Patří ceny elektřiny v Česku k nejvyšším v Evropě? Závěr srovnávací analýzy cen energií, kterou zpracovala konzultační firma ENA, je přesně opačný. Lidé i firmy v Česku platí za elektřinu i plyn méně, než odpovídá průměru velkých a středních zemí Evropy. Hlavní závěry studie Ekonomickému deníku poskytl jednatel firmy ENA Jiří Gavor.

Meziročně si Česko v rámci Evropy dokonce polepšilo. Průměr cen placených českými odběrateli elektřiny se letos nachází zhruba o 12 procent pod průměrnou cenou ve dvanácti vybraných státech. Před rokem bylo Česko o 5 procent pod průměrem. Tady je zřejmá souvislost s převodem plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na státní rozpočet. Rozhodla o tom vláda premiéra Andreje Babiše krátce po nástupu k moci v prosinci loňského roku.

Co všechno cenu ovlivňuje

Podle analýzy firmy ENA platily české domácnosti v prvním letošním pololetí v přepočtu 246 eur (5980 korun) za megawatthodinu. Jde o celkové náklady včetně daní a distribuce. Průměr dvanácti posuzovaných zemí se přitom blíží 300 eurům. Situace se obrátí ve chvíli, kdybychom přepočítali ceny na paritu kupní síly obyvatel dané země. V takovém případě se Česko posouvá nad průměr posuzovaných zemí. Dražší je zde jen Polsko, Itálie a Belgie.

Srovnání cen elektřiny ve 12 vybraných zemích Evropy. Příklad: Domácnost se spotřebou 3,5 MWh za rok. Zdroj: ENA

Srovnání cen energií komplikuje fakt, že ne všichni hrají podle stejných pravidel. A nejde jen o různý podíl zákazníků na úhradě vícenákladů zelené energetiky. Maďarsko, Slovensko a Francie stále udržují státní regulaci cen pro domácnosti. Maďaři dokonce cenu silové elektřiny dotují ze státního rozpočtu – a prohlubují tím jeho už tak vysoký schodek. Další „specialitou“ Maďarska a Slovenska jsou také křížové dotace; nižší cena pro domácnosti bývá vykoupena dražší elektřinou pro průmysl a jiné velké spotřebitele.

Srovnání cen elektřiny ve vybraných zemích Evropy – v přepočtu na kupní sílu obyvatel. Zdroj: ENA

Dokonce i vlády zemí na západ od nás zasahují do trhu s cílem snížit ceny energií. Ve Španělsku platila od března do května snížená 10procentní sazba DPH na elektřinu a zemní plyn. Ve Velké Británii zavedli v období od letošního října 2026 do března 2027 nulovou DPH na dodávky elektřiny pro domácnosti. Nizozemsko odběratelům elektřiny automaticky poskytuje daňovou slevu ve výši 520 eur, a to bez ohledu na výši spotřeby.

Cenu plynu ovlivňují ekologické daně

Příznivě ze srovnání vychází také cena zemního plynu v České republice. Domácnosti mají celkové koncové ceny plynu o 19 procent nižší, než odpovídá průměru třinácti srovnávaných zemí. Podle studie firmy ENA platili čeští zákazníci se spotřebou 25 MWh plynu ročně, což je typická spotřeba staršího rodinného domu, cenu okolo 85 eur (2065 korun) za MWh. Jedná se celkové číslo včetně distribuce a daní. Nejlevnější plyn mají Britové a Slováci, nejdražší Nizozemci a Rakušané.

Srovnání cen plynu ve 13 vybraných zemích Evropy. Příklad: Domácnost se spotřebou 25 MWh za rok. Zdroj: ENA

Také zde však má srovnávání cen v různých zemích své limity. V řadě zemí západní a severní Evropy včetně Německa se do účtů za plyn promítají vysoké daně a platby za emise. Některé země totiž nečekaly na zavedení emisních povolenek ETS 2 v celé Evropské unii a zavedly ekologické poplatky dříve.

Studie ENA poskytuje alternativní pohled na ceny energií oproti datům unijního Eurostatu. V jeho případě panují dohady o přesnosti a srovnatelnosti dat o cenách energií. ENA vychází z publikovaných ceníků velkých dodavatelů. „Ceníky rychleji zachycují stav trhu, lépe mapují aktuální nabídku a trendy,“ uvádí ENA ke svému přístupu.