Veřejné zakázky zadávané Ministerstvem obrany v kritizovaném režimu Jednacího řízení bez uveřejnění by mohly být vyjmuty z posuzování mezivládní komisí pro transparentní veřejné zakázky. Navrhuje to Ministerstvo pro místní rozvoj na základě požadavku Ministerstva obrany.
Vyjmutí veřejných zakázek Ministerstva obrany z povinnosti předběžného projednání v Pracovní skupině pro transparentní veřejné zakázky, Radě vlády pro informační společnost nebo Národnímu bezpečnostnímu úřadu, navrhuje Ministerstvo pro místní rozvoj. „Jedním z důvodů jsou zejména komplikace při jejich projednávání Pracovní skupinou pro transparentní veřejné zakázky, spočívající v nemožnosti sdělit členům Pracovní skupiny veškeré relevantní informace k předkládaným veřejným zakázkám, neboť tyto často podléhají režimu utajení, k nimž členové Pracovní skupiny nemají příslušná oprávnění,“ píše se v odůvodnění návrhu, jímž by se měla zabývat vláda na některém z příštích zasedání. Podle předkladatelů může být posouzení předloženého materiálu bez detailních (režimových) informací Pracovní skupinou pouze povrchní, bez analýzy podrobnějších skutečností, spadajících pod režim utajení, a v takovém případě závěry Pracovní skupiny nemusejí odrážet skutečný stav.
Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka jde o chvályhodný krok. „Komplikace při projednávání byly obrovské, například při projednávání tendru na pásové transportéry jedna členka komise požadovala, aby byla oddělena část dodavatele a servisu. Přitom cílem každého zadavatele takové zakázky je vysoutěžit dodávku i servis v jednom, aby se nestal vydíratelným ze strany nasmlouvané servinsí firmy,“ řekl Hynek. O dalších příhodách z komise pro transparentní veřejné zakázky mluvil v našem textu Podpora českého zbrojního průmyslu ze strany státu? Zatím jen proklamace. Podle dalších informací lidí pohybujících se ve zbrojním průmyslu je erudice lidí v této komisi velice malá. Podle nich v komisi zasedají řadoví referenti, kteří samozřejmě mají specifické znalosti svého resortu, ale nemohou se orientovat v oblasti strategických vojenských zakázek. O zbrojních zakázkách tak například rozhodují zástupci ministerstva kultury či zemědělství. Tak se například stalo, že se jedna z referentek dožadovala, aby v největším armádním tendru kromě oslovených německý, španělských a amerických zbrojovek byla oslovena i ruská firma s tím, že by byla určitě levnější.
Jiří Reichl
