Těžba lithia u osady Cínovec v Krušných horách se nejspíš stane ložiskem strategického významu, což mu otevře cestu k výhodám vyplývajícím z nedávno schválených pravidel Evropské unie v oblasti kriticky důležitých surovin. Příslušný návrh předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Lukášem Vlčkem do mezirezortního připomínkového řízení.

Podle návrhu nařízení vlády o stanovení ložiska strategického významu v oblasti Cínovec, které lze nalézt ve veřejné databázi připravované legislativy VeKlep, je v zájmu České republiky i celé Evropské unie vytvářet podmínky pro těžbu a zpracování lithia tak, aby byla snižována závislost na jeho dodávkách ze třetích zemí. Lithium je zásadní surovinou pro baterie do elektromobilů a na ukládání elektřiny, využívá se také při výrobě lehkých slitin, keramiky a v jaderné energetice.

Ministerstvo průmyslu připomíná, že na třech evidovaných výhradních ložiskách (Cínovec-jih, Cínovec-východ a Cínovec-severozápad), se nachází zhruba 1,13 milionu tun lithia. Současně lze ekonomicky využít až 323 tisíc tun cínu a 92 tisíc tun wolframu. Zájemcem o těžbu v této lokalitě je podnik Geomet, který z 51 procent vlastní Severočeské doly ze Skupiny ČEZ a zbývajících 49 procent má australský těžařský start-up European Metals Holdings (EMH).

Stát na tom vydělá miliardy, slibuje MPO

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné nároky na finanční prostředky ze státního rozpočtu, uvádí dále ministerstvo průmyslu. Právě naopak. Pokud produkce dosáhne avizovaných 25 tisíc tun uhličitanu lithného za roku, veřejné rozpočty získají na vybraných daních a poplatcích okolo 3,15 miliardy korun. Státní rozpočet získá většinu této sumy, konkrétně něco přes 2,3 miliardy korun za rok.

Dalším přínosem pro Ústecký kraj, kde v nejbližších letech zaniknou tisíce pracovních míst v těžbě uhlí a uhelných elektrárnách, bude vytvoření 1800 přímých pracovních míst a až dalších 2000 pracovních míst v dodavatelském řetězci. „Projekt počítá s rekvalifikací pracovníků stávajících uhelných provozů a nabídce pracovních míst v novém průmyslovém odvětví,“ dodalo k tomu ministerstvo průmyslu.

Mohlo by vás zajímat

To si také ulehčilo práci a požádalo o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA). Tuto výjimku by ministerstvo mělo získat. „Je ovšem nutné do odůvodnění zahrnout důkladný, srozumitelný a úplný popis všech relevantní dopadů, zejména dopady nařízení vlády na vlastnická práva, území, životní prostředí, sociální situaci obyvatel a veřejné rozpočty,“ uvedl ve svém vyjádření vedoucí sekce Legislativní rady vlády Jan Kněžínek.

Velké plány a drhnoucí realizace

Plánovaná těžba v oblasti Cínovce je nejambicióznějším těžebním záměrem na českém území. Společný podnik ČEZ a EMH se chystá do těžby a zpracování lithia investovat zhruba 15 miliard korun. Záměr EMH počítá s produkcí 4225 tun čistého lithia ročně, což by Česko vyneslo na pozici největšího producenta lithia v Evropě. Samotná těžba měla začít na přelomu let 2026 a 2027, ale to už se nezdá být reálné.

Povolovací řízení se totiž výrazně protáhla. Ani po třech letech a sedmi měsících od zahájení procesu posouzení dopadu na životní prostředí (EIA), který předchází územnímu a stavebnímu řízení, stále Geomet nemá kladné stanovisko k záměru. Podle stavu projektu na Informačním systému EIA dosud není hotova ani podrobná dokumentace o dopadech záměru. Projekt tak už oproti původním plánům nabral výrazné zpoždění.

Co se týká špatných zpráv, tak to zdaleka není vše. Cena lithia klesla v loňském roce o celých 80 procent a vrátila se na úroveň poloviny roku 2021, tedy před vypuknutím energetické krize. Mírný pokles ceny lze pozorovat i letos. Skupina ČEZ navíc ještě nerozhodla, že do finančně nákladného projektu bude vůbec investovat. Termín pro své rozhodnutí už několikrát posunula na pozdější datum.