Uhlí je často považováno za palivo minulosti, ale jeho celosvětová spotřeba se za poslední tři desetiletí zdvojnásobila. Na vrcholu lockdownů souvisejících s pandemií Covid-19 v roce 2020 poptávka výrazně poklesla. Odraz od těchto minim, podpořený vysokými cenami plynu v důsledku totální ruské invaze na Ukrajinu, však v posledních letech vedl k rekordní celosvětové produkci, spotřebě, obchodu a výrobě elektřiny z uhlí. Možný vývoj poptávky analyzovala Mezinárodní energetická agentura (IEA).

V lockdownů a války na Ukrajině došlo k impozantnímu rozšíření kapacity obnovitelné energie, která nyní ohrožuje staletou nadvládu uhlí ve výrobě elektřiny. Zvyšující se poptávka po elektřině po celém světě by zároveň mohla dát uhlí další impuls, míní IEA.

Ve hře je mnoho konkurenčních faktorů. Jak rychle bude klesat spotřeba uhlí v rozvinutých ekonomikách, které se budou více elektrifikovat? Kdy dosáhne vrcholu spotřeba uhlí v Číně, největším světovém producentovi a spotřebiteli? Jak Indie podpoří svůj hospodářský růst? Kdy bude uhlí v průmyslovém sektoru nahrazeno? A co mohou znamenat různé regionální trajektorie na globální úrovni?

Nová zpráva IEA zjistila, že silné nasazení obnovitelných zdrojů energie omezí růst spotřeby uhlí, i když poptávka po elektřině prudce roste. Čína zatím zůstane největším spotřebitelem uhlí na světě.

Mohlo by vás zajímat

Po dosažení nového maxima v roce 2024 se celosvětová poptávka po uhlí v nadcházejících letech ustálí, protože prudký nárůst obnovitelné energie pomůže uspokojit prudce rostoucí poptávku po elektřině po celém světě, uvádí zpráva IEA.

Predikce spotřeby uhlí v následujících letech. Foto: IEA

V letošním roce má spotřeba uhlí vzrůst na 8,77 miliardy tun, což bude rekord. Podle zprávy se poptávka má udržet blízko této úrovně až do roku 2027.

Energetický sektor v Číně je obzvláště důležitý pro globální trhy s uhlím, protože jedna ze tří tun uhlí spotřebovaného na celém světě je spálena v elektrárně v zemi vycházejícího slunce. V roce 2024 Čína pokračovala v diverzifikaci svého energetického sektoru, pokročila ve výstavbě jaderných elektráren a urychlila obrovskou expanzi solární fotovoltaické a větrné kapacity. To by mělo podle zprávy pomoci omezit nárůst spotřeby uhlí do roku 2027, i když IEA ve své analýze také zdůrazňuje řadu klíčových nejistot.

Spotřeba elektřiny v řadě zemí, včetně Číny, roste silným tempem v důsledku kombinace faktorů, včetně elektrifikace služeb, jako je doprava a vytápění, rostoucí poptávky po chlazení a rostoucí spotřeby z nově vznikajících sektorů, jako jsou datová centra.

Kromě toho by v krátkodobém horizontu mohly kolísání spotřeby uhlí ovlivnit vzorce počasí.

Podle zprávy by poptávka po uhlí v Číně do roku 2027 mohla být až o 140 milionů tun vyšší nebo nižší, než se předpokládalo, a to kvůli variabilitě výroby energie z obnovitelných zdrojů související s počasím.

Rychlé zavádění technologií čisté energie přetváří globální energetický sektor, který představuje dvě třetiny světové spotřeby uhlí. Výsledkem je, že naše modely ukazují, že globální poptávka po uhlí bude do roku 2027 stagnovat, i když spotřeba elektřiny prudce vzroste,“ uvedl ředitel IEA pro energetické trhy a bezpečnost Keisuke Sadamori.

Nicméně povětrnostní faktory – zejména v Číně, která je největším spotřebitelem uhlí na světě – budou mít zásadní vliv na krátkodobé trendy poptávky po uhlí. Ve střednědobém horizontu bude také velmi důležitá rychlost, s jakou poroste poptávka po elektřině,“ doplnil Sadamori

Ve většině vyspělých ekonomik již poptávka po uhlí dle IEA dosáhla vrcholu a očekává se, že bude klesat až do roku 2027. Tempo poklesu bude i nadále záviset na uzákonění silných politik, jako jsou ty, které jsou implementovány v Evropské unii, a na dostupnosti alternativních zdrojů energie, včetně levného zemního plynu ve Spojených státech a Kanadě.

Mezitím poptávka po uhlí stále roste v některých rozvíjejících se ekonomikách, kde poptávka po elektřině prudce roste spolu s ekonomickým a populačním růstem, jako je Indie, Indonésie a Vietnam.

V rozvíjejících se ekonomikách je růst tažen především poptávkou po uhlí z energetického sektoru, i když roste i průmyslové využití.

Ceny uhlí dnes zůstávají o 50 procent vyšší než průměr zaznamenaný v letech 2017 až 2019. Produkce uhlí dosáhla v roce 2024 historického maxima, i když se očekává, že růst se do roku 2027 sníží, protože se projeví strukturální změny.

Mezinárodní obchod s uhlím podle objemu má v roce 2024 dosáhnout rekordu ve výši vytěžených 1,55 miliardy tun.

Při pohledu do budoucna se však objemy světového obchodu s uhlím dle IEA budou snižovat, přičemž největší pokles zaznamená uhlí na topení.

Podle zprávy zůstává centrem mezinárodního obchodu s uhlím Asie. Největšími dovozci jsou Čína, Indie, Japonsko, Korea a Vietnam, největšími vývozci jsou Indonésie a Austrálie.