Na českém území vyrostla největší solární elektrárna od začátku roku 2011. Nachází se u Dolního Podluží na Děčínsku a má instalovaný výkon 10,2 megawattu. Investorem a vlastníkem elektrárny je ČEZ. Co se týká ostatních investorů, ti se v posledních letech dostali maximálně na výkon 8 megawattů v jedné lokalitě.

Informaci o dokončení elektrárny lze vyčíst z databáze udělených licencí k výrobě elektřiny na webu Energetického regulačního úřadu (ERÚ). „Fotovoltaická elektrárna Dolní Podluží je stavebně dokončená, připojená k síti a od poloviny listopadu, kdy jsme obdrželi licenci od ERÚ, je ve zkušebním provozu. Životnost elektrárny je plánovaná na 30 let,“ uvedla k nové elektrárně mluvčí ČEZ Barbora Peterová.

ČEZ získal na tento záměr dotaci z Modernizačního fondu ve výši 62 milionů korun, a to hned v první vlně přidělování investičních dotací na velké solární parky na počátku roku 2022. Loni proběhla soutěž na dodavatele stavby. Podle oznámení v Národním elektronickém nástroji (NEN) soutěž vyhrála firma Martia, kterou ČEZ vlastní, s cenovou nabídkou ve výši 8,16 milionu eur (cca 200 milionů korun).

Během podzimu vyrostla v Česku ještě jedna velká fotovoltaická elektrárna. Nachází se u Sezemic na Pardubicku a její instalovaný výkon dosahuje téměř 8 megawattů. Vlastní ji firma ze skupiny WIS Group Europe, která patřila už mezi aktivní účastníky solárního boomu let 2009 a 2010.

Mohlo by vás zajímat

Solární boom ano, ale jen u menších instalací

Ve velkém stylu se do stavby solárních parků pustilo jen málo investorů. ČEZ v polovině roku dokončil čtyři solární parky o celkovém výkonu 17,1 MW, do konce roku chce ještě stihnout dokončit fotovoltaiky u uhelných elektráren Tušimice (3,9 MW) a Mělník (7,3 MW). Firemní skupina Solar Global letos postavila 11 velkých fotovoltaik o souhrnném výkonu 18,85 MW. Developerská společnost CTP vybudovala fotovoltaickou elektrárnu o celkovém výkonu 8,1 MW na střechách budov CTParku Bor v Plzeňském kraji. V menším rozsahu staví také Pražská energetika, Sokolovská uhelná či Solek Holding.

Jak vyplývá z informací Solární asociace, v prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 24 tisíc fotovoltaik o celkovém výkonu 484 MW. Avšak druhý solární boom se odehrává hlavně na střechách rodinných domů a průmyslových či logistických areálů. Tedy tam, kde je možné vyrobenou elektřinu spotřebovat. Naopak projekty založené na dodávce elektřiny do rozvodné sítě narážejí na četné problémy a zůstává daleko za očekáváním, a to navzdory štědrým dotacím z Modernizačního fondu.

V čem je problém? Jak Ekonomický deník upozornil v květnu, banky nechtějí solární elektrárny financovat, protože investiční dotace není dostatečnou zárukou budoucího splacení úvěru. Investoři do zelené energetiky by proto uvítali obnovení provozní podpory, která je spolehlivější garancí návratnosti investice, a usilují o to, aby ji stát po více než desetileté přestávce začal znovu přidělovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu však zatím těmto tlakům odolává.

Zachrání obor PPA smlouvy

Cestu k bankovnímu financování pro velké solární parky mohou otevřít také PPA smlouvy se zákazníkem, který se zaváže k dlouhodobému odběru elektřiny za předem dohodnutou cenu. Zatímco jinde v Evropě se jedná o běžné řešení, v Česku se zatím trh s PPA smlouvami rozjíždí pomalu.

Specifikem českého trhu je velký podíl fotovoltaik s akumulací energie. Souvisí to hlavně s nízkými výkupními cenami elektřiny, která „přetéká“ do rozvodné sítě. Podle údajů Solární asociace mělo v prvním pololetí vlastní bateriové úložiště energie 87 procent nově postavených fotovoltaik na rodinných domech a 58 procent instalací ve firmách. Kapacita všech bateriových úložišť v Česku tak na konci června dosáhla 1705 MWh.