Hlava Spojených států Donald Trump jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zatímco evropští lídři podle Andreje Babiše zůstávají stranou. Český premiér před Evropskou radou reagoval také na dočasné vypnutí Starlinku na Ukrajině.
Jeho slova naznačují, že Evropu čeká zásadní debata o vlastní roli ve válce i o tom, jak dál postupovat.
Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty není dobrá zpráva. Evropa musí konečně nějakým způsobem reagovat a říct, co vlastně chce, řekl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) při příchodu na summit Evropské unie. Zopakoval, že je zvědavý na reakci evropských lídrů.
Babiš: Neuvěřitelné, co se děje
Dočasné vypnutí Starlinku na Ukrajině a vývoj kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa patřily k tématům, na která se novináři ptali Andreje Babiše před jednáním summitu EU. Český premiér neskrýval, že situaci považuje za znepokojivou. Zároveň upozornil, že Evropa musí přestat čekat a začít si ujasňovat, jak chce dál postupovat.
„No je to neuvěřitelné, co se děje,“ prohlásil Babiš v reakci na otázku, která spojovala Trumpovu dohodu s Vladimirem Putinem a dočasné vypnutí Starlinku na Ukrajině. Americký prezident podle Babiše sleduje především zájmy vlastní země. „Donald Trump má Spojené státy na prvním místě, má před volbami,“ uvedl premiér.
Babiš současně zpochybnil, zda je dohoda týkající se dodávek nafty vůbec logisticky proveditelná. Připustil také možnost, že jde o předvolební heslo nebo strategii. Jistotu v tomto směru ale nemá. „To nevíme, ale samozřejmě to není dobrá zpráva,“ řekl. Následně přešel k otázce, jak se k vývoji postaví evropské státy.
Evropa nemůže dál jen přihlížet
Premiér dal najevo, že podle něj nastal čas, aby si evropské země vyjasnily vlastní cíle. Dosavadní situaci označil za neudržitelnou také s ohledem na náklady, které Evropa v souvislosti s válkou nese. „A Evropa už musí konečně nějakým způsobem reagovat. Musíme si říct, co vlastně chceme. My to všechno platíme,“ prohlásil Babiš.
Následně zdůraznil, že nejde pouze o finanční výdaje. Válka má podle něj také energetické dopady. Právě proto očekával, že se ostatní evropští lídři k celé situaci vyjádří.
Babiš tím otevřel otázku, která přesahuje samotný Starlink. Dočasné omezení této služby na Ukrajině se stalo součástí širší debaty o americkém postupu, jednání s Moskvou a budoucí roli Evropy.
Babiš ale v odpovědi netvrdil, že Starlink vypnul přímo Trump, ani podrobně nepopisoval technické či vojenské důsledky tohoto kroku. Reagoval především na celkový vývoj a na to, jak by se k němu podle něj měla postavit Evropa.
Trump mluví s Putinem běžně, my ne
Další otázka se týkala financování Ukrajiny a možného využití zmrazených ruských aktiv. Babiš očekával, že se toto téma na jednání otevře. Současně upozornil, že evropské země si musí ujasnit, čeho chtějí ve válce dosáhnout a jak dlouho jsou připraveny pokračovat ve stávajícím přístupu. „Tak určitě bude debata, ale potom musíme si říct, co vlastně chceme, jestli budeme teďka válčit 20 let nebo 10 let,“ řekl premiér.
Podle něj přibývá hlasů, které volají po výraznějším zapojení Evropy do řešení situace. Právě v tomto kontextu pronesl nejvýraznější část svého vyjádření o vztahu Spojených států a evropských zemí. „Trump mluví s Putinem běžně, my jsme úplně out,“ prohlásil Babiš.
Tato slova vystihují jeho hlavní výhradu: zatímco americký prezident jedná s ruským vůdcem, Evropa podle českého premiéra stojí mimo hlavní komunikační kanál. Babiš přitom nepopisoval konkrétní dohodu, kterou by evropští lídři měli přijmout, ani nepředstavil podrobný plán dalšího postupu.
Místo toho zdůraznil potřebu společné evropské pozice. „A hlavně ty lídři Evropy musí jasně říct a měli bychom se se domluvit, jak budeme nějakým způsobem postupovat,“ uvedl.
Odpověď na Starlink se proměnila v otázku evropské strategie
Z Babišových odpovědí vyplývá, že dočasné vypnutí Starlinku na Ukrajině vnímal v širších souvislostech současného vývoje kolem Trumpa, Putina a války. Jeho hlavním sdělením nebyl rozbor služby nebo popis konkrétních vojenských následků, nýbrž výzva, aby Evropa přehodnotila svou roli a dohodla se na společném postupu.
Premiér zároveň spojil další směřování evropské politiky s otázkou financování Ukrajiny a využití zmrazených ruských aktiv. Očekával, že se o těchto otázkách bude na Evropské radě diskutovat. „Musíme si říct, co vlastně chceme,“ zopakoval v podstatě hlavní myšlenku svého vystoupení.
Babiš tak před evropskými lídry otevřel otázku, jakou pozici chce Evropa zaujmout ve chvíli, kdy Trump jedná s Putinem a evropské státy hledají vlastní společnou odpověď.
Nafta od Rusů? Kohouty se otvírají
Americký prezident minulý týden překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 000 tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Dohodu o dodávkách sjednal právě při telefonickém rozhovoru s Putinem. Putin následně prohlásil, že Rusko je připraveno dodávat ropu a ropné produkty do zahraničí a že tyto dodávky budou mít příznivý vliv na světovou ekonomiku.
Trumpovo rozhodnutí vyvolalo kritiku na Ukrajině i v mnohých dalších evropských zemích, lídři by o něm dnes měli v Bruselu jednat. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ stojí v návrhu na prohlášení.
