ČEPRO mělo přijít navrtáním produktovodů o desítky miliónů. Podařilo se ale odhalit jen krádež za 700 tisíc. Podnik přiznává, že nemuselo jít o jediný případ

Státní akciová společnost ČEPRO měla před časem navrtáním produktovodů přijít až o 200 miliónů korun. Podařilo se ale odhalit jen jednu krádež na Plzeňsku, kde škoda přesáhla „pouze“ 700 tisíc korun. Pachatel škodu zaplatil a dohodl se na vině a trestu. Celníci se přitom překvapivě zaměřili i na oznamovatele těchto obřích krádeží. ČEPRO samo připouští, že odhalený případ nemusel být zdaleka jediný.

Na přípravu krádeže pohonných hmot v obřím rozsahu s možnou škodou až 200 milionů korun upozornili na sklonku předloňského roku generálního ředitele ČEPRO Jana Duspěvu dva bývalí detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Zdeněk Blahut a Luděk Žákovec. Poznatek Blahutovi předal klatovský Petr Hájek, který později zemřel.

Utajovaných a sofistikovaných navrtávek, koncipovaných tak, aby dramaticky neklesl tlak v produktovodu, na což by kvůli měřícím technologiím ČEPRO přišlo, mělo být hned několik. Podle údajů informátorů dokonce tři na celém území republiky.

V létě se podařilo jednu jednu z navrtávek odhalit, škoda ale přesahuje „jen“ 700 tisíc korun. K odhalení došlo překvapivě díky anonymnímu telefonátu, ne kvůli práci detektivů či celníků. Jeden z podezřelých navíc při zásahu západočeské policie utekl.

Mohlo by vás zajímat

Jak budou vypadat Trumpova cla a kdo na ně nejvíc doplatí? Na stole jsou konkrétní scénáře

Kvůli informacím o navrtávkách produktovodů podalo ČEPRO trestní oznámení před více než rokem. Prověřování se zpočátku ujala Celní správa. Za ředitelem ČEPRO Duspěvou tehdy dorazil sám náměstek celníků Robert Šlachta se svým kolegou. Celníci se nicméně paradoxně zabývali víc samotnými oznamovateli, než upozorněním na závažnou trestnou činnost.

A z nepochopitelných důvodů zaměnili také osobu podnikatele Petra Hájka za bývalého náměstka policejního útvaru, který má na starosti odposlechy a sledování, Stanislava Hájka. Na něm Šlachta a spol. „dělali“ ještě na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a jeho jméno se objevilo v kauze Nagyová v souvislosti s lobbistou Ivo Rittigem. Ale o této záměně až později.

Kradlo se víc

Společnost ČEPRO dnes sama připouští, že jenom z navrtávky v obci Kralovice na Plzeňsku „nasosal“ gang více nafty, než se podařilo odhalit. „Je vysoce pravděpodobné, že odhalená trestná činnost nebyla prvním případem krádeže motorové nafty prostřednictvím této navrtávky. Provedení navrtávky i její následné využití, tzn. rozsah další trestné činnosti, je nicméně předmětem dalšího prověřování Policie ČR; bližší informace proto nelze v tuto chvíli poskytnout,“ sdělil Ekonomickému deníku generální ředitel ČEPRO Jan Duspěva.

Za navrtávku byl ve finále odsouzen jen jeden z pachatelů. A velmi pravděpodobně jen pouhý „pěšák“, organizátoři rozsáhlých krádeží zůstali vyšetřovatelům skryti. „Pachatel, Olegs Pogorelovs, byl Policií ČR zadržen při krádeži přibližně 43 tisíc litrů motorové nafty v hodnotě více než 600.000 Kč. Motorová nafta byla společnosti ČEPRO vydána a odsouzený rovněž uhradil následnou škodu související se sanací navrtávky (viz rozsudek),“ pokračuje šéf ČEPRO Duspěva.

„Oleg Pogorelovs je vinen, že v době od cca 17.00 hodin do 18.15 hodin dne 14.05.2019 v obci Kralovice, okres Plzeň-sever, odcizil spolu s dalšími doposud neustanovenými osobami, nejméně však s podezřelou osobou na útěku A. P. , nar. , státním příslušníkem Lotyšské republiky, případně po dohodě s ním, jakož i dalšími doposud neustanovenými osobami, příp. Též s podezřelým I. N. , státním příslušníkem Ruské federace, za využití vysílaček a dalekohledu, s úmyslem se obohatit, v areálu společnosti Zemědělské zásobování Plzeň a.s., v Žatecké ulici č. 359, celkem 23.000 litrů motorové nafty v hodnotě 739.910 Kč tak, že užil přípojku s nelegální navrtávkou napojenou na produktovodní síť poškozené společnosti ČEPRO. Té tak byla způsobena škoda v uvedené výši, vedoucí do gumového vaku o objemu cca 30.000 litrů, opatřeného technologií k řízení průtoku, umístěnou v zeleném lodním kovovém kontejneru o rozměru 12,2 x 2,45 x 2,9 metru, v němž byla ke gumovému vaku připojena hadice vedoucí přes čerpadlo, kterým byla motorová nafta postupně čerpána do celkem 28 ks IBC kontejnerů o objemu 1.000 litrů, z nichž bylo již 23 ks motorovou naftou naplněno, naložených v zaplachtovaném návěsu zn. Schmitz, MPZ: PL, který byl připojen k nákladnímu vozidlu zn. Daf, MPZ: PL, s nímž na místo podle instrukcí neznámých osob přijel a přistavil vedle kovového kontejneru, avšak již nestačil odjet, neboť byl při útěku mj. na místě zajištěn policejními orgány,“ stojí v anonymizovaném rozsudku, který Ekonomický deník získal.

Ředitel ČEPRO Jan Duspěva připouští, že šlo skutečně o sofistikovanou trestnou činnost, žádné pouhé provrtání potrubí a nasazení hadice. Na otázku Ekonomického deníku, jak je možné, že se pachatelům podařilo při čerpání nesnížit tlak v produktovodu, aby kontrolní mechanismy navrtávku neodhalily, Duspěva odpověděl: „Vzhledem k dalším vyšetřováním, která jsou v současné době vedena Policií ČR, bohužel nemůžeme být konkrétní. Obecně však můžeme konstatovat, že pachatelé používají systém ventilů, dálkově ovládaných SW prostředků a disponují odbornými znalostmi v oboru řidících systémů.“

V odpovědi na otázku, jestli se ČEPRO a vyšetřovatelům podařilo verifikovat informací původního zdroje, podnikatele Petra Hájka, o dvou, respektive třech navrtávkách, byl už Duspěva skoupý. „Tyto informace jsou i nadále předmětem vyšetřování.“ Také na další otázku, zda je ČEPRO schopno vyčíslit ztráty z produktovodů za loňský rok odpověděl Duspěva podobně vyhýbavě. „Tyto informace jsou v současné době předmětem vyšetřování.“

Jan Hrbáček

(pokračování článku na straně 2)

Schůzky s ředitelem

To, že bývalí policisté Zdeněk Blahut a Luděk Žákovec přišli na sklonku předloňského roku na ČEPRO s „loženou informací“ o sofistikované obří krádeži se potvrdilo už vloni v květnu, jak dokládá zakázka ČEPRO v registru smluv. Jednadvacátého dne předchozího měsíce si totiž Čepro u společnosti Dekonta objednalo za jeden milion korun bez DPH „odstranění navrtávky Kralovice“.

Jak už jsme předeslali, trestní oznámení podalo ČEPRO, jehož akcionářem je ministerstvo financí, na základě podnětu od už zmíněných bývalých policistů, kteří přišli státní akciovku o připravované nezákonné akci sami dobrovolně informovat. Jenže právě tito lidé se pak zcela neočekávaně ocitli v okruhu podezřelých. Samotný zátah kvůli navrtávce v Kralovicích pak provedli západočeští policisté.

Na počátku tohoto prověřování stál ještě před policií náměstek Celní správy a šéf její sekce pátrání Robert Šlachta. Díky jeho informačnímu přičinění se podle informací Ekonomického deníku do okruhu prověřovaných lidí dostal i další člověk, který neměl s údajnými nezákonnými aktivitami kolem ČEPRO absolutně nic společného – výše zmíněný Stanislav Hájek. A celníci začali podle informací Ekonomického deníku samotné oznamovatele odposlouchávat.

Co se tedy mimo veřejně dostupné informace odehrálo? Na sklonku předloňského roku přišel za bývalým náměstkem civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky a informace – a dlouholetým policistou Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Zdeňkem Blahutem podnikatel Petr Hájek z Tachova. Hájek se v rámci jím iniciovaného rozhovoru Blahutovi svěřil mimo jiné s tím, že má od svých zdrojů informaci, že se chystá obrovská krádež ve státním podniku ČEPRO.

Ukradeny prý měly být v časovém údobí zhruba za čtvrt roku pohonné hmoty v hodnotě zhruba 200 miliónů korun. Informátoři, které prý Hájek znal, by prý na odhalení přípravy krádeží rádi spolupracovali. Podle Hájka ale za spolupráci požadovali odměnu zhruba ve výši deseti procent z hodnoty plánovaného lupu.

Zdeněk Blahut se následně s poznatky od Petra Hájka svěřil svému bývalému kolegovi z ÚOOZ Luďku Žákovcovi. Ten pak kvůli tomu dojednal setkání s generálním ředitelem ČEPRO Janem Duspěvou. Krátce na to se Blahut s Žákovcem a Duspěvou sešli v pražském hotelu Hilton. Duspěva měl prý na schůzce připustit, že nelze vyloučit, že ke krádeži podobného objemu by skutečně mohlo dojít. Protože chtěl znát více informací a podrobnosti dohodli se na dalším setkání, na které měl dorazit nositel primárních informací – podnikatel Petr Hájek.

Předloni v prosinci následovala schůzka už přímo na ČEPRO. Vyjma ředitele Duspěvy a šéfa bezpečnosti ČEPRO Jiřího Nováka (shodou okolností také bývalého policisty – pozn. red.) na ni dorazili Zdeněk Blahut, Luděk Žákovec a podnikatel Petr Hájek. „Na schůzce Hájek v kostce odprezentoval, co se má stát. Řešilo se pak, že by mohlo pod dohledem celníků dojít k předstíranému převodu, aby se tato trestná činnost zadokumentovala. Informátoři podle Hájka navrhovali, že by si jako odměnu za cennou informaci mohli odebrat ne peníze, ale pohonné hmoty za zhruba deset procent z údajného objemu krádeže z ČEPRO. Duspěva měl říct, že je výše odměny nereálná, ale že například celníci můžou nějakou, byť mnohem nižší, odměnu, za tyto poznatky vyplatit. Řešili také to, že by Žákovcova firma mohla pomoci získat kontakt na zloděje, s tím, že by si za tuto práci vyfakturovala honorář v hodnotě desítek tisíc korun. Mluvili i o tom, že by Čepro kvůli chystané krádeži podalo trestní oznámení, aby se to mohlo začít oficiálně vyšetřovat,“ prozradil Ekonomickému deníku zdroj, obeznámený s tím, o čem se na schůzce u generálního ředitele ČEPRO mluvilo.

Podezřelí a Twitter Šuman

Krátce na to se podnikatel Petr Hájek, který měl na poslední schůzce evidentní zdravotní problémy, úplně Blahutovi odmlčel. Luďku Žákovcovi se pak za krátký čas přes prostředníka ozval jiný člověk s tím, že přebírá původní Hájkovu agendu. Proběhla další schůzka, té se účastnil už náměstek Celní správy a šéf sekce pátrání Robert Šlachta a jeho zástupce. „Manažeři ČEPRO to zahájili a pak odešli pryč. Ten nový člověk od Hájka, nějaký Skála z Plzeňska začal mluvit, ale krátce na to na něj začal naléhat Šlachta, že musí spolupracovat s celníky, jinak že mu hrozí velké potíže. Šlachta říkal, že už to celníci vyšetřují a několikrát zmínil jméno Stanislav Hájek, přestože dobře věděl, že prvotním zdrojem informací byl Petr Hájek, ten podnikatel z Tachova,“ sdělil další ze zdrojů Ekonomického deníku. Později vyšlo najevo, že původní zdroj informací, podnikatel Petr Hájek zemřel.

ČEPRO tedy podalo trestní oznámení o chystané krádeži. Celní správa, respektive její odbor pátrání z Olomouce, začal informace o údajné krádeži v ČEPRO prověřovat jako poškozování majetku společnosti ČEPRO a souvisejících krádeží pohonných hmot, respektive krácení nepřímých daní. Na výslechy si ale začala zvát ty, kdo na možnou trestnou činnost upozornili. Prověřování se ale začalo stáčet k nim a ne směrem k organizátorům oněch krádeží. Případ dozorovali olomoučtí žalobci.

K paradoxní situaci pak došlo koncem loňského února. Celníci si kvůli krádeži na ČEPRO tehdy předvolali k podání vysvětlení někoho úplně jiného, než primárního informátora. Jistého Stanislava Hájka, někdejšího policejního důstojníka z Útvaru zvláštních činností. Policejní jednotky, jež nasazuje mimo jiné odposlechy nebo zařizuje sledování podezřelých. Jméno Stanislava Hájka se objevilo v médiích například v roce 2013 v souvislosti s takzvanou kauzou Nagygate. V policejním souhrnu z Nagygate Šlachtovi lidé z ÚOOZ zkonstatovali, že Hájek je v telefonickém spojení s lobbistou Ivo Rittigem, což ho mělo stát pozici náměstka Útvaru zvláštních činností. Šlachta se o Stanislava Hájka intenzivně zajímal už tehdy a zájem přetrval delší dobu. Nejspíš také proto jeho jméno několikrát zmínil na poslední schůzce kvůli krádežím v ČEPRO.

Před nějakým časem lidé z bezpečnostních kruhů, blízcí premiérovi Andreji Babišovi, začali Hájkovo jméno skloňovat také v souvislosti s twitterovým účtem Julius Šuman. To je jméno důstojníka Státní bezpečnosti, který před rokem 1989 zverboval jako agenta StB mladého Andreje Babiše a na účtu tohoto jména se začaly před posledními parlamentními volbami začaly objevovat informace o Babišově kauze Čapí hnízdo. S twitterovým účtem Julius Šuman byl Andrejem Babišem spojován i bývalý detektiv ÚOOZ a pozdější náměstek civilní rozvědky Zdeněk Blahut.

To, že byl expolicista Stanislav Hájek podat vysvětlení na Celní správě kvůli chystané krádeži na ČEPRO, Ekonomickému deníku potvrdil. Vůbec ale nechápal proč. „Ano byl jsem podávat vysvětlení. V záhlaví výzvy bylo skutečně uvedeno, že jde o krádež pohonných hmot a krácení nepřímých daní. Nikdy jsem na Čepru nebyl a nikoho z těch zúčastněných neznám. Asi tam došlo k záměně jmen. Je to hodně zvláštní,“ řekl Stanislav Hájek.

V této souvislosti narazil Ekonomický deník díky několika zdrojům mimoděk na poznatek, že Celní správa účastníky schůzek na Čepru odposlouchávala. A to včetně Stanislava Hájka, který s příběhem nemá vůbec nic společného. „Můžu se to domnívat, protože jestli si mně pozvali a vylustrovali, tak nějaký účel to mělo. Určitě nasadili odposlech a výpisy komunikačního provozu, aby zjistili detaily. Tak to pan Šlachta dělá. Zvažuji právní kroky, necháme si objasnit, proč k tomuto došlo a za jakým účelem. Já jsem na těch schůzkách vůbec nebyl. Je na orgánech činných v trestním řízení, aby konaly. Jestli pan Šlachta nařídil odposlech, záznam, a předvolání, tak by za to měl nést plnou odpovědnost,“ řekl dále Stanislav Hájek.

Také Zdeněk Blahut Ekonomickému deníku potvrdil, že musel kvůli kauze ČEPRO podávat vysvětlení. „Ano. Celníci mně vyzvali, tak jsem tam byl podat vysvětlení k tomu, co se na ČEPRO odehrálo. Chtěli vysvětlení ke schůzkám, co se odehrálo. Na tu pravou podstatu se ani neptali. Přišlo mi to hodně formální, že musí splnit určitou povinnost a nepochopil jsem z toho, o co jim vlastně vůbec jde,“ tvrdí Blahut.

Z bezpečnostní komunity přitom i on dostal řadu informací, že se ho celníci snažili „napasovat“ do příběhu jako jednoho z podezřelých, kdo se měl na ČEPRO údajně obohatit. „Přijde mi to úplně absurdní. Vyšetřování těch signálů, že se něco děje, místo toho, aby se celníci zabývali vyšetřováním krádeží. Místo toho řeší, proč jsme tam přišli a co jsme tam řekli,“ pokračoval Blahut.

„Vůbec nepochopil, proč si pozvali jiného Hájka. Ten, kdo mně požádal o zprostředkování kontaktu s tím, že chce oznámit tuto trestnou činnost byl Petr Hájek. Který tedy bohužel, jak jsem se pak dozvěděl, zemřel. A pro mně to tím skončilo. To, že do toho zapojili Stanislava Hájka, kterého jsem v životě neviděl, mi přijde účelové. Na jednu stranu si říkám, že by museli být úplně blbí, aby si pozvali někoho jiného. Ale protože asi úplně blbí nejsou, tak v tom vidím určitý záměr,“ pokračuje Blahut.

A připustil že i on měl signály o možném odposlouchávání svého telefonu. „Na můj vkus to nabralo úplně jiné grády, než to mělo mít. Já jsem celý život pracoval ve státní správě a přišlo mi důležité tyto informace o plánované krádeži v ČEPRO oznámit. Kam to došlo je fakt absurdní. Petra Hájka jsem znal deset let, informace, které mi přinesl, byly vždycky reálné,“ podotkl Blahut.

Ekonomický deník proto položil Celní správě konkrétní otázky k velmi podivnému průběhu jejího pátrání. Například, proč byl do kauzy uměle vpraven bývalý policista Stanislav Hájek, aniž by s ní měl cokoli společného. „V uvedené věci provádí Celní správa prověřování trestního oznámení podané firmou ČEPRO. Z tohoto důvodu není možno poskytovat v současné době žádné informace,“ zněla vloni odpověď mluvčí celníků Martiny Kaňkové na první kontakt Ekonomického deníku. Na otázky z kraje loňského roku pak Kaňková odpověděla: „Dle mých informací případ řeší Krajské ředitelství Policie Plzeňského kraje, odbor obecné kriminality.“

Jan Hrbáček