Podle odhadů odborníků se spotřeba elektrické energie do roku 2050 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, a proto je nutné na tuto situaci reagovat, proto je mimořádně aktuální výstavba nové jaderné elektrárny na Slovensku. Jedná se o běh na dlouhou trať, a to i v optimálním případě, nový jaderný reaktor v Jaslovských Bohunicích bude uveden do plného provozu v roce 2040. To věše zaznělo na konferenci Jaderná energetika – energetická budoucnost Slovenska.
Konference se konala v Bratislavě za účasti ministryně hospodářství Denisy Sakové (Hlas – Sociální demokracie), předsedy Asociace průmyslových svazů a dopravy Slovenské republiky Alexeje Beljajeva, vedoucích představitelů VUJE, Nuclear Energy Company of Slovakia (JESS) a zástupců společností Westinghouse, EDF a Amentum.
„Pokud dnes odhadneme celkové náklady na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny na přibližně 10 miliard eur, pak se tyto náklady každý následující rok zvyšují o 8 až 10 procent. Proto s výstavbou nového jaderného bloku spěcháme,“ upozornila ve svém projevu ministryně hospodářství Denisa Saková.
V druhé polovině listopadu slovenská vláda projednávala návrh postupu a výstavby nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Postup specifikuje způsob a harmonogram výběru dodavatele technologie, zajištění financování, možnost zapojení slovenských firem, možnost čerpání evropských fondů a v neposlední řadě má také navrhnout proces vzdělávání budoucích zaměstnanců.
Podle ambiciózního harmonogramu ministerstva hospodářství by dodavatel nové jaderné elektrárny v lokalitě Jaslovské Bohunice mohl být znám už v první polovině roku 2027.
V lokalitě Jaslovské Bohunice má vzniknout nová velká jaderná elektrárna s maximálním výkonem až 1 700 MW a životností 60 let.
Zdroje financování, stejně jako výběr zhotovitele, jsou definovány studiemi v dalších krocích projektu, přičemž cílem je, aby nová jaderná elektrárna zůstala v rukou státu. Od těchto parametrů a doby výstavby se bude odvíjet i konečná cena výstavby nové jaderné elektrárny.
„Očekáváme rychlý nárůst spotřeby elektřiny, která může do roku 2050 dosáhnout až 100 procent, přičemž naším cílem je pokračovat ve výrobě ekologicky šetrné bezuhlíkové energie z jaderných zdrojů, se kterými máme dobré zkušenosti. Snažíme se co nejvíce urychlit harmonogram přípravy a výstavby nové elektrárny, protože příklady ze světa jasně potvrzují, že doba výstavbu prodražuje,“ uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Denisa Saková.
Klíčovým aspektem realizace tohoto projektu bude výběr dodavatele technologie, který bude zahájen v průběhu roku 2025. Důraz je kladen na spolehlivost, bezpečnost a soulad s požadavky na ochranu životního prostředí, přičemž do výběrového řízení budou zapojeny i slovenské podnikatelské subjekty pro zajištění maximálního využití tuzemských dodavatelských kapacit.
Po získání všech potřebných stavebních povolení bude v roce 2032 zahájena výstavba a montáž hlavních komponentů. Během realizačních prací, které potrvají podle ambiciózního harmonogramu až do roku 2038, bude pokračovat také vyhodnocování možností pro další pohonné bloky. Uvedení nové jaderné elektrárny do provozu je plánováno na rok 2038 s tím, že plný provoz bude zahájen v roce 2040.
Ministerstvo hospodářství se v následujících měsících zaměří na identifikaci a implementaci optimálního finančního modelu, který zajistí úspěšné dokončení projektu ve stanovených časových a rozpočtových limitech. Možných je řada variant financování, ať už jde o státní financování nebo využití projektového financování, které by zahrnovalo zapojení soukromých investorů, nebo ve formě hybridního modelu, kdy je státní podpora kombinována s komerčními zdroji. Tyto modely také zkoumají možnost účasti mezinárodních finančních institucí a bankovního sektoru, který stále více podporuje nízkouhlíkové projekty v souladu s mezinárodními klimatickými cíli. Cílem je zvolit takový finanční model, který je nejen ekonomicky udržitelný, ale také dostatečně flexibilní, aby dokázal reagovat na výzvy spojené s realizací projektu.
Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky je přesvědčeno, že tento projekt je důležitý nejen pro zajištění energetických potřeb Slovenska, ale také významně přispívá k obecnému celosvětovému úsilí o udržitelnou a bezpečnou energetickou budoucnost. Slovensko se tak zapojuje do naplňování cílů Evropské unie v oblasti snižování uhlíkové stopy při výrobě elektřiny.
Co se týče financování, jeho forma bude přesně určena až po výběru dodavatele. Možné jsou tři scénáře – financování převážně slovenskou státní kasou s podporou evropských zdrojů, financování převážně ze soukromých zdrojů, nebo hybridní model.
Pozemky byly vykoupeny a s výstavbou elektrárny počítají územní plány
Nový jaderný reaktor má být tlakovodním reaktorem nové generace III+ s životností minimálně 60 let. Zároveň by měl být v lokalitě umístěn jeden, případně dva bloky. Výkon bloku by se měl pohybovat v rozmezí 1 000 až 1 700 MWe, s předpokladem, že by se měl pravděpodobně pohybovat kolem 1 200 MWe, které se konkrétně používají k vyjádření elektrického výkonu zařízení, zejména elektráren). První jaderné palivo pro nový reaktor by měl dodat zhotovitel, přičemž možnost změny dodavatele jaderného paliva je smluvně zajištěna.
V současné době je projekt v přípravné fázi, přičemž studie proveditelnosti je již zpracována, byly vykoupeny pozemky a výstavba nové jaderné elektrárny je zahrnuta do územních plánů kraje a dotčených měst a obcí. V dané lokalitě již byly nebo probíhají průzkumy a byla vytvořena koncepce zásobování vodou a dopravy nadrozměrných nákladů do lokality. Důležité je, že projekt již získal Osvědčení pro výstavbu nového elektrického zařízení a byl také dokončen proces získání EIA.
Slovensko využívá širokou škálu zdrojů energie, od jádra a fosilních paliv až po obnovitelné zdroje jako je voda, slunce a vítr. S rostoucí spotřebou elektrické energie, zejména v důsledku elektrifikace dopravy, teplárenství a průmyslu, ale slovenští energetici vnímají, že stále důležitější nastavit energetický mix a investice do nových zdrojů tak, aby Slovensko nemuselo být závislé pouze na dovozu. V Evropě se pozornost stále více zaměřuje na větrnou energii, která v současné době pokrývá 19 procent energetických potřeb EU a do roku 2050 by mohla dosáhnout až 50 procent.
Jaderná energetika – pilíř slovenského energetického mixu
Na Slovensku zajišťují jaderné elektrárny až 62 procent výroby elektřiny, zajišťují tak stabilní dodávky energie s minimální produkcí skleníkových plynů. Jaderná energie vyniká vysokou účinností a nízkou uhlíkovou stopou ve srovnání s fosilními palivy, což z ní činí klíčový pilíř domácí energetiky.
Na druhou stranu jaderná energetika přináší významné výzvy, zejména v oblasti bezpečnosti a nakládání s jaderným odpadem, který vyžaduje dlouhodobé a bezpečné skladování. Výstavba a provoz jaderných elektráren jsou navíc extrémně nákladné a technologicky náročné, což znamená vysoké počáteční náklady a složitý regulační proces.
„„Je nesporné, že základem energetické soběstačnosti Slovenska je jaderná energie. Pokud však země může využívat i jiné zdroje energie, bylo by chybou je nevyužívat,“ říká specialistka na projekty obnovitelných zdrojů energie ve společnosti SPP Lenka Jamborová.
Fosilní paliva – flexibilita s výzvami
Fosilní zdroje energie pokrývají přibližně 15 procent elektřiny vyrobené na Slovensku. Díky tepelným elektrárnám je možné zajistit spolehlivé a flexibilní dodávky energie, což je činí atraktivními zejména v době, kdy poptávka po elektřině roste.
Hlavní nevýhodou tohoto typu elektrárny jsou emise skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, jako jsou oxidy síry a dusíku, které se při výrobě elektrické energie uvolňují do ovzduší a negativně ovlivňují lidské zdraví a životní prostředí.
Přestože tepelné elektrárny poskytují stabilní a flexibilní zdroj energie, dopad na životní prostředí, se kterým jsou spojeny, výrazně snižuje jejich popularitu. S rostoucími požadavky na snižování emisí Slovensko zvažuje, jak postupně snížit svůj podíl v národním energetickém mixu.
Vodní energie – spolehlivost s přidanou hodnotou
Vodní elektrárny zajišťují zhruba 17 procent výroby elektřiny na Slovensku, přičemž představují spolehlivý zdroj čisté energie s minimálními emisemi CO₂. Jejich výhodou je stabilní výroba – na rozdíl od větrných nebo solárních elektráren mohou fungovat téměř nepřetržitě, pokud je v přehradách dostatek vody. Kromě výroby energie přispívají vodní elektrárny také k regulaci říčních toků, čímž zvyšují ochranu před povodněmi a podporují efektivnější hospodaření s vodními zdroji.
Na druhou stranu výstavba velkých vodních projektů může negativně ovlivnit říční ekosystémy a migraci ryb, což vyžaduje pečlivé plánování a citlivý přístup k přírodě. Slovensko se proto snaží využívat vodní elektrárny tak, aby respektovaly přírodní prostředí a zároveň přispívaly k jeho energetické soběstačnosti.
Solární energie – příležitost pro udržitelný rozvoj
Solární energie tvoří zatím pouze 2 procenta elektřiny vyrobené na Slovensku, ale má velký potenciál růstu. Solární elektrárny jsou čistým a obnovitelným zdrojem, který přeměňuje sluneční světlo na elektřinu, aniž by během provozu produkoval emise a s minimálním dopadem na životní prostředí.
Solární panely lze instalovat i na menších plochách, což umožňuje decentralizovanou výrobu elektřiny, například na střechách domů nebo budov. Nevýhodou solární energie je závislost na slunečním světle a potřeba dostatečně velkých ploch pro panely, které mohou omezovat jejich výkon.
Pravdou však je, že solární energie si postupně získává na popularitě a má potenciál do budoucna významně přispět k udržitelnosti Slovenska.
„Máme jasno v požadavcích trhu a zákazníků, kteří požadují obnovitelnou energii. Slovensko má závazky vůči Evropské unii a obnovitelné zdroje považujeme za budoucnost pro celou společnost. Chceme přispět k ekologizaci a obnově životního prostředí, a proto jsme se rozhodli jít právě touto cestou,“ uvádí odborník na větrnou energetiku společnosti SPP Tomáš Kupka.
Větrná energie – čistá energie s velkým potenciálem
Slovensko má dobré podmínky pro výstavbu větrných parků, například v Záhoří nebo na jihu země, ale od roku 2003 nepostavilo ani jednu novou větrnou farmu. Současná výroba elektřiny z větru představuje pouze 0,01 procento celkové výroby elektřiny. Větrné farmy nicméně poskytují čistou energii bez emisí CO₂ a jsou vysoce účinné ve větrných lokalitách s minimálním dopadem na životní prostředí.
Rozvoj větrných projektů komplikují přísné schvalovací procesy a mýty o jejich negativních dopadech, které byly mnohokrát vědecky vyvráceny. Moderní turbíny s výškou 150-250 metrů a výkonem 5 až 7 MW jsou schopny zásobovat tisíce domácností, přičemž mohou při svém provozu využívat i nižší rychlosti větru. Tyto technologicky vyspělé turbíny vyžadují méně rozsáhlé větrné elektrárny a snižují zasahování do krajiny.
To potvrzuje i Tomáš Kupka z SPP: „Větrná energie je symbolem technologické a ekologické vyspělosti. Věříme, že přinese Slovensku větší energetickou bezpečnost a bezpečnost. S jejím příchodem vznikne nové odvětví, které vytvoří řadu pracovních příležitostí pro Slováky. Zvýší se také atraktivita naší země pro investory, pro které je čistá větrná energie obrovským přínosem. Větrná energie je pro nás jednoduše příležitostí stát se moderní a ekologicky odpovědnou zemí.“
