Pořízení solární elektrárny na střechu rodinného či bytového domu dnes není tak výhodné, jak by mohlo být. Důvodem je měření a fakturace výroby a spotřeby elektřiny po fázích místo součtové fakturace, která je v Evropě standardem. Ministerstvo průmyslu a obchodu během přípravy novely známé jako Lex OZE 2 přechod k součtové fakturaci přislíbilo; teď od toho pod tlakem rozvodných firem ustupuje.
Novela energetického zákona známá jako Lex OZE 2 problematiku měření neupravuje. Společně se zákonem měla být novelizována také vyhláška č. 359/2020 o měření elektřiny, kde měla být tato změna provedena. Dnes už to tak jisté není. „O změně způsobu měření na součtové nebylo dosud rozhodnuto, přičemž ministerstvo považuje argumenty provozovatelů distribuční soustavy pro zachování měření po fázích za relevantní,“ odpověděl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.
Zavedení součtového měření prosazují snad všechny organizace sdružující firmy z oboru moderní zelené energetiky. „Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. Česká republika patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují,“ uvedla ve starším vyjádření Komora obnovitelných zdrojů energie. Podobně to vidí Solární asociace nebo budoucí ministr životního prostředí Petr Hladík.
Dokonce už i členové senátního podvýboru pro energetiku a dopravu před dvěma týdny vyzvali ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby urychleně navrhl úpravu vyhlášky o měření elektřiny tak, aby v souladu s obvyklou praxí v zemích EU počítala se součtovým měřením.
Jinou elektřinu vyrobíte a jinou spotřebujete
O co jde v praxi jde? Když máte střešní fotovoltaiku, vyrobená elektřina se rozdělí rovnoměrně mezi tři fáze. Naopak spotřeba v domě je rozdělena nerovnoměrně. Vede to k situacím, kdy vlastník solární elektrárny na jedné fázi dodává elektřinu do sítě (za mizernou cenu) a na jiné fázi naopak musí elektřinu nakupovat od svého dodavatele (za plnou cenu včetně distribučních plateb).
Měření a fakturaci elektřiny po fázích platí v Česku od roku 2011; tehdy byla schválena jako jeden z řady státních zásahů s cílem zpomalit příliš živelně rostoucí obor fotovoltaiky. Stejný model platí už jen v Portugalsku a u jednoho ze tří slovenských regionálních distributorů. Jinde v Evropě je běžný model součtového měření a fakturace, který je k samovýrobcům elektřiny vstřícnější.
Měření po fázích vyžaduje pořízení asymetrických střídačů, které jsou dražší a hůře dostupné – vyrábí je pouze několik málo producentů v Číně. „Dalším negativním dopadem je výdrž střídačů. Symetrický střídač není přetěžovaný a vydrží bez problémů 15 let. Asymetrický střídač z důvodů velkého přetěžování vydrží dle odhadu instalačních firem jen sedm let. A pak si budou muset majitelé na vlastní náklady pořídit nový,“ upozornil podnikatel v energetice František Smolka.
Distributoři nechtějí přijít o oblíbenou hračku
Jenže pro regionální distributory elektřiny představuje fázové měření oblíbenou „hračku“, které se nechtějí za žádnou cenu vzdát. V posledních týdnech proto lobbují u zákonodárců i na ministerstvu průmyslu pro jeho zachování. Podle informací Ekonomického deníku se v této věci angažují jak rozvodné společnosti ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce, tak i jejich zastřešující organizace – České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).
Na přímý dotaz své počínání nechtějí distributoři příliš komentovat. „Vzhledem k tomu, že jsme součástí kritické infrastruktury státu, je potřeba, aby legislativa byla bezchybně nastavena. Rozhodně nic neblokujeme. O silném lobbování nic nevíme, proto to nemůžeme nijak komentovat,“ reagoval mluvčí EG.D Roman Šperňák. Podobné vyjádření poslala také mluvčí společnosti ČEZ Distribuce.
Ekonomický deník má nicméně k dispozici powerpointovou prezentaci, kterou zástupci rozvodných společností ukazují na parlamentních seminářích a podobných akcích. Varují v ní před zvýšením nákladů za distribuci elektřiny, což by ve výsledku vedlo k navýšení nákladů za elektřiny pro všechny spotřebitele energie. Ale i před nižším výběrem DPH z elektřiny dodávané zákazníkům se střešní fotovoltaikou. Součtové měření by údajně každému zákazníkovi s běžnou 5kW střešní solární elektrárnou přineslo finanční prospěch ve výši 633 korun ročně, a to úkor ostatních účastníků trhu.
To vše se odehrává ve chvíli, kdy zájem o fotovoltaiku raketově roste. Jen loni v Česku přibylo 33 760 těchto zdrojů elektřiny, letos už to může být několikanásobně vyšší číslo.
Podobný příběh je komunitní energetika
Jak Ekonomický deník upozornil na začátku února, velmi podobná situace nastala u hlavního tématu novely Lex OZE 2 – komunitní energetiky a sdílení elektřiny mezi spotřebiteli. Také zde se v zákulisí vede tuhý boj o podobu novely mezi zástupci moderní energetiky a skeptickými distribučními společnostmi. Výsledek? Od konce připomínkového řízení uběhly dva a půl měsíce a připomínky stále ještě nejsou plně vypořádány.
Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu se tak stane v blízké době. Vláda by tak novelu Lex OZE 2 mohla projednat v první polovině března. V této souvislosti se plánovaný start komunitní energetiky k 1.1.2024 zdá být velmi ambiciózní.
David Tramba
