INZERCE

Donald Trump sice sliboval návrat k uhlí, nyní se ale ukazuje, že jeho sliby byly možná plané.

Americké uhlí to nebude mít lehké ani za Trumpa

Těžba uhlí prošla v minulých několika letech těžkými časy. Prioritou Baracka Obamy byla péče o životní prostředí. A tak se uhlí ocitlo pod tlakem konkurence zemního plynu.

Přísnější regulace za éry Baracka Obamy vytvořila z těžby uhlí prakticky nekonkurenceschopné odvětví. Minimálně v porovnání se změním plynem. Nový americký prezident Donald Trump vzbudil podle portálu Breakingenergy.com v mnoha investorech a účastnících uhelného byznysu naděje, že otočí kolem dějin.

Michael McDonald, analytik portálu Breakingeneregy.com je přesvědčen, že „Donald Trump odvětví těžby uhlí nepochybně bude mít snahu pomoci, ale nedávné události ukázaly, že to bude mít daleko těžší, než se mohlo zdát.“

Kdo (ne)chce americké uhlí

Například Kanada vloni v listopadu oznámila, že svůj odklon od uhlí oproti původním plánům urychlí. Chce totiž ještě intenzivněji postupovat v ochraně přírody a klimatu. Pro uhlí ze Spojených států to může znamenat vážné problémy. Kanada je dlouhodobě pátým největším odběratelem amerického uhlí.

Je proto velmi nepravděpodobné, že by kdokoli, včetně Trumpa, přiměl Kanadu k tomu, aby nákupy uhlí zvyšovala. Tím to ale nekončí. Meziročně totiž klesly vývozy uhlí z USA do Nizozemska a Indie. Tyto dvě země jsou zároveň největšími dovozci amerického uhlí. Indický pokles je obzvláště varovný, neboť Indie je prakticky poslední nadějí, která by mohla těžbu uhlí v USA opět zvýšit.

V kontrastu s tím je indická elektrická síť, která vykazuje známky zanedbaného stavu, a bude tak potřebovat masivní investice. Indie dokonce buduje několik nových uhelných elektráren. Ani to však není zárukou, že poptávka po uhlí ze Spojených států poroste. Ta totiž v posledních letech značně kolísala a není tak vyloučeno, že se na tom něco se spuštěním tepelných elektráren něco výrazně z mění.

Ani Čína nepomůže

Rovněž tradiční spotřebitel světového uhlí, Čína, nemusí Spojené státy „zachránit“. V současné době totiž zabezpečuje dostatečné množství elektřiny pro své potřeby a v nejbližší době své kapacity nejspíš navyšovat nebude. Kromě toho se Čína bude soustředit spíše na své demografické záležitosti, a tak je prakticky vyloučeno, že bude v dovozu uhlí z USA nějak výrazně zvyšovat svou roli.

Vývoz amerického uhlí se jen během roku 2015 propadl o 24 procent. Vloni se však pokles ještě zrychlil, když USA meziročně vyvezly o dalších 32 procent méně. Není proto divu, že jen v uplynulých pěti letech ve Spojených státech zkrachovala téměř polovina ze všech uhelných dolů.

Prezident Trump deklaroval, že uhelnému průmyslu pomůže. Zruší prý regulace, které chrání životní prostředí, zavede daňové prázdniny pro investice do infrastruktury a ukončí moratorium na těžbu uhlí na federálních pozemcích, které zavedl Trumpův předchůdce Barack Obama. Michael McDonald ale pochybuje, zda takovéto snížení nákladů těžby uhlí nebo zrušení Obamova Plánu pro čistou energii bude dostatečným stimulem amerického těžebního uhelného průmyslu.

Na každý pád zažívá uhlí velký ústup ze slávy. Dramaticky se snižuje jeho podíl na domácím (americkém) trhu, stejně jako na trzích zahraničních. Tam, kde dříve dominovalo uhlí, vládne nyní zemní plyn nebo obnovitelné zdroje. Na americkém trhu se navíc vytvořil obrovský přebytek zemního plynu, že jeho cena klesla a uhlí se náhle stalo dražším energetickým zdrojem. Na to zareagovali také provozovatelé uhelných elektráren a začali je přestavovat na elektrárny plynové.

Trump sliboval neuváženě

„Donald Trump sice může uhlí pomoci, může odstranit dřívější regulace a snížit tak podstatně náklady na těžbu uhlí i jeho zpracování, ale nejspíš to nebude stačit na to, aby se uhlí vrátilo ke své zašlé slávě,“ tvrdí Michael McDonald.

Mezinárodní energetická agentura (IEA – International Energy Agency) je také vůči návrhům Donalda Trumpa skeptická. Na značné zvýšení rentability těžby uhlí to prý stačit nebude. „Dosažení rovnováhy na americkém uhelném trhu bude vyžadovat zavření několika dalších dolů,“ říkají zástupci Agentury. Americké uhlí prý zcela nezmizí, ale jeho význam bude podle IEA nadále klesat.

Jediné uhelné doly, které dlouhodobě přežijí, jsou ty, které vykazují nejnižší náklady na těžbu a také na dopravu uhlí do elektrárny. Omezení regulace by v tom prý mohlo trochu pomoci, ale ani tak to nebude žádná sláva.

-usi-