I v tomto týdnu jsme pro naše předplatitele připravili Monitor sněmovních tisků, který informuje o nejdůležitějších legislativních návrzích, jimiž se budou poslanci v následujících týdnech a měsících zabývat. V tomto týdnu poslanci přišli s novelou Ústavy, která v případě schválení zavede klouzavý mandát pro poslance a znemožní souběh poslaneckého mandátu a členství ve vládě. Regulace se pravděpodobně brzy dočká realitní zprostředkování, které se nově stane vázanou živností. Novinkou by mohl být i nový zákon o územně správním dělení států, který by měl vyřešit současné rozpory, jež působí problémy především při jednání se zahraničními partnery z EU. Spíše kosmetických změn by se mohl dočkat také školský zákon, který pozměňuje obecné cíle vzdělávání na veřejných školách.
[mn_protected]
Novela školského zákona
V minulém týdnu zamířila do Poslanecké sněmovny ČR další novela, která by měla přinést změny v školském zákoně. Pod návrhem je podepsáno celkově 34 poslanců napříč politickým spektrem a mění obecné cíle vzdělávání. Praktické dopady této novely budou podle předloženého textu naprosto minimální a návrh řeší pouze obecné definování toho, co se od vzdělávání na veřejných školách očekává. „Nová úprava přidává k cílům, kterých má být dosaženo na úrovni pochopení a uplatňování zásad vedle demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod také plnění občanských a společenských povinností,“ uvádí důvodová zpráva předložené novely.
Projde to? Vzhledem k tomu, že novela řeší pouze kosmetické změny a pod zákonem jsou podepsáni poslanci z opozičních i vládních lavic, dá se očekávat, že zákon projde hlasováním bez větších problémů. Klíčové bude stanovisko Ministerstva školství pod jehož gesci problematika spadá.
Novela Ústavy ČR
Změn by se brzy mohla dočkat i česká Ústava, do které se rozhodli Piráti zakomponovat klouzavý mandát pro poslance. Podle předloženého návrhu nově nebude možný souběh poslaneckého mandátu s místem ve vládě. Poslanec, který se stane členem vlády, tak svůj mandát přenechá náhradníkovi ze své strany po dobu svého členství ve vládě. „Smyslem zákazu vykonávat souběžně funkce je důsledná realizace principu dělby moci a zároveň s ohledem na značnou časovou náročnost výkonu těchto funkcí jejich kumulace může vést k absencím při zasedání komor Parlamentu a vyčerpání času ministrů účastí na jednáních sněmovny nesouvisejících s jejich resortem. Tento čas by ministři mohli věnovat výkonu své funkce, zejména řízení svého resortu a zastupování zájmů ČR v zahraničí,“ říkají ke smyslu novely předkladatelé. Podobná právní úprava platí i v jiných evropských zemích jako je třeba Slovensko, Rakousko nebo Estonsko.
Projde to? Zákon je aktuálně v připomínkovém řízení a jednotlivé instituce již upozornily na zásadní nedostatky předložené novely. Vzhledem k tomu, že se jedná o změny v nejdůležitějším zákoně, bude důležité, jestli se Pirátům podaří svůj návrh opravit, aby byl životaschopný a neudělal z Ústavy paskvil. Pod návrhem jsou podepsání poslanci napříč politickým spektrem a i premiér Andrej Babiš se v minulosti ke klouzavému mandátu vyjádřil kladně, ale vzhledem k tomu, že pro schválení bude potřeba ústavní většina, bude to mít návrh velmi těžké a v tuto chvíli nedáváme návrhu větší šanci než 50/50.
Návrh zákona o realitním zprostředkování
Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá dlouho připravovaný zákon o realitním zprostředkování, který zavádí pravidla a regulace pro tento obor podnikání, jenž doposud spadal pod volnou živnost. Ministryně Klára Dostálová si od novely slibuje především větší ochranu spotřebitelů a přínos by měl mít zákon i pro státní rozpočet, kde se podle závěrečné zprávy RIA počítá s částkou 86 milionů korun ročně, především díky očekávanému nárůstu takto zprostředkovaných realitních obchodů a příjmu ze sankcí za nedodržení nových regulačních pravidel. Na druhé straně se očekává, že administrativa spojená s novou vázanou živností bude ročně stát 2,5 milionů korun ročně.
Zprostředkovatelé budou muset být nově pojištěni s limitem pojistného plnění ve výši 1 750 000 korun na jednu pojistnou událost. Smlouva o realitním zprostředkování bude muset obsahovat tyto náležitosti:
Mohlo by vás zajímat
a) označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání
b) výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná,
c) výši provize, nebo způsob jejího určení.
V případě, že ve smlouvě nebude jeden z povinných údajů, stane se smlouva neplatnou a kromě hrozícího postihu ztratí zprostředkovatel právo na provizi. Za nesplnění povinností bude zprostředkovatelům hrozit pokuta až do výše 1 milionu korun.
Projde to? Zákon o realitním zprostředkování byl předkládán už za minulé vlády Bohuslava Sobotky, ale nestihl se projednat. Vláda by k tomuto návrhu měla vydat stanovisko na svém jednání 21. 1. 2019 a od něj se bude vše odvíjet, ale dá se předpokládat, že zákon díky podpoře vládních stran a KSČM projde.
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR
Poslanecká sněmovna se na svém nejbližším zasedání bude zabývat i zprávou Petičního výboru o přijatých peticích za druhou polovinu roku 2018. Ve zmíněném období obdržel výbor celkově 21 petic, pod kterými bylo podepsáno celkově 249 848 lidí z nichž 11 již bylo vyřízeno ať už veřejným slyšením nebo dopisem výboru a zbylých 10 prozatím čeká na vyřízení. Nejvíce podpisů se podařilo získat pod peticí, která požaduje uzákonění manželství homosexuálů, jež se již dočkalo předložení do poslanecké sněmovny, ale jeho projednávání bylo přerušeno během prvního čtení a není tedy prozatím jasné, jestli tato právní úprava projde.
Druhou nejvíce podporovanou peticí byla iniciativa na podporu biotroniky, ke kterému Petiční výbor uspořádal 26. 8. 2018 veřejné slyšení, na němž přijal usnesení, ve kterém doporučuje podporu vzdělávání v oblasti alternativní medicíny na lékařských fakultách.
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o aktualizaci hraničního dokumentárního díla
Ratifikaci čeká aktualizace smlouvy mezi ČR a SR o hraničním dokumentárním dílu, která byla ve svém původním znění podepsána již 4. 1. 1996 v Židlochovicích. „Výhradním účelem Smlouvy o aktualizaci hraničního dokumentárního díla je zajistit, aby se aktualizované hraniční dokumenty, schválené na české straně ministrem vnitra 7. dubna 2017, staly součástí hraničního dokumentárního díla,“ uvádí se v předkládací zprávě předložené aktualizace mezinárodní smlouvy.
Návrh zákona o územně správním členění státu
Ministerstvo vnitra předkládá nový zákon o územně správním členění státu, který má vyřešit rozpory dvou koncepčně rozdílných členění států, které vzniklo díky reformám mezi lety 1997 až 2003. „Od doby provedení reformy veřejné správy v ČR přetrvává neskladebnost územních jednotek, která se konkrétně dotýká 33 obcí (a dvou městských obvodů a částí hlavního města Prahy),“ říká k řešené problematice ministr Jan Hamáček. Současný stav podle MV způsobuje komplikace při jednání se zahraničními partnery, jelikož je současné řešení nesrozumitelné v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. „Na tomto základě je ČR již řadu let pravidelně upozorňována na nutnost dokončení reformy územní veřejné správy, a to včetně systémového vyřešení otázek neskladebnosti v organizační hierarchii,“ dodává v důvodové zprávě ministerstvo.
Projde to? V rámci připomínkového řízení prozatím od jednotlivých krajů nepřišla žádná připomínka, která by rozporovala samotnou podstatu zákona. Samotná vláda by měla k zákonu zaujmout stanovisko 4. 2. 2019 a poté pravděpodobně bude zákon úspěšně odhlasován.
[/mn_protected]
Michal Ožuch