Argentina se po Spojených státech, Kanadě a Číně stala čtvrtou zemí, ve které se ve velkém rozjela těžba ropy a plynu z břidlic a jiných neprostupných hornin. Těžba s pomocí hydraulického štěpení, neboli hydrofrakování, která je v Evropské unii terčem obav a nedůvěry, pomáhá jihoamerické zemi navyšovat produkci i export do okolních zemí.

Těžba ropy a zemního plynu v Argentině se v letošním roce přiblížila rekordním hodnotám z let 2000 až 2005. Zatímco tradiční ložiska postupně docházejí, náhradu přináší rostoucí těžba z břidlicové formace Vaca Muerta. Jak upozornil americký Úřad pro informace z energetiky (US EIA), od ledna 2021 do září 2024 se produkce ropy v Argentině zvýšila o 50 procent a produkce zemního plynu vzrostla o 27 procent.

Odhad zní, že břidlicová formace Vaca Muerta, která se nachází hlavně pod argentinskou provincií Neuquén, obsahuje 8,7 bilionu metrů krychlových vytěžitelných zásob břidlicového plynu (tedy asi jako spotřeba České republiky po dobu 1000 let) a 16 miliard barelů (cca 900 milionů tun) technicky vytěžitelné ropy.

Nárůst těžby byl možný díky pokroku v hydraulickém štěpení a horizontálním vrtání, příznivým cenám ropy a uvedení nových ropovodů a plynovodů do provozu. Důležitá je také politická podpora, která dále vzrostla s příchodem libertariánského prezidenta Javiera Mileie.

Mohlo by vás zajímat

Spolu s těžbou vzrostl také vývoz ropy, který zatím směřuje hlavně do Spojených států, Brazílie a Chile. Současně klesla závislost Argentiny na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) i na potrubním dovozu plynu z Bolívie. Naopak, Argentinci navyšují objem dodávek plynu do Chile a Uruguaye a mají dokonce ambici vyvážet plyn přes bolivijské území do Brazílie. Bolívie, která dříve bývala významným exportérem plynu do okolních zemí, teď zápasí s vyčerpáním ložisek a propadem objemu těžby.

V plánu je také zahájení vývozu LNG. Několik společností plánuje v nadcházejících letech pořídit plovoucí infrastrukturu pro LNG. Zatím jsou známy tři projekty s celkovou kapacitou pro vývoz až 8 milionů tun (11,6 miliardy m3) zkapalněného plynu. Těsně před vánočními svátky navíc argentinská státní ropná společnost YPF podepsala s koncernem Shell dohodu o stavbě pozemního LNG terminálu s kapacitou 10 milionů tun LNG za rok.

Pokud se tyto plánu podaří zrealizovat, zařadí se Argentina mezi významné světové producenty a exportéry zemního plynu. Již dnes patří mezi pět největších světových producentů lithia; ambiciózní plány na růst těžby však v posledních dvou letech ohrozil propad cen tohoto lehkého kovu, který nachází rostoucí uplatnění v bateriích pro elektroniku a elektrická vozidla, ale také při ukládání přebytečné elektřiny a stabilizaci elektrizační soustavy.