Evropská unie by se měla více zaměřit na prevenci a na problémy, které přináší demografické změny. Více totiž řešíme už vzniklé krize, než to, jak jim předcházet – a to by se mělo změnit. Přitom by ale EU měla zastávat především své koordinační pravomoci a neměla by se snažit sjednocovat zdravotnické systémy členských zemí. V panelové diskusi mezinárodní konference Ekonomika prevence se na tom shodli redaktor The Financial Times Andrew Bounds, europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) a další přední politici, ekonomové i zástupci zdravotních pojišťoven.
Evropská populace stárne a evropské státy musí vynakládat více peněz na to, aby byli jejich obyvatelé fit, takže se včasná prevence z ekonomického hlediska do budoucna jednoznačně vyplatí, upozornil v panelové diskusi redaktor The Financial Times Andrew Bounds. A uvedl, že podle údajů OECD padesátníci dnes pracují méně, protože často trpí kritickými zdravotními problémy, ať už je to diabetes, nebo rakovina.
„Co se týče zdraví mladých lidí, ukázalo se, že v Británii – a platí to i pro Evropu – je určitý počet mladých lidí, kteří nejsou dostatečně zdraví. A tento počet výrazně vzrostl od roku 2008, kdy byla finanční krize, ať už to bylo v důsledku covidu, nebo právě finanční krize,“ varoval Bounds.
V této souvislosti Andrew Bounds lituje, že se oblastí prevence příliš nezabývá zpráva o konkurenceschopnosti Evropy, kterou zveřejnil italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. „Ve zprávě jsem našel jen deset odkazů na zdravotnictví, což není moc – na to, že má dvě stě stran. Dva z těch odkazů popisovaly, jak výborný máme zdravotnický systém oproti konkurentům, jako je Čína, a samozřejmě že je potřeba ten systém nadále zlepšovat a zlepšovat i jeho financování,“ popsal britský novinář.
Další zmínky ve zprávě se týkají inovací i popisu toho, kde Evropská unie zaostává v oblasti výzkumu a vývoje léčivých přípravků. „Částečně je to v důsledku regulace, protože jsme v Evropě obezřetnější než ve Spojených státech, máme tady princip předběžné opatrnosti. Draghiho zpráva proto požaduje určité reformy v EU. Aktuálně se sice řeší nový farmaceutický balíček, ale trošku se to zaseklo, protože farmaceutické společnosti chtějí určité změny,“ konstatoval Bounds.
Draghiho zpráva se nicméně vůbec nezaměřuje na prevenci a problémy, které přináší demografické změny populace, upozornil Bounds. „Včasná prevence se přitom z dlouhodobého ekonomického hlediska jednoznačně vyplatí,“ poznamenal s tím, že bude důležité, jaký postoj k prevenci zaujme nová Evropská komise.
„Minulá Komise toho udělala hodně, například v době pandemie covidu… Ale myslím, že se víc řeší krize, než prevence. Uvidíme, co a jak se podaří prosadit a jaká bude spolupráce v rámci členských států,“ konstatoval Bounds a dodal: „Například vakcíny na opičí neštovice chtěly členské státy nakupovat společně. A to by před covidem nebylo možné. Takže je potřeba se dohodnout na společné politice, ale zároveň se musí zapojit i vnitrostátní vlády.“
Evropa se bude muset snažit, aby si udržela konkurenceschopnost, demografická křivka je totiž neúprosná. Takovými slovy podpořil Boundsovy závěry člen Národní ekonomické rady vlády ekonom Aleš Rod. „S přihlédnutím k pomalé automatizaci a robotizaci i k tomu, jak se nám nedaří doplňovat evropskou populaci migrací, se v Evropě budeme muset významně snažit zvyšovat produktivitu práce napříč celým ekonomicky aktivním věkovým cyklem,“ řekl Rod na konferenci Ekonomika prevence s tím, že právě prevence může být v boji o zdravou populaci a konkurenceschopnou ekonomiku rozdílovým faktorem.
Koordinovat, ne sjednocovat
K Draghiho zprávě se na konferenci vyjádřil také poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek. „S řadou vývodů, které Mario Draghi přináší, souhlasím. Nejsem si nicméně úplně jistý, jestli jsou ta pravá i řešení, se kterými přichází. Protože problém spočívá především v penězích – a Mario Draghi přichází s návrhy, které prostě budou něco stát. Myslím si, že pokud chceme mít v rámci Evropské unie lepší zdravotnictví, měli bychom ctít koordinační pravomoci EU a spíše odemykat potenciál, ať už byznysu nebo zdravotnických zařízení tak, aby mohly poskytovat poskytovat péči – třeba v přeshraničních oblastech. Rozhodně bych ale zdravotnické systémy nijak nesjednocoval,“ vysvětlil Krutílek.
Upozornil i na to, že je zdravotnictví sdílenou kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií, přičemž více pravomocí leží na členských státech a Evropská unie „tahá spíše za ten kratší konec provazu“. Takový stav ale podle Krutílka není nezbytně špatný a evropské politiky prevencí mohou výrazně pomoci evropskému zdravotnictví. „Jsem přesvědčen o tom, že pokud bychom více integrovali oblast zdravotnictví na úrovni Evropské unie, nemuselo by to dopadnout dobře právě kvůli tomu, že zdravotnictví a jednotlivé systémy v jednotlivých členských státech jsou docela dost odlišné – především co se týče úhrad – a mohlo by to nadělat víc škody než užitku,“ vysvětlil europoslanec.
„Pozitivní role, kterou může Evropská unie a potažmo Evropský parlament sehrát, spočívá především v tom, že bude umožňovat, aby se některé služby nebo věci, ze kterých může těžit celek, lépe rozšířily po EU,“ uvedl Krutílek a jako příklad jmenoval farmaceutický balíček a návrh European health data space. „Toto sdílení dat pacientů, anonymizovaných i neanonymizovaných, mezi jednotlivými členskými státy je určitě věc, která stojí za pozornost. Může totiž snížit náklady, zároveň může napomoci i prevenci a obecnému zvýšení úrovně zdravotnictví v Evropské unii jako celku,“ řekl na konferenci Krutílek.
Co se týče Evropského parlamentu, ten může podle Krutílka sehrávat důležitou roli při neformálním tlaku na na Komisi. „Ať už formou různých zpráv z vlastní iniciativy, nebo formou aktivit like-minded (podobně smýšlejících – pozn. red.) poslanců, kteří se věnují konkrétním tématům – ať už k duševnímu zdraví, podpoře prevence nebo třeba boji proti rakovině,“ řekl Krutílek. A dodal: „Čeká nás nový víceletý finanční rámec a s ním i přepracování stávajícího výzkumného programu Horizon Europe. A myslím si, že pokud mohou někde sehrát Evropská unie a Evropský parlament zvlášť pozitivní roli, tak je to podpora vědy a výzkumu, která nás může posunout dál a srovnat, nebo se alespoň pokusit srovnat, pozici, kterou dnes nemáme úplně pozitivní ve vztahu k jiným ekonomickým celkům na světě.“
Draghiho zpráva: Očekávání jsou různá
„Myslím si, že si všichni musíme tu zprávu přečíst a strávit ji. Je v ní spousta konkrétních důkazů, ale v zásadě jde o to, že ten dokument říká, že pokud chce Evropská unie zůstat na globální i regionální úrovni konkurenceschopná, musí udělat spoustu změn, od inovací až po radikální reformy. A není pochyb o tom, že v produktivitě Evropa zaostává, například ve srovnání s Čínou a USA,“ uvedl ekonom z Brunel University v Londýně a Ca´Foscari University v Benátkách Francesco Moscone.
Moscone v souvislosti s prevencí kvitoval, že se Evropská komise zaměřuje na řadu směrnic, které souvisí se spotřebou tabáku a alkoholu. „Nyní je chvíle pro revizi v rámci Evropské unie. A myslím si, že jedním ze způsobů, jak se posunout vpřed, je právě snížit podíl všech těch možných rakovinných a kardiovaskulárních onemocnění, které souvisí s životním stylem a o kterých mluvíme tady na konferenci,“ řekl Moscone s tím, že je také zastáncem principů harm reduction.
O Draghiho zprávě se v panelové diskusi zmínili i zúčastnění vrcholní politici. Zatímco slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši (HLAS-SD) doufá, že nepůjde jen o „zprávu pro zprávu“, ale to, co je pro členské státy akceptovatelné, se z ní skutečně vybere a povede to ke změnám, český stínový premiér Karel Havlíček (ANO) je méně optimistický.
„Já jsem skeptik, myslím si, že se EU Draghiho zprávou moc inspirovat nebude. Ta zpráva je zdrcující a, popravdě řečeno, neříká nic úplně nového,“ poznamenal. A dodal: „Já nabádám k jedné věci, která v podtextu Draghiho zprávy je: Nedívejme se na naše rozpočty účetně, dívejme se na ně hospodářsky. Každý, kdo kdy byl v nějaké organizaci, která se dívala dlouho dopředu, třeba ve firmách nebo jiných institucích, ví, že se nemůže dívat jenom z úhlu pohledu dvou let, ale třeba deseti nebo patnácti let.“
Prevence neovlivňuje jen resort zdravotnictví
Oba politici mluvili také o potřebě zvýšení investic do prevence a o tom, proč k němu často nedochází. „Prevence je něčím, co nikdo nezpochybňuje. Každý ví, že jen zdravý stát je silný stát, a že jen silný stát může být konkurenceschopný. A přesto jsem přesvědčen, že nejen Slovensko, ale většina států v Evropské unii a možná i na světě má stále problémy s tím, aby při přípravě svých rozpočtů dokázala investovat do prevence takové množství finančních prostředků, o jakém jsou všichni přesvědčení, že je nezbytné pro to, aby to přineslo efekt,“ řekl na úvod jedné z panelových diskusí konference slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši.
A hned vysvětlil, proč tomu tak je. „Investice do prevence je něco, co uděláte dnes, ale politický výsledek to přinese až tehdy, kdy už vás to nezastihne ve funkci,“ řekl. Proto, když se schvaluje rozpočet, vždy se podle něj řeší akutní problémy. A přestože všichni politici vědí, že investice do prevence přinese silný a nezpochybnitelný efekt, je mimořádně obtížné vyčlenit na ni adekvátní množství prostředků.
S tím souhlasil stínový premiér Karel Havlíček z ANO, který připomněl, že třetina celosvětového růstu HDP ve 20. století nastala díky zdravější populaci a že se každá koruna, kterou dá stát do prevence, sedminásobně vrátí. „Myslím, že si každý intuitivně uvědomuje, že když dneska budeme dávat do prevence finanční zdroje, tak to vždycky vyjde levněji než případné náklady na budoucí zdravotní péči,“ řekl Havlíček, podle něhož je nesporné, že čím budeme mít jako stát zdravější populaci, tím budeme mít lepší HDP a vyrovnanější rozpočty. Za klíčové považuje i investice do sportu – a to nejen vrcholového, ale především do žákovského a amatérského – a zkrácení čekacích dob na vyšetření.
Na zajímavý aspekt upozornil v diskusi také místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, když vysvětloval, že prevence nešetří peníze jen ve zdravotnictví, ale i v dalších resortech. „Průměrný počet dní v pracovní neschopnosti na Slovensku je 46. To je miliarda eur, které dokážeme ušetřit, pokud jako zdravotní pojišťovny budeme aktivně přistupovat k prevenci,“ řekl Fekete s tím, že lidé nebudou tak dlouho v pracovní neschopnosti a nebudou stát systém další peníze v rámci sociálního zabezpečení.
O tom, že nejen vlády, ale i zdravotní pojišťovny musí při tvorbě svých rozpočtů přemýšlet hospodářsky, mluvil na konferenci ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Kdybychom se nedívali na nějaký desetiletý nebo patnáctiletý horizont, nemůžeme plnit cokoli, co plnit máme – tedy zajistit stabilní dostupnost zdravotních služeb pro naše klienty,“ uvedl Kabátek.
Role prevence je přitom podle něj v tomto směru zcela neoddiskutovatelná. „Kromě toho, že máme bezesporu určité rezervy v oblastech struktury poskytovatelů a efektivity celého systému poskytovatelů zdravotních služeb, tak prevence je jednou z oblastí, kterou dnes můžeme aktivně řešit hospodářsky, to znamená s nějakou investicí do budoucna. Můžeme ji řešit s tím, že bude podmiňujícím faktorem pro to, že udržíme ve zdravotnictví stabilitu,“ uzavřel Kabátek.
Jakub Němec
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
