Pátek, 21. ledna, 2022

Boj s vysokým cholesterolem bojkotují společenské trendy a dezinformace, upozorňuje kardiolog Vrablík

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kardiovaskulárním příhodám, za nimiž stojí ateroskleróza, můžeme v naprosté většině případů předejít zdravým životním stylem. Přesto je dnes kornatění tepen nejčastějším důvodem kardiovaskulárních onemocnění, které zabírají první místo na žebříčku příčin úmrtí v Česku. Situaci navíc komplikuje to, že pokud se nedaří vysokou hladinu cholesterolu, bez níž se nemůže ateroskleróza rozvíjet, řešit změnou životního stylu, ztěžují mnohdy nasazení osvědčené léčby, tedy statinů, dezinformace. Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku to řekl předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF a VFN v Praze.

„Řada kardiovaskulárních příhod může být prevenována a všechny, kterým lze předejít, jsou ty způsobené aterosklerotickým cévním procesem,“ uvádí profesor Michal Vrablík.

Aterosklerózu má přitom podle něj každý z nás, protože začíná už brzy po narození a vyvíjí se individuální rychlostí v závislosti na tlaku rizikových faktorů. Těm, kdo pečují o své zdraví, tak nemusí vadit, protože je v iniciálních či reverzibilních stadiích, nikoli ve stadiích pozdních, které jsou příčinou okluzivních cévních příhod a dovádějí nemocné k akutnímu ošetření na koronární či iktové jednotky.

Koncentrace cholesterolu v krvi je parametrem, který dokážeme ovlivnit a který tak stojí za úspěchy preventivní kardiologie, říká profesor Vrablík. Foto: Radek Čepelák

K tomu, aby se ateroskleróza rozvíjela, velmi silně přispívají například kouření či diabetes. Aterosklerotické onemocnění ale nemůže vzniknout bez dodávky cholesterolu do cévní stěny. Nezbytným předpokladem pro rozvoj arterosklerózy tak je dyslipidémie.

„Díky řadě výzkumů dnes víme, že ti z nás, kdo mají to štěstí a jsou geneticky konstruováni k tomu, že mají velmi nízké koncentrace cholesterolu v krvi, žijí celý život, aniž by vyvinuli aterosklerózou podmíněné onemocnění. Lidé, kteří mají vrozeně velmi nízké koncentrace cholesterolu, mají prakticky nulové riziko, že utrpí cévní mozkovou příhodu nebo infarkt myokardu v důsledku aterosklerotického cévního postižení,“ poukazuje Michal Vrablík.

Koncentrace cholesterolu v krvi je zároveň zásadním parametrem, který dokážeme ovlivnit a který tak stojí za úspěchy preventivní kardiologie. Díky tomu klesala úmrtnost na kardiovaskulární příčiny, tento trend se však před několika lety zastavil.

„Zažili jsme sice dramatický pokles hladiny cholesterolu v populaci, ale za posledních zhruba deset let se průměrná hladina cholesterolu už nemění. Rozhodně to je hladina, která je podstatně vyšší než to, co v současné době považujeme za optimum,“ zdůrazňuje Vrablík.

Dnes přitom máme k dispozici doporučení, které jasně stanovují ideální a rizikové hodnoty. U lidí v nízkém riziku nepřekračuje cholesterol tři milimoly na litr, pacienti po infarktu myokardu pak mají doporučenou hladinu pod 1,4 milimolu na litr. Oproti tomu průměrný Čech má kolem 3,5 milimolů na litr.

Fastfoody jsou sice cool, ale v rozporu se zdravým životním stylem

Aby se situace zlepšila, měli bychom hlavní úlohu ve věci kardiovaskulárního zdraví přesunout od lékařů na celou společnost. Roli by tak měli hrát politici, plátci, veřejní činitelé, regulátoři a další, kteří by měli přispět ke změně populačních norem tak, aby se antisklerotický režim stal běžným.

„To je velmi obtížné, protože to, co je dnes „cool“, je režim fastfoodových restaurací. To je zcela jistě v rozporu s tím, co doporučujeme jako zdravý životní styl,“ podtrhává Michal Vrablík.

Je otázka, proč je využití preventivních prohlídek jen 50 procentní nebo nižší, proč nejsou více propagovány a proč nejsou správně implementovány úplně ve všech ordinacích, podotýká profesor Vrablík. Foto: Radek Čepelák

Pilířem prevence v tomto směru by přitom měla být fyzická aktivita a zdravá strava. Pokud se ale optimální hladiny nepodaří dosáhnout režimovými opatřeními, což se v případě vysokého a velmi vysokého rizika podle Vrablíka vesměs nestává, nastupuje lékařská preventivní péče zahrnující také farmakoterapii.

„V tomto směru si Česká republika nevede špatně. Máme širokou dostupnost hlavních léků, které používáme k ovlivňování hladiny cholesterolu a kardiovaskulární prognózy. Pořád to samozřejmě může být lepší, a budeme usilovat o to, aby pro vyjmenované, specializované skupiny nemocných, kterým základní léčebné prostředky nestačí, byla dostupná i nová, moderní a často poměrně nákladná léčba,“ poukazuje Michal Vrablík.

Na vině jsou i média

Bohužel se ale na této oblasti výrazně podepsaly dezinformace, které zpochybňují přínos léčby statiny. „Neznám jiný medicínský obor, který by tolik trpěl dezinformační kampaní, jako je právě oblast ovlivňování hladiny cholesterolu. Statiny používáme v klinické praxi 40 let a důkazy jsou položené. Ti, kteří říkají, že chtějí další doklad o tom, že jejich dlouhodobé užívání prospívá a neškodí, se nedočkají – dat víc nebude. Přesto je to oblíbené téma, a to i proto, že statiny v Česku užívá více než 1,2 milionu lidí. Týká se to tedy obrovské proporce populace. Bohužel když napíšete, že statiny jsou skvělé a perfektně prospívají, tak si to nikdo nepřečte. Ale když napíšete: zjistilo se, že není všechno tak, jak lékaři říkají, a nové informace jsou alarmující – to si přečte kde kdo,“ konstatuje Vrablík.

Zprava: šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák

Přesto si ale podle Vrablíka vedeme dobře, i co se týče organizace péče. Preventivní péči by přitom měli mít v rukou praktičtí lékaři, a to i ti pro děti. Jestliže se totiž nepodaří implementovat antisklerotické strategie od dětského věku či dospívání, je mnohem menší šance, že se to podaří později.

„Preventivní péče, alespoň ta medicínská část, je v České republice dobře organizovaná. Myslím, že legislativní podmínky i hrazení máme docela velkoryse nastavené. Je ale otázka, proč je využití preventivních prohlídek jen 50 procentní nebo nižší, proč nejsou více propagovány a proč nejsou správně implementovány úplně ve všech ordinacích,“ uzavírá Michal Vrablík.

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.

Dalším tématům panelu se budeme věnovat v nadcházejících vydáních Zdravotnického deníku.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter