INZERCE

Těžba ropy v kanadském Saskatchewanu. Foto: Pixabay

Boj o trh s ropou. Země OPEC snižují produkci, naopak roste těžba v USA, Brazílii a Guyaně

Cena ropy severomořského typu Brent od počátku roku vzrostla o skoro 15 procent na 87 dolarů za barel. Nárůst to není příjemný, jeho dopady pocítil asi každý, kdo má auto se spalovacím motorem. Přesto není růst ceny tak výrazný, jak by si producentské země z bloku OPEC přály. Ty sice snižují produkci, avšak o stejné či vyšší množství roste těžba v ostatních zemích.

Jak uvedl na svém webu americký Úřad pro informace o energetice (U.S. Energy Information Administration, US EIA), sdružení OPEC včetně spolupracujících zemí typu Ruska chce letos snížit produkci ropy o 1 milion barelů denně z loňské průměrné úrovně 43,7 milionu barelů za den. Ostatní země naopak chtějí produkci o 1,4 milionu barelů zvýšit. Bude to hlavně zásluha čtyř amerických zemí – Spojených států, Kanady, Brazílie a Guyany.

Spojené státy americké navyšují produkci ropy hlavně díky inovativní těžbě z břidlicových ložisek. Od roku 2018 jsou největším světovým těžařem ropy a náskok před Ruskem a Saúdskou Arábií postupně navyšují. Loni v prosinci produkci zvýšily na rekordních 13,3 milionu barelů denně. Zejména lehké ropy dnes mají v USA nadbytek, který vyvážejí do řady evropských, amerických a asijských států. Průměrný denní export loni dosáhl 4,1 milionu barelů.

Kanada postupně navyšuje těžbu z ropných písků v provincii Alberta a díky novému ropovodu k Tichému oceánu navýší export na asijské trhy. Brazílie většinu ropy získává z podmořských ložisek a stále nachází nové zásoby. Novým hráčem na trhu s ropou je Guyana, kde těžbu odstartovali teprve v roce 2019. Dnes tato nevelká země v Jižní Americe těží 645 tisíc barelů denně, přičemž celá produkce míří na export.

Podíl hlavních producentů na celkové těžbě ropy v roce 2023. Zdroj: US EIA, Mezinárodní energetická agentura

Ropný boom na americkém kontinentu má dopad už i na Českou republiku. Ropa ze Spojených států se k nám dováží od dubna roku 2019 v množství, které odpovídá jednotkám procent z celkového importu. Během loňského podzimu doputovalo do Česka také 135 tisíc tun ropy z Guyany. Stalo se tak v době, kdy Orlen Unipetrol RPA testoval v litvínovské rafinerii náhradu sirnaté ropy z Ruska za vhodné alternativy.

Saúdské Arábie naopak těžbu navyšovat odmítá. Tamní ministerstvo energetiky na konci ledna zakázalo státem vlastněnému ropnému monopolu Saudi Aramco investici do zvýšení maximální produkční kapacity na 13 milionů barelů denně. Neuvedlo tehdy žádný důvod. Podle spekulací analytiků se jedná o reakci na plánovaný odklon od spalování fosilních paliv ve světě. Investice do navyšování těžby by se tak nemusela nikdy vrátit.

Rusko vykazovalo nejvyšší produkci ropy – 10,8 milionu barelů denně – v roce 2019, od té doby objem těžby klesl k úrovni okolo 9,5 milionu barelů (1,3 milionu tun) za den. Nejprve za tím byla pandemie koronaviru, od roku 2022 odmítají dovážet ruskou ropu tradiční zákazníci z evropských zemí kvůli válce na Ukrajině a s tím souvisejícím mezinárodním sankcím. Je otázkou, o kolik sníží těžbu v příštích měsících klesající zájem Indie o ruskou ropu a ukrajinské útoky na ruské rafinerie.

Další vývoj ceny ropy je nejistý, avšak velké skoky většina analytiků neočekává. US EIA počítá s mírným růstem k úrovni 88 dolarů za barel, následovat má pokles k 82 dolarům za barel ke konci roku 2025. Také analytici banky Goldman Sachs hovoří o stabilizaci ceny poblíž 80 dolarů v příštím roce. Větší pesimisté jsou v bance Morgan Stanley, ta očekává růst ceny v letních měsících na 90 dolarů za barel.

(dtr)