Čtvrtek, 4. března, 2021

Bezemisní výroba vodíku: tyrkysová je nová zelená

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Je možné spálit zemní plyn bez emisí skleníkových plynů? Ano, možné to je. Zní to jako otázka a odpověď z legendárního Rádia Jerevan, ale jisté řešení problému s emisemi oxidu uhličitého se nabízí. Metan a jiné kratší uhlovodíky lze pomocí pyrolýzy rozštěpit na vodík a uhlík. Vodík může sloužit jako palivo pro auta, vytápění či průmyslové závody. Při jeho spalování vznikají pouze emise vodní páry.

Vodíku je symbolicky přiřazováno několik barev – podle způsobu, kterým byl vyroben. V současnosti převažuje šedý vodík vyráběný ze zemního plynu. Při jeho produkci však vznikají nemalé emise oxidu uhličitého. Podobně neekologická je výroba takzvaného hnědého vodíku z uhlí. Zelený vodík se vyrábí elektrolýzou vody s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, ale mezi jeho nevýhody patří vyšší cena a nároky na spotřebu energie a vody.

Jako řešení se tedy nabízí modernější technologie získávání vodíku z metanu – přiřadili mu tyrkysovou barvu. V německém koncernu BASF na takovém řešení pracují již od roku 2010. V prosinci loňského roku bylo testovací zařízení v závodě v Ludwigshafenu dokončeno a nyní probíhají přípravy na jeho pilotní provoz. V komerčním měřítku chce BASF začít vyrábět tyrkysový vodík po roce 2025. Také vedlejší produkt výroby vodíku – tedy uhlík – bude možné využít, například v hutnictví nebo gumárenství.

Další společností, která se chystá spustit výrobu tyrkysového vodíku, je americký startup C-Zero. Jeho záměr podpořili v první polovině února investoři částkou 11,5 milionu dolarů. Mezi investory lze nalézt zvučná jména, jako je investiční fond italského ropného koncernu ENI, fond Breakthrough Energy Ventures financovaný Billem Gatesem či japonské Mitsubishi Heavy Industries. Další tři miliony dolarů firmě poslalo americké ministerstvo energetiky. C-Zero chce využít jinou technologii výroby než BASF. Zatímco Němci použijí jako katalyzátor roztavené kovy, Američané vsadili na tavené soli.

Zatímco parní rozklad zemního plynu produkuje spoustu oxidu uhličitého a elektrolýza je náročná na spotřebu elektřiny a vody, pyrolýza metanu se má obejít bez těchto negativ. Zdroj: společnost C-Zero

Vodík je považován za jedno z paliv budoucnosti. Zájem o něj v posledních letech prudce roste. Jeho masivní využití však bude možné až po vybudování produkčních kapacit a snížení jeho ceny. Zatímco ekologicky přijatelný zelený vodík nákladově vychází na 4 až 6 dolarů za kilogram, C-Zero tvrdí, že zvládne vyrábět tyrkysový vodík za cenu okolo 1,50 dolaru za kilogram.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter