Advokátům se do sepisování návrhů na oddlužení za 4 tisíce příliš nechce

Nejenom exekutorům, ale ani advokátům se nechce do sepisování návrhů na oddlužení, které přináší novela insolvenčního zákona, která vstoupila v platnost 1. července. Do jejich sepisování se nechce ani insolvenčním správcům, kteří zatím službu poskytovali.

Vadí jim nízko nastavená odměna. „Jakkoliv je v tomto záměr zákonodárce ze sociálního pohledu pochopitelný, výše odměny pravděpodobně povede k pokusům o její navyšování prostřednictvím poskytování dalších služeb souvisejících se sepisem návrhu na povolení oddlužení,“ říká Jan Mašek. Pokud budou sepisovat oddlužovací návrhy například insolvenční správci, budou tím s ohledem na trestní politiku Ministerstva spravedlnosti páchat v přímém přenosu profesní sebevraždu, obává se Michal Žižlavský. „Parametry sepisu oddlužovacích návrhů jsou pro kvalifikované profesionály nastaveny velmi nepříznivě a právní úprava budí řadu otázek.“

Zapojení Administrace insolvencí CITY TOWER v oblasti sepisu návrhu na povolení oddlužení neplánujeme, říká insolvenční správce Jan Mašek, přestože společnost tuto službu doposud nabízela. „Koncepčně nemáme v plánu podnikat v odvětví sepisu návrhů na povolení oddlužení prostřednictvím AICT. Jedná se o činnost, kterou provádíme prostřednictvím marketingové značky zdluhu.cz, resp. v rámci výkonu advokacie“ Přesto, že jde o advokátní kancelář, která se dosud sepisováním návrhů na oddlužení zabývala, další osud poskytování této právní služby nevidí Mašek růžově a to kvůli nepřiměřenosti odměny za sepis návrhu na povolení oddlužení. „Částka 4.000,- Kč, resp. 6.000,- Kč byla dle naší zkušenosti stanovena na spodní hranici cenového pásma, ve kterém se pohybovala tržní cena sepisu návrhu na povolení oddlužení. Jakkoliv je v tomto záměr zákonodárce ze sociálního pohledu pochopitelný, výše odměny pravděpodobně povede k pokusům o její navyšování prostřednictvím poskytování dalších služeb souvisejících se sepisem návrhu na povolení oddlužení.“ Tento postup může však být v rozporu s pravidlem zakotveným v § 390a odst. 4 IZ. Praxe ukáže, zda a jak se s tímto očekávatelným postupem vypořádají příslušné dohledové subjekty, míní Mašek. Není ale přitom jasné, kdo by onu dohledovou pravomoc měl mít. Zda Česká advokátní komora, protože jde o poskytování právní služby, anebo ministerstvo spravedlnosti, či insolvenční soudy, jako dohledový a kontrolní orgán pro insolvenční řízení. A jak konečně uvádí, samo nastavení odměny, kdy jde o pohledávku za podstatou, jí činí nejistou, protože advokát nemá možnost ovlivnit průběh oddlužení.

Pro některé advokátní kanceláře možnost sepisování návrhů na oddlužení nepřipadá v úvahu kvůli eventuálnímu střetu zájmů, protože zastupují klienty – věřitele. To se týká především advokátů a advokátních kanceláří, kteří poskytují služby velkým, systémovým věřitelům. „Zastupujeme v insolvenčních  sporech banky jako věřitele, a ty by určitě nerady viděly, že zároveň poskytujeme právní služby jejich dlužníkům,“ vysvětluje advokát Robert Němec.

Dušan Šrámek