S blížícím se (dalším) finálním termínem odchodu Velké Británie z Evropské unie, přichází i nejistota, co se stane s Brity žijícími v České republice. Jejich budoucnost v Evropě záleží především na formě odchodu Británie z Unie. A rozdíl v tom, jaká si naši prozatímní evropští spoluobčané udrží práva, je značný.
Nejdříve se sluší zmínit, že finálních termínů brexitu, čili zaručeného odchodu Velké Británie z EU, již bylo několik. Za zmínku stojí ten z 29. března 2019, na který se česká vláda připravila i speciálním zákonem „Lex Brexit“. Nicméně ani ten den Velká Británie neodešla z EU a další termín byl tak stanoven na 12. dubna, jen aby došlo k dalšímu prodloužení finálního odchodu. Tímto stylem jsme se dostali na dnes již známý termín 31. října. Právě nadcházející termín donutil Ministerstvo vnitra vydat prezentaci, v které informuje Brity dlouhodobě pobývající v České republice, jaké budou jejich možnosti po brexitu.
Lex brexit
Abychom pochopili, co mohou Britští občané očekávat, musíme se podívat na letos schválený lex brexit. Ze strany české vlády došlo tehdy k vstřícnému kroku vstříc občanům Velké Británie, když souhlasila s tím, že si Britové podrží stejná práva, jako mají dnes, až do konce roku 2020. A to i v případě odchodu z EU bez dohody. V rámci schválení zákona se mluvilo o reciprocitě ze strany Velké Británie, čili že by se Čechům ve Velké Británii dostalo stejného zacházení.
Současnost
Dnes, s Borisem Johnsonem v premiérském křesle, se zdá odchod Velké Británie bez dohody jako nepravděpodobnější možnost. A to navzdory jeho snahám přesvědčit evropské lídry na kontinentě. Boris Johnson to zkouší na EU přes Merkelovou. Podle Ministerstva vnitra je pro Brity, kteří chtějí zůstat v ČR, důležité, aby jednali rychle a s předstihem. A to bez ohledu na formu odchodu. V případě, že se ve Westminsteru vrátí ke schválení původní dohody, bude pro britské občany platit přechodné období do konce roku 2020, s kterým počítá i Lex Brexit.
Odchod bez dohody
V případě odchodu bez dohody upravuje situaci rovněž lex brexit, který tvrdí, že do konce roku 2020 mohou zůstat legálně všichni občané Velké Británie, kteří splňují současné podmínky. Se začátkem roku 2021 se vše zásadně mění. Britové se stanou občany takzvané „třetí země“, což znamená, že pro pobyt v ČR musí splňovat tyto podmínky:
- mají platný cestovní doklad opravňující držitele k překročení hranice
- mají platné krátkodobé vízum, pokud je požadováno, nebo platné povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu či platné dlouhodobé vízum;
- zdůvodní účel a podmínky předpokládaného pobytu;
- mají zajištěny dostatečné prostředky pro obživu jak na dobu předpokládaného pobytu, tak na návrat do své země původu nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jejich přijetí, nebo jsou schopni si tyto prostředky legálním způsobem opatřit;
- nejsou osobami vedenými v Schengenském informačním systému (SIS II), jimž má být odepřen vstup;
- nejsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy kteréhokoliv z členských států, zejména nejsou osobami, jimž má být podle vnitrostátních databází členských států odepřen vstup ze stejných důvodů;
Mimo to bude platit, že „občané třetích zemí jsou povinni ohlásit místo svého pobytu na území ČR příslušnému odboru cizinecké policie dle místa pobytu v ČR, a to ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR“.
Britové si budou moct zažádat o 2 typy pobytu:
- krátkodobý pobyt (pobyt nepřekračující 90 dnů) na základě bezvízového styku nebo schengenského víza
- dlouhodobý pobyte (pobyt nad 90 dnů) na základě dlouhodobého víza, dlouhodobého nebo trvalého povolení k pobytu.
Pokud se rozhodnou Britové zažádat o různá povolení k pobytu v ČR, bude je to stát peníze. Zároveň, podle typu pobytu, musí splnit i zákonem dané podmínky, například složit zkoušky z češtiny. Nejen kvůli tomu se celá situace pro Brity v ČR po brexitu značně komplikuje.
Filip Hanka
