Někdy stačí deset dní a vše je naopak. Několikatýdenní pokles cen elektřiny a plynu na evropských burzách se po 7. říjnu obrátil vzhůru nohama a ceny se vrátily na původní, méně příznivé hodnoty. Stačily k tomu tři negativní zprávy – útok extremistů z Hamasu na Izrael, tajemné poškození plynovodu mezi Finskem a Estonskem a nové obavy ze stávky těžařů plynu v Austrálii.
Nadějný trend klesajících cen zemního plynu lze sledovat od konce srpna a vydržel do pátku 5. října, kdy na nizozemském trhu TTF vyšla jedna megawatthodina (MWh) s dodáním v roce 2024 na 44 eur. V pátek 13. října již cena dosahovala 56,50 eura/MWh, což znamená růst o 28 procent během jediného týdne. Spolu s plynem šla nahoru i elektřina, základní roční pásmo 2024 na německé energetické burze EEX zdražilo ze 115 na 138 eur/MWh (tedy o 20 procent).
Podle analytiků S&P Global Commodity Insights se sešlo několik negativních vlivů současně. V citlivé době před začátkem zimní topné sezóny vzrostla geopolitická rizika, která převážila nad pozitivními zprávami. Mezi ně patří třeba fakt, že podle údajů Gas Infrastructure Europe jsou zásobníky plynu v zemích EU zaplněny z téměř 98 procent.
Geopolitická rizika vzrostla po útoku ozbrojenců Hamasu z pásma Gazy na území Izraele. Očekávaný izraelský odvetný vpád na území Gazy může spustit lavinu dalších konfliktů na Blízkém východě. Izrael navíc preventivně zastavil těžbu zemního plynu z podmořského ložiska Tamar. Jedná se o druhou největší produkční oblast v izraelském sektoru Středozemního moře, v první polovině letošního roku dodala 4,9 miliardy m3 plynu.
Výbuch na dně Baltu. Už zase
Jen o den později, v neděli 8. října, došlo k zatím nevysvětlenému poškození a úniku plynu z podmořského plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko. Ten je teď mimo provoz. Finský prezident Sauli Niinistö označil za pravděpodobnou příčinu poškození plynovodu sabotáž zásahem „vnější činnosti.“ Konkrétního viníka neuvedl, ale hlavním podezřelým je logicky Rusko. To bylo podezřelé už k loňského zničení plynovodu Nord Stream, kde je však podezřelých více.
Jak uvedl zpravodajský web The Conversation, tento plynovod s kapacitou 2,6 miliardy m3 ročně zahájil provoz teprve v roce 2020. V posledním roce sloužil hlavně k reexportu plynu z LNG terminálu ve finském přístavu Inkoo do Estonska. Díky dodávkám z Finska a litevského LNG terminálu v Klaipedě dosáhlo Estonsko nezávislosti na dodávkách ruského plynu; ten nedováží již od loňského dubna.
Napětí na trhu zvyšují také dezinformace, třeba na síti X (dříve Twitter) hojně sdílený příspěvek o tom, že Katar na protest proti bombardování Gazy zastaví dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy. Není to však pravda.
Aby těch problémů nebylo málo, tak vzrostly také ceny černého uhlí dodaného do západoevropských přístavů. Jak uvádí S&P Global Commodity Insights, během minulého týdne vzrostla jeho cena o 18 procent na 141 dolarů za tunu. Růst byl tažen doplňováním zásob v elektrárnách a výrobních závodech před blížící se zimou.
Cena emisní povolenky na burze EEX v minulém týdnu vzrostly o téměř 7 procent na 85,20 eura. S&P Global Commodity Insights k tomu dodává vysvětlení, že růst cen plynu zvýšil ziskové marže uhelných elektráren. Nákup povolenek ze strany elektrárenských společností se tudíž pravděpodobně zvýší.
David Tramba
