Více než 400 milionů korun za tři roky utratí Generální ředitelství cel za pokračování stávajících IT projektů se stejnými dodavateli. Celkem jde o sedm dílčích částí a sedm dodavatelů. O největší z nich, aplikaci eDovoz, jsme informovali již v minulém týdnu.
Generální ředitelství cel prostřednictvím „svého“ ministra financí Ivana Pilného informuje členy vládního kabinetu o plánovaných IT zakázkách, které hodlá zadat v tzv. „Jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU)“. Tedy mimo režim transparentního zadávání veřejných zakázek. Z informace pro vládu vyplývá, že to bude sedm zakázek v celkové hodnotě 442,886 milionů korun. Největší z nich bude na rozvoj a údržbu aplikace eDovoz. Ta spolkne více než 174 milionů s DPH (více než 144 bez daně z přidané hodnoty). O této zakázce jsme podrobně informovali minulý týden v textu Typický příklad technologické závislosti na dodavateli: celní „eDovoz“
Použití JŘBU zástupci Celní správy zdůvodňují tím, že veřejné zakázky mohou být plněny z technických důvodů a z důvodu ochrany výhradních práv včetně práva duševního pouze původními dodavateli. „Zadavatel již disponuje předchozím plněním, které mu bylo dříve poskytnuto, a poptává plnění, jehož dodání by mělo za následek nekompatibilitu s dříve poskytnutým plněním, pokud by bylo poskytnuto dodavatelem odlišným od toho, který mu poskytl původní plnění. Jedná se o technickou neslučitelnost (propojenost) původního plnění a nově poptávaného plnění, pokud by bylo poskytnuto rozdílnými dodavateli, která by měla za následek vyvolání škodlivého stavu na straně zadavatele a nefunkčnost původního plnění. Zadavatel dále požaduje úpravu dříve dodaného řešení, které je autorským dílem ve smyslu zákona č. 121/2000. Zadavatel však nedisponuje potřebnými oprávněními (tedy právy zasahovat a měnit tyto IT systémy, které by mohl poskytnout třetí osobě), a tudíž jedinými osobami, které je z hlediska ochrany výhradních práv oprávněny tato rozšíření či úpravy provést, jsou dodavatelé dotčených IT systémů,“ zní zdůvodnění využití výjimky v zákoně.
S tvrzením se ztotožnil také Odbor hlavního architekta eGovernmentu, který schvaluje státní projekty nad 30 milionů korun (loni jich schválil za 19 miliard korun). Souhlasná stanoviska s realizací projektů vydal 30. června 2017. Na konci srpna (23.) je projednala také Rada vlády pro informační společnost, která posuzuje všechny zakázky, které jsou vypisovány právě v režimu JŘBU. O činnosti této komise jsme psali v textu Firmy „zamykají“ úřady do vlastních produktů a služeb. Pak musí vypisovat JŘBU
Mohlo by vás zajímat
Zajímavostí je, že zcela nesedí čísla u jednotlivých zakázek. V tabulce jsou uváděna s DPH, v přehledu zakázek níže a jednotlivých materiálech podrobně popisující jednotlivé zakázky pak bez DPH.
Popis jednotlivých projektů
144,2 mil. Kč bez DPH – Solitea Business Solutions – rozvoj aplikace eDovozu. V současné době existuje funkční aplikace eDovozu a v dalších letech je s ohledem na národní požadavky a evropské požadavky, vyplývající z UCC, nutný její další vývoj.
95,9 mil. Kč bez DPH – Transoft – Systém ECDC a OWNRES eviduje cla, daně, jejich příslušenství a další platební povinnosti. Systém ECDC je tvořen moduly – ECDC, TOR, OWNRES, Pokladna, Banka, MPV, Číselníky a Administrace. Systém je dvoustupňový (celní úřad a GŘC) a současně je možné nahlížet i na historická data, vzniklá před změnou organizační struktury CS k datu 1. 1. 2013. Systém se skládá z osmi modulů:
44,26 mil. Kč bez DPH – CertiCon – realizace dalšího rozvoje a podpory IT systémů spotřebních daní v období 10. 2017 – 09. 2020. Jedná se o IT systémy:
RZL registr značení lihu
ETN evidenci tabákových nálepek
RDPHM registr distribuce PHM
PBL eviduje agendu pokutových bloků v Celní správě ČR
RDS registr daňových subjektů
SEED a její služba NDEA jsou implementovány na základě nařízení příslušného výboru Evropské komise pro spotřební daně vyplývající z dokumentace k nové verzi SEED v1.11, tak i z provozních a organizačních požadavků orgánů Celní správy ČR. Jejich provoz je velmi úzce svázán s evropskými systémy SEED (System for Exchange of Excise Data) a hlavně EMCS (Excise Movement and Control System) – systém pro kontrolu a evidenci přeprav vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně v rámci EU.
DES sloužila k evidenci fyzických a právnických osob, kterým byla uložena pokuta orgány státní správy, které těmto osobám byly uloženy státní správou a její provoz bude ukončen ve 4Q 2017 tudíž nebude již vyvíjena. Její funkčnosti budou nahrazeny novým informačním systémem VSD (Vnitrostátní daně). Předpokládá se pouze technická podpora po dobu přechodu z jednoho informačního systému na druhý.
30,9 mil. Kč bez DPH – Komix – Systém ERIAN (elektronická riziková analýza) slouží k provádění rizikové analýzy dokladů v celním a daňovém řízení v reálném čase. Je zapojen do téměř všech činností svěřené Celní správě České republiky.
18,37 mil. Kč bez DPH – Skill – vývoj a podpora aplikací Tarifního informačního systému („TIS“). Jedná se o aplikace EENVS (Elektronická evidence nezávazných vyjádření a stanovisek), EEV (Elektronická evidence vzorků), EEZI (Elektronická evidence závazných informací).
24,6 mil. Kč bez DPH – Adastra – vývoj a podpora aplikací Tarifního informačního systému („TIS“). Jedná se o aplikace EENVS (Elektronická evidence nezávazných vyjádření a stanovisek), EEV (Elektronická evidence vzorků), EEZI (Elektronická evidence závazných informací)
7,2 mil. Kč – Syscom software – AVISme je informační systém, zabezpečující vedení ekonomických informací, vytvořený společností Syscom software, spol. s r.o. pro resort MF. Účelem je poskytování technické podpory pro rutinní provoz jednotlivých modulů AVISme v rozsahu: profylaktická kontrola, hot-line služby, odstraňování vad, chyb a zapracování nových požadavků, legislativa, doškolování pracovníků, upgrade SW.
Celníci nemohou zasahovat do starších informačních systémů. Odkup by stál stamiliony
Velkým problémem je skutečnost, že odborníci Celní správy nemohou zasahovat do používaných systémů a přeprogramovat je podle svých potřeb. Jde zejména o starší programy. „Od roku 2011 je, po dohodě s odborem právním Generálního ředitelství cel (GŘC) smluvně ošetřeno vlastnictví autorských práv k nově vyvinutým funkčnostem. Ale u dříve vyvinutých funkčností nadále přetrvává stav, kdy dodavatel nesouhlasí s udělením písemného souhlasu do jednotlivých IT systémů zasahovat.,“ uvádí se v souhrnné zprávě.
Podle ní v listopadu 2014 odbor informatiky GŘC požádal jednotlivé dodavatele o zaslání nabídky na odkup autorských práv na části jednotlivých IT systémů, u kterých dosud vlastníky není. „Celková finanční výše nabídek dodavatelů na odkup činila 185 mil. Kč, což není v rozpočtových možnostech GŘC,“ uvádí zpráva.
Přesto je podle předkladatelů zprávy nutné, aby projekty pokračovaly i za vysokou cenu dosahující téměř půl miliardy korun za tři roky. „K zabezpečení činnosti Celní správy ČR (dále jen „CS ČR“) při plnění zákonných kompetencí v oblasti celního a daňového řízení jsou využívány IT systémy vyvinuty klíčovými dodavateli dle požadavků jednotlivých vlastníků dotčených procesů. Minimální rozsah elektronizace je dán jednak legislativou ČR, ale i legislativou a požadavky EU (zejména DG TAXUD). Povinností v rámci celního a daňového řízení je i elektronicky komunikovat (výměna dat) s ostatními členskými státy EU, DG TAXUD a v některých případech i se třetími zeměmi,“ píší úředníci Celní správy v materiálu předkládaném ministrem financí.
Celní správa (CS ČR) podle nich patří od vstupu do EU v oblasti zavádění elektronických IT systémů mezi členské země, které si svou úrovní IT řešení získaly respekt a uznání. „Díky podpoře vedení Ministerstva financí si Celní správa udržuje vysoký kredit i mezi jednotlivými členskými státy EU. Řada členských států přejala (inspirovala se) od CS ČR řešeními v oblasti cel, daní a přeprav zboží, která implementovala na své národní úrovni,“ uvádí se ve zprávě s tím, že je obecně je pozitivně vnímáno, že elektronizace procesů (kvalitní návrh a řešení) snižuje administrativní zátěž jak na straně deklarantské veřejnosti, tak i na straně CS ČR, zrychluje celní a daňové řízení a především sjednocuje postupy nejen v rámci ČR, ale i celé EU. „Tyto kroky vedou k podpoře podnikání, otevírá se český trh pro zahraniční podnikatele a zvyšuje se podíl mezinárodního obchodu na HDP ČR,“ dodávají autoři zprávy.
Jiří Reichl