Boj proti praní peněz a financování terorismu: Komise hodnotí rizika a vyzývá k lepšímu provádění pravidel

Fotka od Steve Buissinne z Pixabay

Evropská komise přijala sdělení a čtyři zprávy, které podpoří evropské a vnitrostátní orgány v lepším zvládání rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. Přijetím 4. a 5. směrnice o boji proti praní peněz zavedla Junckerova Komise na úrovni EU přísná pravidla a posílila funkci dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví.

Evropská komise v nejčerstvějších zprávách zdůrazňuje, že je nutné uvedené směrnice plně provést a zároveň že v provádění pravidel Unie v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu je třeba vyřešit ještě řadu strukturálních nedostatků. Dnešní balíček poslouží jako základ pro budoucí politická rozhodnutí o tom, jak dále posílit rámec EU pro boj proti praní peněz.

První místopředseda Komise Frans Timmermans uvedl: „Nesmíme zločincům a teroristům poskytnout žádnou příležitost ke zneužívání našeho finančního systému a ohrožení bezpečnosti Evropanů. Existuje několik velmi konkrétních možností zlepšení, která lze na operační úrovni rychle provést. Komise bude i nadále v tomto ohledu členské státy podporovat a zároveň prověří, jak lze vyřešit zbývající strukturální problémy.

Místopředseda Komise odpovědný za euro, sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis k tomu řekl: „Spolehlivý rámec pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim má zásadní význam pro zachování integrity evropského finančního systému a snížení rizik ohrožujících finanční stabilitu. Z dnešní analýzy však vyplývá, že naše přísná pravidla pro boj proti praní peněz nejsou uplatňována ve všech bankách a všech zemích EU stejným způsobem. Máme tedy strukturální problém, pokud jde o schopnost Unie zabránit využívání finančního systému k neoprávněným účelům. Tento problém je třeba řešit a vyřešit co nejdříve.“

  • Komise hodnotí stav boje proti praní peněz a financování terorismu v EU
  • Vyzývá k plnému provedení směrnic
  • Upozorňuje, že přísná pravidla neuplatňují všechny státy a banky stejně
  • Je potřeba rychle řešit řadu strukturálních nedostatků – ty přetrvávají zejména pokud jde o anonymní produkty, identifikaci skutečných vlastníků či nové neregulované výrobky jako např. virtuální aktiva
  • Nové sdělení a čtyři reporty budou podkladem pokladem pro budoucí diskuzi o dalších krocích v této oblasti

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová doplnila: „Na úrovni EU máme přísná pravidla proti praní peněz, ale je třeba, aby všechny členské státy uplatňovaly tato pravidla v praxi. Nechceme v EU žádné slabé místo, které by zločinci mohli využít. Nedávné skandály ukázaly, že členské státy by se měly tímto problémem bez odkladu zabývat.“

Sdělení Na cestě k lepšímu provádění rámce EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu obsahuje souhrn těchto čtyř zpráv, které dnes byly zveřejněny: zpráva o nadnárodním posouzení rizik obsahuje aktualizaci odvětvových rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. Ve zprávách o hodnocení nedávných případů praní peněz na vysokých úrovních finančního sektoru, o finančních zpravodajských jednotkách a o propojení centrálních registrů bankovních účtů se analyzují nedostatky v současném dohledu a spolupráci v oblasti praní peněz a způsoby jejich řešení.

Posouzení rizik praní peněz na vnitřním trhu

Zpráva o nadnárodním posouzení rizik je nástrojem, který členským státům pomáhá odhalovat a řešit rizika praní peněz a financování terorismu. Komise ji od roku 2017 přijímá každé dva roky.

Ze zprávy vyplývá, že většina doporučení vyplývajících z prvního nadnárodního posouzení rizik byla různými aktéry provedena. Určité horizontální nedostatky však přetrvávají, zejména pokud jde o anonymní produkty, identifikaci skutečných vlastníků a nové neregulované výrobky, jako jsou virtuální aktiva. Některé z nich se vyřeší nadcházejícím provedením 5. směrnice o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu. Ve zprávě se rovněž připomíná, že členské státy musí ještě plně provést 4. směrnici o boji proti praní peněz. Komise vyzývá členské státy, aby směrnici plně provedly a řídily se doporučeními uvedenými v této zprávě. Tím by se zlepšila spolupráce mezi orgány dohledu, zvýšilo povědomí mezi povinnými osobami a nabídla další vodítka pro identifikaci skutečných majitelů.

 Hodnocení nedávných případů praní peněz a z něho plynoucí poznatky

V návaznosti na komunikaci s Evropským parlamentem a žádost Rady z prosince 2018 Evropská komise analyzovala deset nedávných veřejně známých případů praní peněz v evropských bankách s cílem analyzovat některé stávající nedostatky a nastínit další možný postup.

Zpráva sice není vyčerpávající, ukazuje však, že:

  • banky se v několika analyzovaných případech účinným způsobem a někdy dokonce vůbec neřídily požadavky na boj proti praní peněz. Neměly dostatečné vnitřní mechanismy pro předcházení praní peněz a nesladily své strategie boje proti praní peněz a financování terorismu, pokud se jednalo o rizikové obchodní modely. Dále byla zjištěno, že tyto strategie nebyly buď na úrovni jednotlivých subjektů, nebo na úrovni skupin dostatečně koordinovány.
  • Opatření dohledu přijatá vnitrostátními orgány v reakci na tyto případy jsou, pokud jde o rychlost a účinnost, velmi nejednotná. Pokud jde o stanovení priorit, zdroje, know-how a dostupné nástroje, byly zjištěny značné rozdíly. Zejména ohledně dohledu nad bankovní skupinou se orgány dohledu příliš spoléhaly na předpisy v oblasti boje proti praní peněz platné v hostitelských členských státech, což mělo dopad na účinnost opatření dohledu na úrovni EU v přeshraničních případech. Kromě toho vedlo rozdělení odpovědnosti k neúčinné spolupráci mezi orgány pro boj proti praní peněz, orgány obezřetnostního dohledu, finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány.

Tyto nedostatky jsou známkou strukturálních problémů při provádění pravidel EU, které se doposud řešily jen částečně. Roztříštěnosti regulace a dohledu ve spojení s rozmanitostí úkolů, pravomocí a nástrojů, které mají orgány veřejné moci k dispozici, způsobují nedostatečné provádění pravidel EU. Nedostatky v politikách boje proti praní peněz a dohledu nabývají většího významu v přeshraničních situacích, jak v rámci EU, tak také ve vztahu k zemím mimo EU. I když banky a orgány dohledu přijaly významná opatření, zbývá vykonat ještě mnoho práce. Například je nutná další harmonizace mezi členskými státy a posílení dohledu.

Potřeba posílené spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami

Finanční zpravodajské jednotky hrají klíčovou úlohu při odhalování rizik praní peněz v každé zemi. Platforma finančních zpravodajských jednotek EU, která je expertní skupinou Komise, v posledních letech výrazně zlepšila spolupráci, ale Komise zjistila ještě tyto nedořešené otázky:

  • přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím: vzhledem k odlišnému statusu, odlišné pravomoci a organizaci nemají některé finanční zpravodajské jednotky přístup k relevantním informacím (finančním a správním informacím a informacím v oblasti prosazování práva) a nemohou je sdílet,
  • sdílení informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami je stále nedostatečné a často je příliš pomalé,
  • nástroje IT: finanční zpravodajské jednotky někdy rovněž postrádají náležité informační nástroje, s nimiž by mohly účinně importovat a exportovat informace do/ze sítě FIU.NET,
  • omezený rozsah platformy finančních zpravodajských jednotek EU, která nemůže vytvářet právně závazné šablony, pokyny a standardy.

Ve zprávě jsou navrhovány některé konkrétní změny, například nový mechanismus podpory, který by dále zlepšil spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami v celé EU.

Propojení centrálních registrů bankovních účtů

Ve zprávě o propojení centrálních registrů bankovních účtů se stanoví řada prvků, které je třeba vzít v úvahu pro možné propojení registrů bankovních účtů a systémů vyhledávání dat. Komise navrhuje, že by takový systém mohl být případně decentralizovaným systémem se společnou platformou na úrovni EU. Aby se dosáhlo propojení, bude třeba přijmout legislativní opatření, a to po konzultaci s vládami členských států, finančními zpravodajskými jednotkami, donucovacími orgány a úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

Další kroky

Dnešní zprávy budou podkladem k budoucí diskusi o dalších krocích v této oblasti, mimo jiné o povinnostech finančních institucí a pravomocech a nástrojích nezbytných pro účinný dohled. Současný stupeň integrace bankovního trhu bude také vyžadovat další práci na přeshraničních aspektech rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Komise bude nadále pozorně sledovat, jak členské státy provádějí pravidla EU v oblasti boje proti praní peněz.

Souvislosti

Během funkčního období Junckerovy Komise EU posílila rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu přijetím 4. směrnice o boji proti praní peněz, kterou měly členské státy provést do června 2017. Komise nyní prověřuje provádění 4. směrnice o boji proti praní peněz a zároveň také správné provádění pravidel členskými státy. Komise zahájila proti většině členských států řízení o nesplnění povinnosti, neboť na základě informací od členských států dospěla k závěru, že směrnice není zcela provedena.

5. směrnice o boji proti praní peněz zlepší pravomoci finančních zpravodajských jednotek, zvýší transparentnost informací o skutečném vlastnictví a bude regulovat virtuální měny a předplacené karty, aby bylo možné lépe předcházet financování terorismu. Členské státy mají povinnost tuto směrnici provést ve vnitrostátním právu do ledna 2020.

Po odhalení několika případů praní peněz v roce 2018 Komise v květnu téhož roku zřídila spolu s evropskými orgány dohledu a Evropskou centrální bankou společnou pracovní skupinu. Na základě doporučení pracovní skupiny Komise v září 2018 vydala sdělení o posílení rámce Unie pro obezřetnostní dohled a dohled v oblasti boje proti praní peněz a nová pravidla pro posílení úlohy Evropského orgánu pro bankovnictví. To vedlo k posílení dimenze boje proti praní peněz a financování terorismu v právních předpisech o bankovní obezřetnosti přijetím 5. směrnice o kapitálových požadavcích v prosinci 2018.

-red-