výrobní linka. “Díky CzechTech China Center, které vzniká v čínském Suzhou, bude snad podobných projektů přibývat,“ sdělil již dříve Libor Sečka, bývalý český velvyslanec v Číně.
Hydal dostal druhé prestižní mezinárodní ocenění
Laboratorní vývoj trval 7 let, další 3 roky zabrala praktická aplikace do průmyslového provozu. Společnost Nafigate vyčíslila, že náklady na vývoj takové technologie stojí obvykle zhruba miliardu amerických dolarů, tedy asi 26 miliard korun. Zahájení prodeje bylo avizováno již pro letošní rok, přinejmenším na čínském trhu. „Budeme vyrábět například fólie pro zemědělce, které splní svoji funkci na polích a potom se samovolně rozpadnou, takže nezatíží životní prostředí. Společně s VUT pracujeme také na vývoji obalů pro potraviny,“ upřesnil Mareš.
Inovace byla oceněna konzultační společností Frost & Sullivan. (Frost & Sullivan Award je prostřednictvím vyhledávače Google hledaná asi desetkrát častěji, než jiná a v tuzemsku známější cena pro ekologické inovace Energy Globe Award.) Nyní přibylo ocenění z mezinárodního veletrhu China Hi-Tech Fair 2016. Tam podle organizátorů každoročně zavítá kolem kolem půl milionu návštěvníků a zhruba 3 000 vystavovatelů z 50 zemí.
Kdy technologie poslouží české veřejnosti?
Výnosy projektu Hydal podle českého Ministerstva zahraničních věcí nebudou zveřejněny. Profesorka Márová, ani společnost Nafigate nám neprozradily, zda a případně kdy technologie poslouží české veřejnosti (firmám, eventuálně domácnostem apod.). Skeptici uvádějí, že polymer PHA je nyní asi desetkrát dražší než konvenční plasty.
Mezitím italská společnost Novamont S.p.A, která se prezentuje jako světový lídr v oboru bio-plastů, otevřela chemičku v severní Itálii. Hlásí, že do projektu investovala 110 milionů amerických dolarů (asi 2,86 miliardy korun). Na stavbě pracovalo kolem 300 lidí, 70 zaměstnanců má fabrika nyní.
Petr Woff
