Snaha změnit pověst města nebo regionu není triviální a o Ostravsku to platí dvojnásob. Prozatím jsou hlavní vývozní značkou místa, které prochází zásadní proměnou, červencové Colours of Ostrava v industriálním areálu Dolní oblast Vítkovice. Vedle dnes už bez nadsázky světové kulturní akce se ale rozrůstá okruh místních patriotů, kteří si uvědomují, že pozitivní budoucnost regionu záleží také na potenciálu podnikavosti, objevování talentů a jejich podpoře, a konečně, na investicích do výzkumu s výsledky využitelnými v praxi. Ostravsko chce být chytřejším regionem, pojďme se proto podívat na pár tipů, ve kterých mají inovace v bývalém hornickém kraji zaděláno na úspěch.
O velkých objemech dat a o potřebnosti jejich využití za účelem rozšíření poznání či zkvalitnění lidského života se hovoří v řadě oborů – v lékařství, zemědělství, nanotechnologiích atd. Výzkumní pracovníci ostravské techniky využívající superpočítač IT4Innovations tvoří právě ty týmy, které se pokoušejí hledat řešení, jak toho dosáhnout a v řadě případů nabídnout i užitečné interpretace a použitelné aplikace. Jednou z takových oblastí, kterou se intenzivně zabývají, je i sběr dat pocházejících z monitoringu dopravy. Taková data totiž nemusí sloužit jen k řízení dopravních toků, ale v kombinaci s navigačními aplikacemi mohou směrovat řidiče individuálně do zadaných destinací optimální trasou, ideálně pak i s rezervací parkovacího místa. Ti, kteří místo individuální přepravy raději volí dopravu hromadnou, pak určitě uvítají optimalizaci dopravních spojů a jízdních řádů, které musí být opět založeny na analýzách dat popisujících mobilitu osob, ať už jsou to data z prodeje jízdenek, vyhledávacích webových portálů a aplikací, nebo přímo z dopravních prostředků.
Za sympatickou lze rovněž označit skutečnost, že do spolupráce ve výzkumu a inovacích s akademickými institucemi se stále ve větší míře zapojují jak firmy, tak i veřejná sféra. Za dobrou ukázku lze označit spojení klíčových aktérů na Třinecku, kteří před nedávnem připravili smělý projekt, jenž by měl pilotně odzkoušet model firemního carsharingu elektromobilů pro cesty zaměstnanců z práce i do práce. Napojení těchto aut na systém veřejné dopravy v tomto mikroregionu, včetně možnosti rezervačního systému, znamená opět možnost získávání řady užitečných dat. Pokud popustíme ještě trochu uzdu fantazii, dostáváme se k výzkumným úkolům, jejichž ambicí je prozkoumat možnosti provozu chytrých energetických sítí, díky kterým v podstatě vše může být nositelem energie: parkovací automat, venkovní osvětlení, rodinný dům, administrativní budova či nemocnice. V brzké budoucnosti nové technologie umožní, aby si tito nositelé mohli energii předávat (například aby elektromobil část své energie, kterou načerpal přes den na solárním parkovišti, předal přes noc do venkovního osvětlení obce, kde majitel tohoto vozu bydlí). Cílem je nejenom zužitkovávat energetické přebytky, ale hlavně zajistit větší soběstačnost a také bezpečnost (otázka krizových situací při výpadku energie v nemocnicích apod.).
Tyto výzkumné záměry v podstatě představují příklady konkrétní reakce na jeden z hlavních úkolů kraje, tj. na potřebu dalšího zlepšení životního prostředí. Tento hendikep lze proto v podstatě označit za výraznou hybnou sílu aplikačně zaměřených výzkumných témat, která by v budoucnu mohla představovat významný exportní potenciál regionálního know-how. Mohli bychom totiž pokračovat: o evropské dotace si aktuálně žádá výzkum magnetických sorbentů (látek schopných vázat jiné látky), které nejenom dokážou vázat těžké kovy z odpadních vod, ale sorbenty samotné jsou produktem z těchto odpadních vod připravených; vizionářské ideje využití zavíraných dolů jako moderních energetických gridů (efekt výškového propadu, infrastruktura šachetní věže) postupně dostávají fundovanější teoretický základ…
Je zapotřebí uvést, že aplikačně zaměřený výzkum na Ostravsku se netýká pouze hledání řešení pro Smart Cities („chytrá města“) a energetických témat. Struktura průmyslu, v poslední době znatelně posilovaná dodavateli v automobilovém průmyslu (a to nemáme na mysli až tak ty napojené na nošovický závod), vede v poslední době k zintenzivnění poptávky po sofistikovaných znalostech i v dalších oblastech, jako je například robotizace (průmysl 4.0) či využití nových materiálů (včetně 3D tisku).
Největší ohrožení, aby se výše uvedený pozitivní směr nenaplnil, nebude v budoucnu zřejmě představovat nedostatek finančních prostředků či politikaření. Nejtěžším úkolem bude udržet si v regionu, případně i přilákat zvenku, vysoce kvalifikované pracovníky. Tím máme na mysli jak mladé, pro vědu a inovace motivované, talenty, tak i zkušené akademické pracovníky a manažery. Je možné uvést příklady úspěšných návratů, letos je asi nejvíce viditelné působení docenta Marka Eliáše na Ostravské univerzitě, který získal prestižní ocenění Neuron pro mladé vědce 2017 v oblasti biologie. Tyto pozitivní případy se však musí stát trendem, teprve poté bude vyhráno. S tím souvisí atraktivita místa, tím se dostáváme ke kvalitě života v regionu a jsme zpátky třeba u akcí typu Colours of Ostrava
