Přijetí Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který dnes projednává vláda, způsobí vážné problémy energeticky náročnému průmyslu v Česku. Zástupci průmyslníků tvrdí, že změny v takzvaném Národním klimaticko-energetickém plánu (NKEP) nejsou dostačující. Dokument tak nadále ohrožuje samotnou existenci českého průmyslu, uvedli zástupci Ocelářské unie a dalších asociací energeticky náročného průmyslu (ENP).
Kritici tvrdí, že NKEP vychází k nerealistických čísel a očekávání. „Když jsme jako zástupci ENP chtěli po Ministerstvu průmyslu a obchodu vědět, z jakých dat tento model vychází, bylo nám sděleno, že tato data nemají k dispozici. Velmi nás tedy překvapuje, že naše vláda připravuje svou energetickou politiku na příštích mnoho let na podkladě modelu, u kterého nejsou známa jeho vstupní data,“ uvedli zástupci ENP.
V upraveném plánu jsou dle nich uvedeny zcela nereálné importy elektrické energie v zimním období, kdy chybí jistota, že elektřina bude v potřebném množství dodána. Navíc NKEP vychází z již zastaralého Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR z loňského jara. Tedy nikoli z nového hodnocení MAF, které ČEPS zveřejnil letos na přelomu října a listopadu.
Obecně pak zástupci ENP ve vládním dokumentu postrádají řádné vyhodnocení ekonomických dopadů budoucího vývoje energetice, a to zejména na konkurenceschopnost českého průmyslu. Koncepce ozelenění výroby elektřiny je podle ENP správná, ale musí probíhat postupně s plným zajištěním energetické bezpečnosti státu.
Mohlo by vás zajímat
Při požadavku na snížení emisních zátěží z uhelných elektráren by už měly být alespoň ve výstavbě paroplynové zdroje, které by dočasně převzaly část výkonu uhelných elektráren a zároveň by dokázaly rychle reagovat na změny výkonu větrných a solárních zdrojů. Záměr odstavení části uhelných elektráren s tím, že elektřiny je dostatek nebo že ji dovezeme ze zahraničí, považují zástupci průmyslu za mylný.
Těžký průmysl potřebuje stabilní ceny energií i stabilní dodávky a energetická soběstačnost by měla být podmínkou dalšího fungování nejen ocelářů, ale průmyslu jako celku. „Pokud však chce současná vláda uvrhnout průmysl do krize, tak ji upozorňujeme, že v krizi se průmysl již nachází a zatím nevidíme žádné kroky, které by ukazovaly světlo na konci tunelu. Věříme, že si vláda uvědomuje, co by pád průmyslu znamenal pro Českou republiku,“ uvádějí zástupci ENP.
Výhrady má i Hospodářská komora či Svaz průmyslu
Na chybějící analýzu ekonomických dopadů pro NKEP dnes ve vyjádření pro ČTK upozornila Hospodářská komora ČR, která se obává ohrožení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Urban dodal, že například cíl, který si plán klade v úsporách energií, je podle něj nerealistický.
Hospodářská komora má zároveň pochybnosti o tom, do jaké míry plán zohledňuje tempo vývoje ekonomiky či aktuální výzvy v průmyslu. Nepřehledné je také zavádění systému EU ETS 2, který se týká nových emisních povolenek pro menší zdroje znečištění.
Hospodářská komora a Svaz průmyslu tvrdí, že kabinet řádně nevypořádal jejich připomínky k energeticko-klimatickému plánu. „Naše připomínky nebyly nikdy řádně vzaty v potaz. Spokojeni nejsme ani s průběhem přípravy a schvalování finální verze dokumentu,“ řekl Urban.
Dlouhé odklady a kosmetické úpravy
Jak Ekonomický deník informoval v pondělí, ministři mají na programu aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, která reaguje na připomínky Evropské komise k původnímu návrhu z loňského roku. Schválit by měli také nařízení o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie v letech 2025 až 2027.
Oba materiály mají společné to, že jejich schvalování se značně opozdilo. Materiál známý spíše jako Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), měla vláda na programu již v červenci. Ministry tehdy překvapila negativní odezva, kdy řada kritiků začala vládní plány v energetice hanlivě označovat za „český Green Deal.“ Materiál byl stažen a ministerstvo průmyslu a obchodu jej ještě jednou upravilo.
Co se konkrétně změnilo? Aktualizovaný NKEP již neobsahuje záměr snížit emise oxidu uhličitého o 59 procent do roku 2030, místo toho se hovoří o splnění cíle Evropské unie definovaného v balíčku „Fit for 55″ (tedy pokles o 55 procent). Nově se v plánu hovoří o „směřování ke klimatické neutralitě“ namísto původně slíbeného „dosažení klimatická neutrality“ v roce 2050. Zcela zmizely politicky citlivé zmínky o zavedení emisních povolenek EU ETS2 na spalování uhlí a plynu v menších zdrojích a také na spotřebu benzinu a nafty.