INZERCE

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na konferenci v březnu 2024. Foto: Evropská komise

České europoslance nepřesvědčila Španělka Ribera. Pro novou Komisi jich nehlasovala ani polovina

České europoslance při grilování eurokomisařů potěšil náš zástupce Jozef Síkela, který dostal portfolio mezinárodní spolupráce, výhrady naopak mají napříč spektrem ke Španělce Terese Ribera, jež bude dohlížet na zelenou tranzici. Uvedli to v odpovědích pro Českou justici. Podpora nové Evropské komise prakticky kopíruje rozdělení na opozici a koalici v české Sněmovně. Zatímco zástupci českých vládních stran byli většinově pro, opoziční europoslanci byli proti.

Novou Evropskou komisi při hlasování podpořili zástupci STAN, TOP 09 i KDU-ČSL. Ti na evropské úrovni spadají do frakce Evropských lidovců, tedy do stejné politické skupiny jako předsedkyně Komise Ursula von der Leyen i většina eurokomisařů. Spolu s nimi hlasovala pro i Pirátka Markéta Gregorová (Zelení/ESA) a zástupci ODS Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (ECR). Jejich stranický kolega Alexandr Vondra se zdržel. Proti svorně hlasovali zástupci hnutí ANO, Motoristů a Přísahy, SPD a europoslanci zvoleni za koalici Stačilo. Z českých zástupců tak bylo osm pro, jedenáct proti, jeden ze zdržel a jeden nehlasoval. Celkově získala nová Komise jen těsnou většinu, podpořilo ji 370 europoslanců ze 688 hlasujících. O pozadí vzniku nové Komise jsme psali zde.

Česká europoslankyně Danuše Nerudová uvedla, že novou Komisi podpořila proto, že je nezbytné, aby se hned pustila do práce. „Bez funkční Komise nemůže EU efektivně fungovat, a to si v současné době nemůžeme dovolit. Čeká nás spolupráce s novým americkým prezidentem, se kterým budeme muset tvrdě vyjednávat zejména v oblasti obchodu. Evropa musí zároveň nastartovat svou konkurenceschopnost, posílit obranné kapacity a rychle reagovat na povodňové škody. Nesmíme ztrácet další dny kvůli politickým sporům,“ řekla.

Podobně argumentuje její stranický kolega Jan Farský. „V současném geopolitickém rozpoložení potřebujeme silný a jednotný hlas Evropy. Přesně to si slibuji od nastupující Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyen. Vybrala si tým, který bude schopný dotahovat projekty a zasadí se o to, aby se vize proměnily v realitu. Rád zmíním příklady: budoucí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, ministr pro obranu Andrius Kubilius a samozřejmě také Jozef Síkela,“ řekl.

Zástupce KDU-ČSL Tomáše Zdechovského zase dle jeho slov přesvědčil program, který Von der Leyen předložila. „Klade důraz na priority, jako je hospodářská obnova, bezpečnost Evropy a efektivnější řízení migrace. Samozřejmě, že skutečnost, že Ursula von der Leyenová pochází z naší politické rodiny hraje roli. Známe její hodnoty, víme, že se zaměřuje na odpovědnou politiku a pragmatická řešení. Přesto podpora není automatická – je podmíněna jejím ochotou řešit klíčové problémy a prosazovat skutečné výsledky,“ uvedl.

Také u Ondřeje Krutílka z ODS převládly argumenty pro. „Na řadě postů přináší nové složení Komise zlepšení oproti stávajícímu stavu. Nezastírám, že některé členy bych osobně velmi rád vyměnil, ale odmítnutím celé Komise bychom stejně nedocílili toho, že například španělská socialistická vláda vygeneruje kandidáta jiné politické orientace,“ uvedl. Hlas pro Komisi navíc podle něj znamená větší vliv při utváření legislativy.

Ondřej Knotek z ANO, který hlasoval proti, tak učinil proto, že se nová Evropská komise nebude příliš lišit od té dosavadní. „Bude chtít pokračovat v zaběhlých kolejích. Bude stále ideologicky orientovaná a půjde nesprávným směrem. Pro hospodářství EU to bude katastrofa,“ myslí si.

Potěšil Síkela, nepřesvědčila Ribera

Při hodnocení výkonů, které eurokomisaři předvedli v rámci „grilování“ před výbory Evropského parlamentu, se většinově shodují na kritice Teresy Ribery. Ta pochází z politické rodiny Socialistů, na starost bude mít silné portfolio pro zelenou tranzici.

„Smíšené dojmy u mě zanechala Teresa Ribera, u níž mám stále otazníky ohledně její schopnosti řešit krizové situace a zasazovat se o konkurenceschopnou evropskou energetiku. Evropská komise potřebuje silné lídry v klíčových oblastech, o tomto mě musí Ribera ještě přesvědčit,“ uvedl Zdechovský.

A podobně mluví i Nerudová. „Nebyla jsem zcela přesvědčena o španělské kandidátce, paní Ribera. Neodpověděla jasně na klíčové otázky ohledně budoucnosti jaderné energetiky v EU. Evropská politika je však založená na kompromisech. Stejně jako na národní úrovni nemusíme být spokojeni se všemi ministry, i zde je důležité zaměřit se na program a priority nové Komise, které tvoří ‚koaliční smlouvu‘ na evropské úrovni. Paní Ribera musí dostat v tomto směru jasné instrukce a respektovat vůli většiny členských států i Evropského parlamentu. To je nejen zásadní pro fungování Komise, ale je to také zakotveno ve Smlouvách EU,“ napsala.

„Nepřipravená a politicky pro mě i obsahově těžce skousnutelná byla španělská místopředsedkyně Komise pro klimatickou transformaci Teresa Ribera,“ souhlasí Krutílek.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) při slyšení nizozemského kandidáta Wopke Hoekstry. Zdroj: Evropský parlament

Knotek zkritizoval další eurokomisaře, jejichž portfolia se budou tak či onak dotýkat životního prostředí a přechodu na udržitelnou ekonomiku. „Velmi slabý výkon předvedla švédská kandidátka na komisařku pro životní prostředí a odolnost Jessika Roswall. Obdobně si vedl i nový eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra, který nadále počítá s tím, že v Evropské unii začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut,“ uvedl.

Pozitivně naopak mluví o maďarský komisaři pro zdraví Olivéru Várhelyim nebo slovenském eurokomisaři Maroši Šefčovičovi.

Farský pak chválí eurokomisaře pro obranu. „S Andriusem Kubiliem jsem měl možnost se seznámit – je to dlouholetý europoslanec, který je také ve frakci EPP. Jeho výkon byl naprosto skvělý. Mluvil spatra, znal čísla a statistiky. Věřím, že v jeho rukách bude evropská obrana zajištěna,“ uvedl. „Kvalitní výkon podal při grilování před mým výborem například litevský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius,“ zmínil jej též Krutílek.

Farský i Zdechovský jmenovali mezi těmi, kdo pozitivně překvapili, i českého zástupce z hnutí STAN Síkelu. „Velmi mě potěšil Jozef Síkela, který byl na grilování výborně připravený. Nejenže prokázal detailní znalosti svého portfolia, ale také překvapil kolegy svou perfektní němčinou,“ uvedl Zdechovský.

Grilování jako cesta mezi minovými poli

Hodnocení grilování je mezi nimi smíšené. Podle Nerudové je to taková „cesta mezi minovými poli“. „Každý kandidát se snažil najít konsenzus a zalíbit se všem politickým frakcím evropské většiny, ale zároveň ukázat odbornou připravenost a schopnost ovládat svou agendu,“ poukázala. Do celé věci se navíc podle ní příliš promítaly některé specifické národní problémy. „Naší rolí jako europoslanců je ale primárně při slyšeních hodnotit kandidáty z hlediska jejich schopnosti řešit evropské výzvy, to bude také jejich hlavní role jako eurokomisařů. Například velká část grilovaní paní Riberiové směrovalo na zvládání povodní ve Valencii její vládou, naopak na francouzského kandidáta směrovaly otázky primárně na jeho vztahy s Emmanuelem Macronem,“ řekla.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) při „grilování“ maďarského kandidáta na eurokomisaře. Zdroj: Evropský parlament

Podle Zdechovského má slyšení v Parlamentu zásadní význam a i tentokrát ukázalo, že jde o demokratický mechanismus, který může ovlivnit budoucí směřování EU. Přesto mělo podle něj své komplikace. „Nechybělo ani zcela nadbytečné divadlo kolem italského kandidáta, který, ač ze stejné politické rodiny jako naše vládnoucí ODS, čelil nepochopitelné kritice ze strany levice,“ napsal. Kandidát ze strany Bratři Itálie Raffaele Fito totiž čelil odporu ze strany Socialistů i Liberálů, kteří pro něj nechtěli post místopředsedy Komise.

Knotek hovoří o „kádrování jako za socialismu“. „Evropští lidovci, socialisti, liberálové a zelení zcela devalvovali význam slyšení kandidátů na komisaře. Namísto objektivního hodnocení předvedli nedůstojné politikaření. Bylo zcela jedno, jestli je kandidát kvalitní, nebo ne,“ kritizuje.

Hlavní úkol nové Komise: konkurenceschopnost

Co by měla udělat nová Evropská komise jako první? „Nová Evropská komise by měla prioritně zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu, a to snížením cen energií a zajištěním dostupnosti základních surovin,“ napsal Zdechovský. Kromě toho zmínil kontrolu vnějších hranic a efektivní návratovou politiku. Dále je třeba posílit evropskou bezpečnost, a to včetně investic do zbrojení, či boj proti dezinformacím.

„Úkolů před novou Komisí leží celá řada. Cesta vedoucí k jejímu ustavení byla dlouhá, žádné dny hájení ji tak nečekají. Velká očekávání mám od eurokomisaře pro obranu. A to nejen proto, že je situace na Ukrajině urgentní. Za sebe říkám, že jako první by měla Komise přijít s návrhem dalšího sankčního balíčku a jasně stanovit plán pomoci Ukrajině před nadcházející zimou,“ řekl Farský.

Danuše Nerudová (STAN) při slyšení Piotra Serafina. Zdroj: Evropský parlament

Také Nerudová zmínila, že úkolů je celá řada. „Jednak musí připravit návratovou směrnici. Migrační pakt není dostatečný a občané jasně očekávají, že EU bude dále tvrdě potírat nelegální migraci. Dále je třeba dát návrh budoucího dlouhodobého rozpočtu EU. Ten by měl být zaměřen na zvyšování konkurenceschopnosti a posilování obranných kapacit. Také je třeba začít zohledňovat dopady evropských norem na občany a firmy. Je nutné zmírnit některé negativní dopady, například v rámci Green dealu. A nakonec musí také Komise změnit legislativu k podporám z EU na škody na povodně, dnes přichází z EU málo prostředků a pozdě,“ upozornila.

Krutílek zmínil oblast automobilového průmyslu. „Teď hoří hlavně to, aby Komise iniciovala minimálně odložení platnosti pokut pro evropské automobilky kvůli tomu, že lidé od nich nechtějí kupovat Unií naplánovaný počet elektromobilů,“ napsal. Poukázal tak na nové emisní limity, které začnou platit od ledna.

Knotek se pak zaměřil na geopolitickou situaci. „Musí začít intenzivně jednat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem i Putinem, s cílem co nejrychlejšího zmrazení konfliktu a započetí mírových jednání. To zaprvé. Dále co nejrychleji vyhodnotit dopady klimatické legislativy na konkurenceschopnost Evropy. To je pro budoucnost Evropy rovněž naprosto zásadní,“ uvedl.

(knn)