Evropský vědecký výzkum paralyzuje především roztříštěnost. Shodli se na tom během debaty portálu EU Perspectives český europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) a Kamila Kozirogová z Asociace evropských univerzit. Unijní podporu kvůli administrativní náročnosti inkasují stále stejné velké a zavedené instituce, zatímco menší univerzity po prvním neúspěchu boj o granty vzdávají.
Největší překážkou Evropy nemusí být objem financí, které směřují do vědy a výzkumu, ale struktura inovačního systému. Shodli se na tom europoslanec Ondřej Krutílek (ECR/Česko), zvolený za ODS, a zástupkyně ředitele pro výzkum a inovace z Asociace evropských univerzit Kamila Kozirogová. Tvrdí, že důležitější než celkový objem financí je správa programů financování vědy v rámci evropského bloku.
Problém fragmentace
Pro univerzity zůstává jednou z největších překážek nerovný přístup k financování z evropského programu Horizont Evropa. „Zásadním problémem je fragmentace,“ řekla Kozirogová během debaty, kterou pořádal portál EU Perspectives.
Instituce s menšími zkušenostmi s evropskými programy často nemají potřebné odborné a administrativní kapacity potřebné k úspěšnému čerpání unijních peněz. Naopak ty větší a zkušenější opakovaně granty získávají. „Bohatí bohatnou, a to platí i pro univerzity,“ řekla Kozirogová.
Neúspěšní žadatelé skončí po prvním pokusu
Protože žádosti o dotace v rámci programu Horizont Evropa nejsou vždy úspěšné, některé univerzity se o evropské peníze nakonec přestanou ucházet. „Jakmile po měsících strávených psaním návrhu nezískáte financování, už se do toho znovu nepustíte,“ řekla. Řada vědeckých institucí se pak obrací s žádostmi o podporu na strukturální fondy, kde je šance na úspěch často vyšší.
Poslanec Krutílek ale argumentoval tím, že kromě samotných pravidel je část problému v mentálním nastavení žadatelů. „Někdy problém není v pravidlech, ale ve vaší hlavě,“ řekl.
Mínil tím to, že zástupci některých univerzit se domnívají, že programy EU jsou příliš vzdálené nebo nedosažitelné. „To je to, co musíme změnit,“ zdůraznil.
Jak dosáhnout zjednodušení?
Když se mluví o pravidlech, téměř každá debata v Bruselu se zaměřuje na problematiku zjednodušování pravidel. A platí to také pro výzkum a inovace. Krutílek navrhuje několik možných reforem, včetně častějšího využití jednorázového financování, dvoustupňového hodnocení a snížených požadavků na podávání hodnotících zpráv vědeckých projektů.
Zástupci univerzit se ale obávají, že plošné zjednodušení pravidel nemusí nutně vést k lepším výsledkům. „Zástupci nových institucí mají rádi jednorázovou podporu, ale pro ty zavedenější je to někdy více práce,“ vysvětlila. Oba řečníci souhlasili s tím, že je nutné udržet rovnováhu mezi zjednodušením a odpovědným čerpáním peněz od evropských daňových poplatníků.
Výzkum versus konkurenceschopnost
Jedním z politicky citlivých bodů je debata o vzniku nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost. Univerzity varovaly, že přílišné propojení podpory výzkumu s průmyslovou konkurenceschopností může ohrozit základní výzkum ve prospěch krátkodobých tržních priorit. Kozirogová tvrdí, že by se oba programy měly doplňovat než si konkurovat.
Uznala ale, že současné výzkumné a inovační programy často nedokážou zajistit hladký proces od vědeckého objevu ke komerčnímu nasazení. „Naléhavě bych žádal, aby Evropský fond pro konkurenceschopnost nebyl důležitější než Horizont Evropa,“ řekl Krutílek.
Mohlo by vás zajímat
Technologie dvojího užití
Část cílů konkurenceschopnosti se zaměřuje také na podporu technologií dvojího užití. Unie pracuje s návrhem, který usnadňuje financování výzkumu pro vojenské účely, pokud slouží i civilním účelům.
Kozirogová uznala důležitost takových projektů, ale vidí podobné riziko jako u propojení výzkumu s konkurenceschopností. Tvrdí, že civilně zaměřený výzkum a výzkum zaměřený na obranu mají zcela odlišnou logiku. Obavy univerzitního sektoru zatím podle ní Komise nezohlednila.
