Česká republika má po více než dvou letech schválenou strategii státu v rozvoji internetové infrastruktury nové generace, tzv. NGA. Jenže výsledný dokument není strategií ani plánem. Jeho cílem je především vyčerpat dotace, což ale zřejmě stejně nepůjde nebo bude velmi obtížné.
Už dva roky řeší Ministerstvo průmyslu a obchodu strategický dokument Národní plán rozvoje sítí nové generace, který by měl popisovat strategický přístup státu k rozvoji internetové infrastruktury nové generace. Jenže skutečný smysl dokumentu je jiný – má hlavně umožnit vyčerpat do roku 2020 dotace na stavbu internetových sítí. Přibližně 14 miliard, alokovanýcnh v prioritní ose 4.1 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).
Jenže i k tomuto základnímu cíli je ještě daleko. Dokument musí posvětit (notifikovat) Evropská komise. Pokud se vláda nepokusí vyjednat odklad, pak musí notifikace být hotova do konce roku. Evropská komise umí schválit leccos, ale vyžaduje splnění některých tzv. předběžných podmínek. A to může být pro českou vládu i odpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu problém. Nestačí totiž, že si do dokumentu napíše, že podmínky plní. S největší pravděpodobností je neplní ani formálně, natož aby takový pohled obstál bez dalšího jednání přímo u Evropské komise.
Předběžné podmínky je třeba splnit, ne jen napsat, že jsou splněny
Jednou z těchto předběžných podmínek nich je plán investic. To ve schváleném materiálu nenajdete s tím, že se to bude řešit později, před vypisováním samotných výzev. EK vyžaduje i různé analýzy. Ekonomická analýza je neverifikovatelná a neodráží realitu telekomunikačního trhu. Navíc musí být už z principu zkreslená, protože na nákladovou analýzu bude mít vliv vládou schválený zákon o usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací. Tento zákon mimochodem vychází z evropské směrnice; měl být schválený od začátku roku, s platností nejpozději od 1. července…
Analýza se zabývá jen jednou vybranou technologií s odkazem na to, že je nejdražší, takže nedává důvod smysl posuzovat ty méně náročné. No, možná by to se výběrem levnější technologie dalo pokrýt více území. Ale to už by znamenalo zvýšené nároky na administraci projektů a toho se Ministerstvo průmyslu a obchodu bojí jako čert kříže.
V dřívějších verzích dokumentu jasně prosazuje co nejméně oblastí, protože si usnadní práci. A mimochodem tím podpoří ty největší telekomunikační firmy. Co na tom, že zmíněný operační program je určený na podporu malých a středních podniků, kterých je v telekomunikacích u nás přes 1300, z toho několik desítek má reálnou ekonomickou sílu i lidské zdroje na stavbu regionálních internetových sítí.
Tržní selhání nelze nahradit procentem pokrytí
Evropská komise vydala poměrně podrobné pokyny pro státní podporu do telekomunikací. Týká se tedy nejen evropských zdrojů, ale i těch národních – o těch ovšem ve strategickém dokumentu nenajdete ani zmínku. Asi se s nimi nepočítá, přestože v některých krajích, městech a obcích dobře funguje a moderní sítě tam mají, navzdory do té doby neexistující vládní strategii.
Pokyny se zaměřují především na zachování konkurenčního prostředí na trhu a ochranu stávajících investic. A určují, jak postupovat při určení tzv. bílých, šedých a černých míst na mapě pokrytí. A tady nastává další potíž. Podle EK je bílé místo takové, kde není síť nové generace (NGA) a ani se nedá předpokládat, že by tam tržními mechanismy vznikla.
Domníváte se snad, že by MPO jako předkladatel materiálu provedl nějakou analýzu tržního selhání? Ale jděte. Namísto toho arbitrárně stanovil, že bílé místo je takové, kde je pokrytí sítěmi NGA menší než 50 %, a to navíc i tehdy, pokud těch 49,9 % zajišťuje více poskytovatelů, což podle MPO nebrání tvrzení, že v takové oblasti neprobíhá hospodářská soutěž. Pokyny pro veřejnou podporu přitom jasně říkají, že je třeba pomocí vícekriteriálního hodnocení analyzovat, zda k tržnímu selhání dochází a proč. Poté je teprve možné stanovit způsob řešení a dotace rozhodně nejsou tím jediným.
Bez těchto analýz je velmi ošidné stanovit nějaké procento. V takovém případě je totiž velmi pravděpodobné, že vítězný projekt neobstojí při posuzování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, případně Evropské komise, kam se jistě neúspěšní uchazeči i vlastníci v místě existujících sítí obrátí. To ale znamená obrovské riziko pro vítězného uchazeče, který může obdržet dotaci až spětně. Jenže prostředky musí investovat hned na začátku v dobré víře, že mu později budou proplaceny. Pokud takovou jistotu mít nebude – a s tímto strategickým dokumentem to hrozí – potom ani žádné projekty nepodá a stavět se nebude.
V mapě jsou chyby a cíle nelze splnit
Není také dosud řádně vypořádána veřejná konzultace k mapování NGA, které je zatížené systémovými chybami vyplývajícími ze zvoleného registru RUIAN. Jsou totiž zahrnuta i adresní místa, která nejsou určena k bydlení, což může výrazně zkreslit výslednou barvu hodnocené základní sídelní jednotky. Výsledky mapování by přitom měly být vstupem pro ekonomickou analýzu, která ale byla vypracována ještě dříve, než bylo mapování uzavřeno a podrobeno kontrole.
Dokument bohužel není strategií, která by veřejným institucím i soukromému sektoru řekla, jaké jsou záměry státu s internetovou infrastrukturou. Není ani použitelným plánem. Neobsahuje konkrétní termíny a odpovědnosti (budou v separátním Akčním plánu, který zatím neexistuje a bude až příští rok na jaře) a cíle jsou zjevně nesplnitelné. S veřejnou podporou se má totiž vybudovat připojení pro 500 tisíc domácností, ale podle analýzy v dokumentu jich je v bílých místech jen přibližně 360 tisíc bytů. Přičemž se můžeme domnívat, že nejde o byty, ale o adresní místa, takže po požadovaném očištění databáze adresních míst jich může být ještě méně.
Aby nám neujel evropský vlak…
Celý telekomunikační trh dlouhodobě upozorňuje, že velký problém pro budování sítí nové generace je v nedostatečné kapacitě i dostupnosti přípojných sítí (tzv. backhaul). Těmi se ale strategický dokument vůbec nezabývá, nejsou zmapované a tudíž ani nelze kvantifikovat problém a náklady na řešení. Jenže zatímco se dva roky připravuje strategický dokument bez kontextu, dva týdny před projednáním vládou představil Claude Juncker vizi EU pro elektronické komunikace na další léta.
V té souvislosti se dá říct pouze jediné – český Národní plán rozvoje sítí nové generace je absolutně mimo kontext budoucího směřování evropských telekomunikací a bez podpory backhaulu nelze ani toto nové směřování naplnit. Přitom je zřejmé, že EU na podporu svých vizí uvolní velké prostředky, které ale se současným Národním plánem nebude možné čerpat.
Je to velká škoda a rozvoj sítí nové generace bude pomalejší. Nicméně české telekomunikační firmy i bez národní strategie sítě NGA staví a za dva roky, co se připravuje dokument, stihly výrazně zrychlit český internet a rozšířit jeho dostupnost. Kdo dnes má doma počítač, tak až na výjimky k internetu připojený je, jen ne vždy přípojkou nové generace. Aby se stavba těchto sítí usnadnila, je spíše než nevyčerpatelné dotační tituly nutné soustředit se na odstraňování legislativních a administrativních bariér a na usnadnění výstavby jako takové. A potřebná opatření v Národním plánu popsaná jsou. Teď jen musí vláda najít odvahu je vůbec realizovat a nezůstat u drobného politikaření a prázdných proklamací.
Ekonomický deník o NGA psal například v textech:
