Může jeden superúřad vyřešit roztříštěnost českého boje proti korupci, nebo jde jen o zbytečný a drahý administrativní experiment? Pirátští poslanci Ivan Bartoš a Olga Richterová předložili do Poslanecké sněmovny velmi ambiciózní plán na vznik Úřadu pro prevenci korupce a střetu zájmů, který má zásadně změnit kontrolu mocných. Jejich projekt počítá s totální transformací současného dohledového úřadu a převzetím agend, které dnes spravuje ministerstvo spravedlnosti.
Už i předchozí vláda Petra Fialy (ODS) však k tomuto záměru, vedenému na aktuální schůzi Sněmovny jako sněmovní tisk číslo 6, zaujala nesouhlasné stanovisko. Co všechno tato pirátská „revoluce v transparentnosti“ obsahuje a proč narazila na odpor předchozího kabinetu?
Jeden úřad vládne všem: Konec roztříštěnosti?
Autoři návrhu – Bartoš a Richterová – chtějí ukončit stav, kdy se o protikorupční politiku dělí ministerstvo spravedlnosti a Úřad pro dohled nad hospodařením stran (ÚDHPSH). Nový superúřad má podle nich soustředit metodiku, evidenci i vymáhání pod jednu nezávislou střechu. Bartoš s Richterovou v důvodové zprávě varují, že ministerstvo jako součást vládní hierarchie nemůže nestranně kontrolovat své nadřízené – členy vlády.
Nezávislost úřadu má zajistit oddělený rozpočet a specifický způsob jmenování vedení. Tato transformace se dotkne čtyř klíčových pilířů: financování stran, pravidel pro vlivové skupiny, ochrany oznamovatelů a střetu zájmů. Cílem je odstranit „mezery“ na styčných plochách těchto agend, kde teď podle předkladatelů chybí propojitelnost dat.
Vliv na zákony: Pod lupu jdou i asistenti a účetnictví
Návrh, respektive jeho důvodová zpráva, přináší revoluci v tom, jak stát sleduje snahy o ovlivňování zákonů. Nově by se do tzv. „legislativní stopy“ musely povinně uvádět informace o kontaktech, které vedly k předložení nebo změně návrhu zákona. Tato povinnost by se rozšířila i na asistenty poslanců a senátorů, čímž chce návrh zamezit obcházení pravidel skrze prostředníky.
Firmy by navíc musely v účetní závěrce povinně zveřejňovat celkové náklady vynaložené na prosazování svých zájmů v politice. To má veřejnosti a médiím umožnit snadno dohledat, kdo a za kolik usiloval o konkrétní normativní řešení. Tato „auditní stopa“ má kultivovat politické prostředí.
Mohlo by vás zajímat
Ochrana oznamovatelů: Průlom u anonymů
Zásadní novinkou je povinnost prošetřovat i anonymní oznámení. Dosavadní zákon umožňoval prošetřovatelům anonymy ignorovat, protože definice oznámení vyžadovala osobní údaje oznamovatele. Pirátský návrh tyto bariéry odstraňuje zrušením § 2 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů. Pokud úřad identifikuje protiprávní jednání z anonymního podnětu, musí se jím zabývat stejně jako u podepsaného oznámení.
Majetek a střet zájmů: Úřad jako žalobce u soudů
Návrh dává novému úřadu do rukou procesní oprávnění domáhat se u soudu neplatnosti jednání nebo zrušení aktů, pokud politik obchází zákon o střetu zájmů (například skrytým vlastnictvím médií). S návrhem souvisí i změny v dalších zákonech.
Přehled navrhovaného zpřísnění trestů
| Trestný čin | Současná horní hranice | Navrhovaná horní hranice |
| Podvod (§ 209 odst. 4) | 10 let | 12 let |
| Dotační podvod (§ 212 odst. 6) | 10 let | 12 let |
| Legalizace výnosů (§ 216 odst. 5) | 10 let | 12 let |
| Pletichy v zakázkách (§ 257 odst. 3) | 10 let | 12 let |
| Poškození zájmů EU (§ 260 odst. 5) | 10 let | 12 let |
Další klíčová opatření: Ředitelé nemocnic jen 5 let
- Majetková přiznání: Povinné hlášení investic a zůstatků nad 100 000 Kč.
- Zákaz dotací: Stopka pro investiční pobídky firmám vlastněným členy vlády.
- Nemocnice: Pětileté funkční období pro ředitele fakultních nemocnic (maximálně dvě období za sebou).
- Vojenská policie: Konec vyšetřování hospodářské kriminality u zakázek Ministerstva obrany (přechod pod Policii ČR).
- Zastropování dotací: Limit 100 000 EUR ročně na jednoho skutečného majitele v zemědělství.
Proč Fialova vláda řekla „ne“?
Předchozí kabinet Petra Fialy ve svém stanovisku z 3. prosince 2025 zkritizoval mimo jiné nerealistický termín účinnosti k 1. lednu 2027 a nevyčíslené náklady na státní rozpočet.
Vláda také varovala před „demokratickým deficitem“, kdy by úřad disponoval obrovskou mocí bez přímé politické odpovědnosti vůči Sněmovně. Zároveň upozornila na riziko paralýzy agendy kvůli vynucenému stěhování úředníků z Brna do Prahy, se kterým by stávající zaměstnanci nemuseli souhlasit.
