Legendární investor Warren Buffett odstupuje z funkce předsedy správní rady společnosti Berkshire Hathaway. Tuto svoji vlajkovou loď vedl od roku 1970. Firma ho zároveň jmenovala čestným předsedou a novým předsedou správní rady se stal jeho syn Howard. Vedení konglomerátu Buffett předal už loni svému spolupracovníkovi Gregu Abelovi.
Šestadevadesátiletý Buffett už loni opustil funkci generálního ředitele a vedení předal svému spolupracovníkovi Gregu Abelovi. Novým předsedou správní rady firma jmenovala Buffettova syna Howarda.
Zůstane čestným předsedou
Buffett se s akcionáři rozloučil osobním vzkazem. „Čas vždycky zvítězí. Ke mně však byl velkorysý,“ napsal v dopise.
Ve funkci čestného předsedy zůstane Buffett členem správní rady. „Pan Buffett bude nadále poskytovat svůj cenný úsudek a pohled na věc,“ uvedla firma.
Z textilky investiční gigant
Berkshire Hathaway zpočátku působila v textilním odvětví a potýkala se s problémy. Buffett ji proměnil v investičního giganta s hodnotou přesahující bilion dolarů (21,2 bilionu korun). Díky dlouhodobé strategii a zaměření na nákup kvalitních podniků za rozumné ceny dosahoval stabilních výnosů, které překonávaly výkonnost širšího trhu, a vybudoval si tak pověst důvěryhodného správce kapitálu.
Firma má sídlo v Omaze v americkém státě Nebraska. Buffettovi se za jeho dlouhodobě úspěšné investování často přezdívá Věštec z Omahy (nebo Zázrak z Omahy). Dokázal totiž dobře vyhodnocovat informace i náznaky budoucího výkonu firem a ekonomiky.
Podle žebříčku časopisu Forbes se Buffett díky tomu stal v roce 2008 nejbohatším člověkem světa. Jeho majetek se nyní odhaduje na téměř 145 miliard dolarů (3,1 bilionu korun) a časopis ho aktuálně řadí na desátou příčku.
Filantrop, který svůj obří majetek rozdá
Buffett je také jedním z nejvýznamnějších filantropů současnosti. Už v roce 2006 oznámil, že většinu svého majetku věnuje na dobročinné účely, hlavně prostřednictvím nadací Billa a Melindy Gatesových a vlastních rodinných nadací. Zaměřuje se na zdravotnictví, boj s chudobou a vzdělávání.
Podporuje také projekty ve své rodné Omaze – univerzity, komunitní programy i zdravotnické iniciativy. Vyhýbá se okázalosti a dává přednost dlouhodobým, systematickým projektům, které mají trvalý dopad.
Po jeho smrti má většina majetku připadnout právě na dobročinné účely. Dětem chce zanechat jen „dostatek na to, aby mohly dělat, co chtějí, ne tolik, aby nemusely dělat nic“. Drtivá část jeho jmění tak skončí v nadacích, které budou pokračovat v podpoře zdravotnictví, vzdělávání a boje s chudobou.
