Tradiční televizní a rozhlasové poplatky, které po desetiletí financují chod veřejnoprávních institucí v zemi, možná definitivně skončí na smetišti dějin. Vládní koalice totiž připravila legislativní bombu, která má kompletně změnit systém peněžních toků do Kavčích hor i na Vinohrady a nahradit je přímým napojením na státní pokladnu. Navrhovaná čísla však u vedení obou médií vyvolala okamžitou paniku a zaměstnanci už vyhlásili nejvyšší pohotovost.
Kolik miliard korun mají televize a rozhlas od příštího roku ztratit, co se odehraje za zavřenými dveřmi pětadvacátého května a jak premiér reaguje na ostrá obvinění ze snahy o zestátnění nezávislého zpravodajství?
Miliardové škrty a hrozba zestátnění vyhnaly zaměstnance do pohotovosti
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Pokud vládní partneři dospějí k dohodě, předlohu následně dostane k projednání celá vláda. Ve svém pravidelném nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov se po vnitrokoaliční shodě uskuteční také veřejná debata, do které se zapojí generální ředitel České televize a generální ředitel Českého rozhlasu, aby společně prodiskutovali chystané záměry.
Hlavní podstata nové předlohy spočívá v tom, že Český rozhlas a Česká televize by místo dosavadních poplatků od domácností a firem dostávaly pevnou částku přímo ze státního rozpočtu. Tento krok by však pro obě instituce znamenal drastický finanční náraz. Česká televize by podle vládního záměru měla v příštím roce hospodařit s částkou 5,74 miliardy korun, přičemž v letošním roce má k dispozici 8,5 miliardy korun. Český rozhlas by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, což představuje pokles o rovných 400 milionů korun oproti penězům, které letos vybral prostřednictvím klasických poplatků.
Tento záměr okamžitě podrobili tvrdé kritice mediální odborníci, opoziční politici i samotná vedení obou institucí. Odpůrci otevřeně mluví o zestátnění médií, drsném omezení jejich nezávislosti a také o dalším zbytečném zadlužování státu. Napětí uvnitř redakcí vyvrcholilo již 22. dubna, kdy pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupili do stávkové pohotovosti. Zaměstnanci touto formou protestu důrazně žádají vládu, aby od celého záměru okamžitě upustila.
Stovky připomínek na stole a slib, že do obsahu nikdo mluvit nebude
Premiér Andrej Babiš ve videu potvrdil, že k legislativnímu návrhu o veřejnoprávních médiích již skončilo oficiální připomínkové řízení. Podle jeho vyjádření úřady zaznamenaly obrovský zájem a k textu sešly stovky připomínek. Kolegové z ministerstev mají za úkol do 22. května představit kompletní přehled toho, co všechno se v chystaném zákoně nachází. Následovat bude již zmíněná speciální koalice naplánovaná na 25. května. Pokud politici naleznou společnou řeč, pošlou dokument na stůl vládnímu kabinetu.
Šéf hnutí ANO zároveň odmítl výtky, že by kabinet chtěl veřejnoprávní platformy ovládnout. Prohlásil, že až se vládní tým připraví na koaliční jednání, pozve generální ředitele obou médií a začne s nimi veřejně debatovat o tom, co přesně v rámci nového zákona exekutiva navrhuje. Babiš výslovně zdůraznil, že vláda určitě nechce jakýmkoliv způsobem mluvit do samotného obsahu vysílání.
Opozice podle něj dostane velký prostor k vyjádření později, a to během standardního projednávání celého návrhu na půdě Poslanecké sněmovny. Premiér navíc zopakoval svůj dlouhodobý argument, že financování médií veřejné služby přímo ze státního rozpočtu úspěšně funguje v 17 dalších zemích. Doplnil, že veřejnoprávní sdělovací prostředky v mnoha zahraničních státech v současné době rovněž výrazně šetří finanční prostředky a propouštějí své zaměstnance.
Mohlo by vás zajímat
Politický podtext kolem škrtů v zahraničním vysílání Radia Prague
Nová vládní strategie se dotýká i dalších sfér. O poklesu příspěvků od státu na zahraniční vysílání podle Babiše jednala i poslední rada vlády pro národnostní menšiny. Český rozhlas totiž musel nedávno přistoupit k radikálnímu kroku a snížil o celou čtvrtinu počet zaměstnanců stanice Radio Prague International. Vedení rozhlasu tímto způsobem reagovalo na faktické seškrtání finanční podpory, kterou stanici poskytovalo ministerstvo zahraničních věcí.
Podle premiéra má aktuální rozhodnutí managementu rozhlasu o omezení zahraničního vysílání při snížení finančních dotací jasný „politický podtext“. Babiš se proti tomuto postupu ohradil a připomněl veřejnosti, že finanční škrty v této oblasti prováděla i minulá vládní garnitura. Celá debata o rozpočtech pro rozhlas a televizi tak slibuje mimořádně horké jarní dny na české politické scéně.
