Za extrémně nízkými cenami na čínském tržišti Temu se skrývají nálezy karcinogenů v prodávaném zboží a další nebezpečné látky převyšující stonásobně povolené limity. Samotná aplikace pak má kromě masivního sběru osobních dat obsahovat hazardní prvky, které mají zákazníka udržet u nákupu. Nejen podle Evropské komise je potřeba pravidla pro tyto eshopy tohoto typu regulovat. „Na čínských tržištích se často prodávají výrobky nízké kvality, které neodpovídají bezpečnostním standardům a někdy mohou být i nebezpečné, zvláště pro zdraví dětí. Zpřísnění pravidel by zároveň vytvořilo férovější podmínky pro evropské firmy, které musejí dodržovat přísné normy,“ řekl České justici lidovecký poslanec Jan Bartošek.
Nebezpečné chemikálie ve zboží – od ftalátů po formaldehyd
Čínská e‑commerce platforma Temu čelí na evropském trhu mnoha obvinění a vyšetřování Evropskou komisí. Vyšetřování se rozběhlo poté, co ve výrobcích z této platformy byly nalezeny nebezpečné chemické látky. Podle jihokorejské studie mohou některé položky na Temu obsahovat až stonásobně vyšší množství škodlivých látek, než dovoluje legislativa EU. Jedná se zejména o ftaláty, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti, a známý karcinogen formaldehyd. Na toxiny narazili kontroloři například i v obuvi, lacích na nehty či v čepicích.
Že se nejedná o ojedinělé nálezy, dokládají i informace rakouského deníku Der Standard, podle něhož například jeden z výrobků obsahoval až 229krát vyšší množství ftalátů, než kolik nařízení EU povoluje. Jak ukázala následná šetření, toxické chemikálie typu formaldehydu či dioxanu ohrožují spotřebitele dlouhodobě a mohou způsobit vážné zdravotní komplikace, od alergických reakcí po zhoubné nádory.
Ačkoliv evropská témata patří většinou mezi otázky, které české politiky rozdělují, v případě přísnějších pravidel pro čínská tržiště to neplatí a panuje zde shoda. „Zpřísnění pravidel pro čínská (a jakákoliv jiná porušující naše pravidla) internetová tržiště považuji za důležité, a to jak z hlediska ochrany spotřebitelů, tak kvůli spravedlivému konkurenčnímu prostředí. Tato opatření nejsou a nemohou být zaměřena proti konkrétní zemi, ale proti nepoctivému chování, které ohrožuje bezpečnost spotřebitelů a důvěru v digitální obchod,“ uvedl Lubomír Brož.
Sbírání osobních dat je hrozba pro soukromí i bezpečnost
Kvalita a bezpečnost výrobků nejsou jedinými důvody, proč se Temu dostalo do hledáčku Evropské komise. Odborníci na kybernetickou bezpečnost varují, že aplikace může uživatelům „prohledávat“ telefon a čerpat z něj nadbytečné množství dat – od přístupu k Bluetooth či Wi-Fi až po potenciální nahrávání zvuku z mikrofonu. Právě šíře sbíraných údajů je přitom nesouměřitelná s reálnými potřebami pro běžné nakupování. Podobným problémům čelí i čínská platforma TikTok.
Důsledky této praktiky mohou být o to závažnější, že mateřská společnost Temu (PDD Holdings) sídlí v Číně. A jak upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS), čínské firmy mají podle tamní legislativy povinnost spolupracovat se státními úřady, včetně zpravodajských složek. V praxi to může znamenat, že data evropských občanů skončí v rukou čínské vlády.
„V případě Číny nelze tato rizika podceňovat. V době nástupu AI jsou takové databáze velmi účinným nástrojem k prosazovaní obchodního i politického vlivu, eventuálně k rozvracení a ovlivňování společnosti. Česká republika je už dnes reálně pod tlakem hybridní války s Ruskem,“ varuje v této souvislosti poslanec Petr Beitl (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Obdobný názor má i opoziční poslanec Marek Novák (ANO), který zároveň předsedá podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku. „Mám za to, že čínské e-shopy představují zvýšené riziko z pohledu zpracování osobních údajů, neboť k tomuto zpracování dochází mimo Evropskou unii, a tedy i mimo pravomoc českých a evropských dozorových orgánů.“
Podle Michaela Kohajdy (KDU-ČSL) je navíc v případě potíží velký problém s vymahatelností evropských standardů a jakékoli nápravy. „Primárním cílem čínských internetových servisů není nabídnout evropským zákazníkům zboží dobré kvality za výhodnou cenu. Jejich motivace velmi pravděpodobně zahrnuje právě zásah do osobních údajů nakupujících.“
Vlastní zkušenost má i poslanec Radek Koten (SPD): „Mám osobně vyzkoušeno, že pokud se bavím s kýmkoliv o nějakém zboží či produktu, a máme v místnosti odložené mobilní telefony, bezprostředně po spuštění prohlížeče nebo sociální platformy nám na obou zařízeních naběhne personalizovaná reklama na téma, o kterém jsme hovořili. Sběr metadat probíhá ze všech světových stran.“
Aplikace má prvky hazardu a herní mechanismy
Další oblast, jíž se Evropská komise zabývá, jsou tzv. „dark patterns“, tedy manipulační praktiky v uživatelských rozhraních. Temu, podobně jako jiná čínská tržiště, často využívá herní mechanismy, nabízí slevy, jež mají uživatele přimět k okamžitému nákupu, a celkový design aplikace cílí na co nejdelší setrvání na platformě. Takové prvky pak mohou vyvolávat návykové chování a uživatelé nejsou chráněni dostatečnou výstrahou či jasnou regulací, kterou evropští obchodníci musejí respektovat.
Na problém hazardních prvků upozorňuje také Jan Bartošek.
„Objevují se také hazardní prvky typu ‚kola štěstí‘, které mohou vytvářet závislost. Zpřísnění pravidel by zároveň vytvořilo férovější podmínky pro evropské firmy, které musejí dodržovat přísné normy.“
I Petra Quittová (STAN) souhlasí, že „pokud chtějí čínské trhy obchodovat v rámci Evropy, měly by splňovat stejná pravidla a kritéria jako ostatní subjekty se stejným podnikáním. Vždy existuje hrozba zneužití osobních údajů.“ Je tedy patrné, že manipulační charakter aplikace – od slibování obřích slev po návykové herní mechanismy – je dalším dílkem do mozaiky problémů, které se v souvislosti s Temu objevují.
Evropská komise i členské státy vyžadují rychlé řešení
První stížnosti na podezřelé praktiky Temu dorazily do Bruselu už v květnu 2024, kdy 17 členských států EU upozornilo, že platforma umožňuje opakovaný prodej zakázaných výrobků.
17. prosince se v Bruselu konala schůzka zástupců členských států, na níž bylo projednáváno zpřísnění pravidel pro tzv. nedůvěryhodná čínská tržiště. Za Česko se k tématu vyjádřil ministr životního prostředí Petr Hladík: „Velké digitální markety, především ty čínské, velmi často nesplňují evropskou legislativu. My nechceme nic jiného než rovný trh a rovná pravidla, tedy aby i ostatní splňovali evropské normy. Týká se to obalů, daňových věcí, kvality výrobků.“
Hladík zároveň zdůraznil, že nedodržování evropských standardů poškozuje jak spotřebitele, tak samotný jednotný trh, protože vznikají nerovné konkurenční podmínky: „Buď otevřeme znovu nařízení o digitálních službách, nebo zahrneme řešení do připravované Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). Ale potřebujeme jednat rychle.“
Podle legislativy EU hrozí Temu v případě prokázaného porušení pravidel pokuta až 6 % z celkového ročního obratu. Vzhledem k velikosti čínských e‑commerce hráčů by taková sankce mohla dosáhnout miliardových částek v eurech. Není však zdaleka jediná čínská platforma, které toto hrozí. Stejný osud může potkat i známý AliExpress nebo Shein. Obliba těchto čínských online tržišť u evropských spotřebitelů přitom stále roste.
Výjimečná shoda ve vládě i opozici
Evropská témata v České republice někdy působí rozdělujícím dojmem, avšak v případě Temu lze vnímat relativně širokou shodu od vládní ODS, TOP09 či KDU-ČSL po opoziční ANO nebo SPD. Jak Česká justice zjistila, poslanci volají po efektivních regulacích a jasných standardech, které by zabránily dalšímu dovozu nebezpečného zboží a chránily by data uživatelů
Michal Zuna (TOP09) shrnuje problém následovně: „Čínská internetová tržiště jsou pro nás velké bezpečnostní a tržní riziko. Čínské e-shopy často prodávají produkty i pod výrobními náklady, protože tím hlavním platidlem jsou osobní data uživatelů. Tahle dumpingová strategie a marketingové kobercové nálety sekundárně vedou i k likvidaci těch poctivých prodejců na domácím trhu. Na škále rizik začínáme někde u prodeje celé identity uživatele a končíme u toho, že si čínská vláda může přečíst například zprávy z WhatsAppu obsahující citlivé informace národního významu. Bez přehánění jde totiž o nástroj hybridní války a ta rizika jsou enormní. Nejde o spotřební zboží, jde o data spotřebitelů.“
Podobný názor vyjadřuje Marek Novák (ANO), pro něhož je prioritou mimo jiné vyřešit otázku clo a daňových úniků: „Mám za to, že vedle porušování pravidel může docházet také ke zneužívání limitu pro osvobození od cla, kdy čínské e-shopy mohou zásilky tzv. rozkouskovat do více balíčků a ty jednotlivě nenaplní limit 150 EUR, od kterého je clo vybíráno. Z těchto důvodů jsem se rozhodl celou problematiku řešit na podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku.“
Řešením by mohlo být zřízení pracovních skupin pro důslednější kontrolu, říká poslankyně
Z dostupných informací vyplývá, že Evropská komise bude pokračovat ve vyšetřování a zvažuje, jak Temu i další podobné platformy typu AliExpress či Shein přimět k dodržování unijních standardů. Mezi diskutovanými nástroji je zpřísnění kontrol kvality výrobků a jejich původu, důslednější vymáhání pravidel GDPR či případné úpravy celních pravidel a daní, aby se zabránilo nekalé konkurenci ze strany extrémně levného a mnohdy nekvalitního zboží.
Vyjasnit se má také otázka bezpečnosti dat a kybernetických rizik. Je pravděpodobné, že se přitom bude postupovat koordinovaně se státy G7, jež se také obávají rostoucího vlivu čínských platforem. Ministr životního prostředí Petr Hladík navrhl, aby Evropská unie buď znovu otevřela některá ustanovení DSA, nebo problematiku řešila v chystané Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). Důraz přitom klade na rychlost a účinnost opatření, neboť jinak se evropští podnikatelé dostávají do stále větší nevýhody.
Petra Quittová (STAN) v této souvislosti doporučuje vytvořit „větší kontrolní mechanismus – zřídit pracovní skupiny v rámci EU“, které by pohlídaly, aby si e-shopy mimoevropského původu nemohly libovolně obcházet zákony. Současné legislativní nástroje totiž často nestačí na to, aby zabránily opakovanému objevování nebezpečného zboží poté, co je jednou z nabídky staženo.
Že je diskuse o regulaci teprve v začátcích, potvrzuje i Lubomír Brož (ANO), který věří, že „Evropská unie musí mít dostatečně účinné mechanismy pro kontrolu kvality nabízených produktů a postih případných nekalých obchodních praktik.“
Klíčovou otázkou zůstává, zda budou navrhovaná opatření účinná, a jak se k nim postaví sami spotřebitelé. Ti totiž, jak připomněl Petr Beitl (ODS), mnohdy rizika vědomě přehlížejí kvůli extrémně nízkým cenám: „Lidé, kteří tam nakupují, v podstatě s těmito riziky smířeni. Hlavní roli pro ně hrají opravdu nízké ceny produktů. Obávám se, že v případě zpřísnění pravidel se budou hledat cesty pro další Temu nebo jiné mechanismy. Kde je poptávka, tam si produkt cestu najde.“
Zda se Temu podaří vyhovět evropským předpisům, anebo se v důsledku případných sankcí z evropského trhu stáhne, ukážou nadcházející měsíce.
