Až o tři roky oproti původnímu ohlašovanému datu posunulo ministerstvo dopravy termín uvedení do provozu plánovaného českého námořního terminálu v Kuhwerder Hafen v Hamburku. Ještě v červnu resort zmiňoval rok 2028. „Aktualizovaný termín zahrnuje kontext vývoje jednání a souvisejících faktorů,“ sdělila Ekonomickému deníku tisková mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.
Upřesnila, že během prvního pololetí letošního roku s přesahem do září probíhalo na expertní úrovni zpracování podkladů technického řešení. V návaznosti na jeho doporučení poté muselo ministerstvo podle ní aktualizovat i časový plán výstavby, tak aby byl realistický, a to i s přihlédnutím k nutným formálním a povolovacím úkonům včetně výstavby nového terminálu.
„Celý projekt musí obhájit a reflektovat nejen dlouhodobé logistické a strategické potřeby České republiky v Hamburku, ale i realistické možnosti v nastavení financování anebo zájem potencionálních nájemců,“ konstatovala mluvčí. Momentálně podle ní resort připravuje podkladové dokumenty na materiál pro schválení vládou. „Vyhodnotíme v nich všechny klíčové aspekty a posouzení vhodnosti a výhodnosti investice České republiky,“ uvedla Mühl.
Česko-německá pracovní skupina se už podle mluvčí dohodla na výměně stávajícího přístavního území v Hamburku za nové území Kuhwerder Hafen včetně jeho optimalizace pro daný záměr. Shodu skupina nalezla podle ní také na technickém řešení. „Dohodnuta je jak samotná stavba terminálu, tak stavba nové přístavní zdi. Zásadní jsou pak právní a ekonomické otázky a ty jsou momentálně rozjednané. Právě toto má vliv jak na časový harmonogram plánovaných kroků, tak i na termín dokončení celého projektu,“ upozornila mluvčí.
K jednáním česko-německé pracovní skupiny dochází dvakrát do roka, v květnu se skupina zabývala podle mluvčí technickými a ekonomickými tématy a prezentovaly se mezivýsledky zpracovaných technických studií proveditelnosti. Řešily se otázky kompletní přístavní infrastruktury, právní rámec i možnosti financování.
„Na ministerstvu dopravy pak 11. října proběhlo druhé letošní setkání. Na něm skupina prezentovala finální výsledky technických studií, uzavřelo se téma studií proveditelnosti modernizace nábřežní hrany, což řešili němečtí kolegové, a komplexního řešení terminálu a přístavní zdi, kterými se zabývala česká strana,“ přiblížila mluvčí. Během roku se podle ní uskutečnila také jednání s Ředitelstvím vodních cest (ŘVC) a Hamburskou přístavní správnou. ŘVC také zadalo aktualizaci analýz nákladů a socio-ekonomických efektů.
Aktuálně je podle Mühl podpis smlouvy o smlouvě budoucí naplánovaný na konec února 2025. Komplexní projektová příprava a průzkumy se uskuteční podle návrhu v letech 2025 až 26. „Podpis pachtovní smlouvy se předpokládá na 2027. Stavební úpravy by měly probíhat od druhé poloviny 2029,“ uvedla mluvčí.
Čtyři hektary
Samotná výstavba nového terminálu si podle dřívějších informací resortu dopravy vyžádá náklady ve výši přibližně 2,5 miliardy korun. Pro Česko je k dispozici přístavní území o velikosti čtyř hektarů s možností budoucího rozšíření o další dva hektary.
Investice do nového území by měly být rozděleny do dvou fází. První fáze by umožnila realizovat překládky zboží a využívat vlečkové koleje. V rámci druhé fáze se podle ministerstva počítá i s možností odbavování námořních plavidel, a to v návaznosti na realizaci nutných sanačních prací na přilehlé nábřežní hraně.
V současnosti má v Hamburku Česká republika tři přístavní území. Dvojici přístavů Moldauhafen a Saalehafen historicky ještě tehdejší Československá republika získala do pronájmu na 99 let díky Versailleské smlouvě. Samostatný Peutehafen v roce 1929 Československo koupilo.
Česko o směnu areálů Moldauhafen a Saalehafen za Kuhwerder Hafen usilovalo dlouhodobě. Pozemek je totiž od současných českých přístavů vzdálen několik kilometrů směrem k moři. Po dokončení nového terminálu by současná území Česká republika opustila.
Česká republika má také zájem více využívat labskou vodní cestu. Poslanecká sněmovna letos v březnu po více než dvouletém váhání projednala a podpořila smlouvu mezi českou a německou stranou ohledně splavnění Labe v úseku od Pardubic do Hamburku. Dokument umožňuje spolupráci obou zemí. Otazník ale stále visí nad budováním plavebních stupňů, které se mají na vodní cestě nacházet.
Čtěte také:
Tereza Čapková
