Až pětina výdajů ministerstva obrany by měla jít každoročně na pořízení či modernizaci rozhodující výzbroje včetně souvisejícího výzkumu. Tedy alespoň podle autorů „Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035“, který v nejbližší době bude projednávat vláda.Důraz je také kladen na státní podniky založené ministerstvem obrany jako na pojistku českého obranného průmyslu.
Stále opakovaná mantra 2 % HDP, které by měly jít na obranné výdaje České republiky by měla být dosáhnuta v roce 2024. Počítá s tím alespoň materiál ministerstva obrany s názvem „Dlouhodobý výhledu pro obranu 2035“, který bude předložen vládě k projednání.
Ministerští stratégové v něm také upozorňují na to, že je potřeba se připravit na souboje v městských aglomeracích a jejich bezprostředním okolí. „S tím souvisí zajištění adekvátní ochrany sil, schopností průzkumu (včetně bezpilotních prostředků), přesného působení na protivníka (s vyvarováním se ztrát na civilním obyvatelstvu) a odpovídajícího výcviku,“ uvádí se v materiálu pro členy vládního kabinetu.
Podle něj bude pravděpodobnost přímého ohrožení území ČR ozbrojeným útokem i v následujícím období nadále nízká. „Nelze ovšem vyloučit možnost, že se terčem určité formy útoku stane některý ze spojeneckých států, vůči nimž je ČR vázána smluvními obrannými zárukami. Takový vojenský konflikt, závažně ohrožující bezpečnost ČR, může vzniknout neočekávaně a rychle,“ varují vojenští experti. Z hlediska možnosti vzniku ozbrojeného konfliktu v Evropě jsou aktuálně největším zdrojem rizik zejména hluboké krize ve vztazích evropských států s Ruskem zaviněné otevřenou ruskou agresí vůči některým státům. Vůči členským zemím NATO a EU používá Ruská federace řadu nástrojů hybridní kampaně včetně cílených dezinformačních aktivit a kybernetických útoků. Oblastmi potenciální evropské nestability zůstávají oblasti západního Balkánu a východní a jihovýchodní Evropy.
„Vzhledem k výraznému zkrácení varovací doby pro přípravu ozbrojených sil k dosažení operačních schopností bude realizováno postupné budování válečných schopností, včetně pořízení dostatečného množství materiálu a skladových zásob pro úhradu běžných a válečných ztrát, zvyšování připravenosti záloh, smluvního zajištění dodávek a další opatření. Koncept odložené potřeby je nadále neudržitelný a nebude proto již nadále aplikován,“ stojí dále v dokumentu.
Podpora domácího vojenského průmyslu, zejména státních podniků
Obranný průmysl ČR představuje podle autorů materiálu jeden ze základních stavebních kamenů bezpečnostní struktury státu. Jeho obranný, bezpečnostní a ekonomický přínos je významnou součástí rozvoje a udržení národních obranných schopností.
„Schopnosti domácího obranného průmyslu a schopnosti státních podniků založených Ministerstvem obrany jsou garantem podpory a udržitelnosti ozbrojených sil ČR. Proto významným úkolem bude udržovat stávající konkurenceschopné kapacity obranného průmyslu ČR a zajistit jeho rozvoj v těch oblastech, které jsou pro ozbrojené síly ČR zásadní a přitom ve střednědobém horizontu dosažitelné,“ uvádí se doslova v dokumentu. Ke klíčovým schopnostem obranného průmyslu má patřit zajištění výzbroje a výstroje vojáka, klíčových systémů pozemního vojska, klíčových druhů munice pro pozemní síly a vzdušné síly, radarových a monitorovacích systémů a dále zajištění minimálně základní provozuschopnosti letecké techniky z domácích zdrojů, komunikační a informační infrastruktura a její ochrana.
Současný evropský ani globální trh s obranným materiálem neposkytuje potřebné záruky na zajištění bezpečnosti dodávek vojenského materiálu. „Pro zajištění základních schopností ozbrojených sil ČR Ministerstvo obrany udržuje průmyslové kapacity pro zajištění dodávek vojenského materiálu a služeb, případně řeší obnovu kapacit. Specifickou úlohu v oblasti bezpečnosti dodávek sehrávají státní podniky založené Ministerstvem obrany. Z pohledu ministerstva obrany představují státní podniky základní pojistku pro zajištění požadovaných etap životního cyklu vojenského materiálu a garanta nejvyšší bezpečnosti dodávek pro ozbrojené síly ČR, a plní tedy funkci strategického dodavatele,“ tvrdí materiál vypracovaný úředníky ministerstva obrany.
Na konci roku jsme však upozornili na to, že tvrzení politiků o podpoře domácího zbrojního průmyslu jsou prozatím spíše v rovině proklamací, než konkrétních činů. Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) v našem textu uvedl, že oproti slibům politiků i vojenských představitelů je realita zcela jiná. „Pokud se nacházíme v situaci, kdy je pro úředníky vypisující veřejné zakázky nejsnadnější a nejbezpečnější je vypsat na cenu, protože jedině to jim zaručí, že nebudou chodit na podání vysvětlení na policii, případně k soudu, tak je něco špatně. Je samozřejmé, že ne vždy je nejlevnější cena zárukou toho, co potřebuje armáda koupit,“ řekl loni zostra Hynek. Podle Hynka je velký problém, že na Ministerstvu obrany stále chybí znalost schopností domácího obranného průmyslu. „Podle nás by to mělo fungovat například tak, že generální štáb řekne, že v příštích letech bude potřebovat určité množství standardní munice.
Zorganizuje se technologický den, kterého se zúčastní domácí firmy schopné tuto munici vyrábět, případně upravit své výrobní kapacity tak, aby ji byl schopen vyrobit. Pak se dodané vzorky podrobí všem zkouškám a ten, kdo vyhraje, bude několik následujících let munici armádě dodávat,“ vysvětluje svou vizi Hynek.
Priority armády jsou: Připravenost, Nasaditelnost, Zasaditelnost, Ochrana, Udržitelnost, Informovanost, Konzultace, velení a řízení
Základem mírové struktury pozemních sil budou dvě mechanizované brigády vyzbrojené variantními typy bojových vozidel (kolovými i pásovými) včetně tankové techniky, doplněné výsadkovým plukem tak, aby bylo zabezpečeno vedení různých druhů bojové činnosti. „Schopnosti obou mechanizovaných brigád budou rozvíjeny v souladu s aliančními standardy, cíli výstavby schopností NATO a požadavky obrany ČR. Prioritou je výstavba brigády těžkého typu. Výstavba nových jednotek rozšíří spektrum schopností AČR při zachování priority pro plnou personální naplněnost, vybavení, vyzbrojení, vycvičení a dosažení plných operačních schopností u dvou stávajících brigád,“ uvádí materiál.
„Vzhledem k neustále se zrychlujícímu vědecko-technickému pokroku bude nutné počítat s narůstající škálou způsobů vedení bojové činnosti a nasazením netradičních zbraní a zbraňových systémů. Úsilí bude potřebné rovněž soustředit na rozvoj schopnosti působit v kyberprostoru a adekvátní implementaci průlomových technologií (např. bezosádkové a autonomní systémy, robotizace, kybernetika, umělá inteligence, nanotechnologie, biotechnologie, kompozitní materiály, detekční technologie) v rámci výstavby, organizace a operačního použití ozbrojených sil,“ uvádí se dále v materiálu. K ochraně životů bude prohlubováno využívání automatizovaných a dálkově ovládaných systémů a prostředků bez přímé lidské obsluhy. Jejich význam bude nadále růst. K tomu bude provedena potřebná změna legislativy.
Důraz bude kladen na schopnosti komplexního přehledu o vývoji situace v zájmovém prostoru v reálném čase. Budou rozvíjeny schopnosti pozemního a vzdušného průzkumu a sledování a budou podporovány alianční projekty zajišťující celou architekturu v této oblasti až po strategické prostředky.
Kybernetické nebezpečí
Budoucí bezpečnostní prostředí bude v neustále se zvyšující míře zahrnovat i kybernetický prostor, a je tedy nezbytné vytvářet adekvátní nástroje umožňující celé spektrum kybernetických operací. Budou rozvíjeny v úzké součinnosti s Vojenským zpravodajstvím nejenom schopnosti kybernetické ochrany a obrany činnosti ozbrojených sil ČR, ale i prvky aktivního kybernetického působení schopné efektivního zapojení do vedení komplexních bojových činností v kybernetickém prostoru.
Speciální síly
Speciální síly budou rozvíjeny s cílem udržet a v měnícím se bezpečnostním prostředí rozvíjet strategickou relevanci při prosazování zájmů ČR. „Musí být schopny samostatného nasazení i společného působení s ostatními druhy sil AČR, bezpečnostními sbory ČR a spojeneckými silami, s nimiž musí udržet doktrinální a technologickou interoperabilitu. Speciální síly budou schopny vést národní operace, operace pod národním velením i poskytnout deklarované síly a prostředky s odpovídajícím stupněm pohotovosti a zásobami pro alianční operace,“ píše se dále v dokumentu. Důraz bude kladen na pružnost při přechodu na různé typy činností v celém spektru speciálních operací, zejména zisk strategických informací v komplexním prostředí a podporu bezpečnostních složek, včetně dlouhodobého vedení operací nižší intenzity. Klíčovým faktorem zachování a rozvíjení schopností speciálních sil bude udržení vysoké kvality personálu a vybavení nejmodernějšími zbraněmi a materiálem na vysoké technologické úrovni v požadovaném čase.
Jiří Reichl
