Severovýchodní Čechy, Poohří, okolí Českých Budějovic a východní Morava. Tyto oblasti mají podle studie představené zástupci Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby nejlepší podmínky pro využití geotermální energie. Zájem investorů o tento druh obnovitelné energetiky však zůstává nízký.
Byl to projekt, na kterém experti Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby pracovali tři roky. Financování ve výši sedmi milionů korun zajistila Technologická agentura ČR. S pomocí dat ze starších vrtů se expertům podařilo vytvořit veřejně přístupnou aplikaci, kde si každý může ověřit potenciál geotermální energie do hloubky až pěti kilometrů a zkontrolovat možné střety zájmů s ochranou přírody a podzemních vod či se stavbami na povrchu.
V mnoha lokalitách odborníci již předem pozitivní výsledek dopředu tušili. „Překvapením byly výsledky Jižních Čech, Broumovska a Pardubicka,“ zmínil odborný pracovník Geofyzikálního ústavu Petr Dědeček. Naopak jako málo vhodné se pro energetické využití geotermální energie jeví Vysočina, Plzeňsko či oblast Jeseníků.
Jan Holeček z České geologické služby na tiskové konferenci ve čtvrtek uvedl, že roste zájem starostů i dalších tazatelů o informace k možnému využití geotermální energie. Zájem se zvyšuje úměrně s rostoucími cenami zemního plynu a dalších paliv. Jenže od zmapování potenciálu je ke komerčnímu využití geotermální energie vede ještě dlouhá cesta.
Zájem tu byl, ale bez výsledku
Zatím se využití geotermální energie ve větším rozsahu v Česku omezuje na čerpání podzemní vody v Děčíně (tu však musí děčínská teplárna ze skupiny MVV Energie dál dohřívat spalováním zemního plynu) a využití podzemní horké vody pro akvapark v Pasohlávkách na jižní Moravě. Dříve oznámené plány na stavbu geotermálních elektráren či tepláren naopak zůstávají jen na papíře.
První geotermální projekt s využitím technologie Hot Dry Rock (ohřev vody horkými horninami v podzemí) chystalo v České republice město Litoměřice, a to již od roku 2000. Po vyvrtání průzkumného vrtu do hloubky 2111 metrů v roce 2007 však projekt „zamrzl“. V minulých letech v Litoměřicích vzniklo aspoň výzkumné centrum RINGEN. To se aktuálně zabývá projektem Synergys, který je zaměřen na možné ukládání tepla po podzemních struktur a jeho využití k vytápění města v zimní sezoně.
Na mrtvém bodě uvízly také projekty soukromé společnosti Entergeo, která v minulém desetiletí připravovala projekty na geotermální elektrárny v Tanvaldu a v Semilech. Plány firmy narazily na nesouhlas místních obyvatel i stavebních úřadů.
Nadějněji vypadá situace pro geotermální zdroje energie na Slovensku. První geotermální elektrárny o výkonu až 20 megawattů zřejmě vzniknou poblíž Žiaru nad Hronom. Do projektu, který připravila firemní skupina PW Energy, nedávno majetkově vstoupil SSE Holding, což je vlastník Stredoslovenské energetiky. Spuštění provozu první elektrárny je plánováno na rok 2026.
David Tramba
