Moravskoslezský kraj se nebojí jít u veřejné dopravy cestou alternativních pohonů. V prosinci začnou na regionálních tratích kraje jezdit první duální elektricko-bateriové vlaky v České republice, podle hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělici (ANO) jde o přelomový moment.
Je už jasné, jaké sumy vynaloží Moravskoslezský kraj do dopravy a do dopravních projektů v příštím roce? Máte už představu?
Rozpočet na rok 2025 se teprve připravuje, dá se ale očekávat, že náklady na dopravní obslužnost v roce 2025 zcela jistě překročí dvě miliardy korun.
Které dopravní projekty jsou v kraji podle vás nejzásadnější? A které to budou v příštím roce?
Nasazení bateriových vlaků v prosinci 2024 je nutné vnímat jako přelomové. Tyto jednotky budou totiž opravdu první tohoto typu v České republice. V rámci očekávaných staveb přesahující rok 2025, které nejsou krajské, ale jsou pro zkvalitnění veřejné dopravy v regionu zcela zásadní, zmíním pokračující práce na projektech elektrizace tratí Opava – Krnov, Ostrava – Frýdek – Frýdlant – Frenštát / Ostravice, dále pak Sedlnice – Štramberk nebo také modernizaci Havířovského nádraží.
Moravskoslezský kraj se dá v České republice označit za průkopníka alternativních pohonů v dopravě. V současné době jsou v kraji v procesu jak vodíkové, tak bateriové projekty ve veřejné dopravě. Nakolik je pomohly rozjet programy jako je například Spravedlivá transformace nebo chystaný program Transport, podprogram TRANSGov?
Moravskoslezský kraj v současné době čerpá výhody ze starších dotačních titulů, které dopravci v rámci nabídkových řízení na zajištění dopravní obslužnosti využili. Předně se jednalo o výzvy z Operačních programů doprava, či výzvy v rámci dotačních titulů v gesci ministerstva životního prostředí související zejména s ekologizací dopravy.
Sleduje kraj další výzvy z programů, které?
Sledujeme všechny evropské programy a výzvy. V minulém programovém období 2014-2020 se podařilo z eurofondů do regionu dostat téměř 100 miliard korun. V současném období máme ambici ještě větší, právě kvůli vzniku OP Spravedlivá transformace a Modernizačního fondu. Zároveň se Moravskoslezský kraj angažuje i na mezinárodní scéně a snaží se získat zdroje z přímo řízených programů Evropské komise, které jsou náročnější na přípravu a vyžadují mezinárodní partnery. Takto se nám podařilo získat zdroje v rámci Programu LIFE zaměřeného na podporu životního prostředí. Prostřednictvím Moravskoslezského inovačního centra Ostrava (MSIC) cílíme také na program Horizon 2020, který je zaměřen na podporu inovací. V kontextu rozvoje vodíkových technologií nás zajímá také Inovační fond.
Z programu Spravedlivá transformace je možné čerpat finance na vodíkovou ekonomiku a vodík jako nový zdroje energie. Budovat se mají takzvaná vodíkové údolí, v jaké fázi přípravy aktuálně v kraji jsou?
Jde o specifický druh finančního schématu, takzvané Síťové řešení vodíkového údolí Moravskoslezského kraje. V praxi to znamená, že jednotlivé podpořené aktivity musí být vzájemně provázané, aby nedošlo k situacím, že někdo postaví plnicí stanici, ale nebude k ní mít zdroj vodíku, anebo zdroj vodíku nebude mít zdroj energie pro jeho výrobu. Síťové řešení je ze strany kraje připraveno a je součástí Strategie rozvoje vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji, kterou krajské zastupitelstvo schválilo letos v červnu. Nyní probíhají konzultace a rozhovory s řídícím orgánem Operačního programu Spravedlivá transformace, to znamená ministerstvem životního prostředí, a ladí se nastavení podpory tak, aby se vzájemně nekrylo s Modernizačním fondem.
Jak bude vypadat regionální řetězec výroby a jak se na vývoji vodíkových údolí podílí samotný kraj? A jak na nich budu následně profitovat?
Jeden aspekt je čistě technologický – kraj má budovat takzvaná vodíková hnízda založená na přístupu cirkulární ekonomiky, v nichž se využívají odpadní produkty při výrobě vodíku, tedy kyslík a teplo. Proto elektrolyzéry budou v místech, kde jsou stávající teplárny nebo například čistírny odpadních vod. Druhý aspekt je přidaná hodnota ekonomiky, kdy chceme, aby se jednotlivé technologie, komponenty a koncové výrobky vyráběly v regionu a nedovážely se ze zahraničí. Už dnes funguje řada výrobců sdružených v Moravskoslezském Vodíkovém klastru.
Existuje například prototyp Tatra Phoenix, ve vývoji je těžký vodíkový nakladač, lehká užitková vozidla a také mobilní plnicí technologie. Deficit máme v oblasti palivových článků a komponentů pro elektrolyzéry. Moravskoslezský kraj kromě toho, že je zakladatelem Moravskoslezského Vodíkového klastru podporuje samotný vývoj technologií zejména na Vysoké škole báňské – TUO a jejího centra CEETe, které je obrovskou laboratoří s aplikovaným pracovištěm pro vodík.
Česko nedávno aktualizovalo Vodíkovou strategii – co z toho vyplývá pro kraj?
Vodíková strategie České republiky je založená na dovozu levného vodíku velkými plynovody ze zahraničí a má poměrně konkrétní představu o celkovém vodíkovém hospodářství. Kraj tak dnes ví, že ho velké vodíkovody minou. Bude zcela na nás zajistit dovoz s největší pravděpodobností derivátů vodíku pro energeticky náročné provozy, zejména Třinecké železárny a BorsodChem, které musí podle evropské legislativy dekarbonizovat svou výrobu. Tato aktualizace ale přiznává velkou roli tří uhelných regionů ve vodíkovém hospodářství, což je výrazně pozitivní pro příliv potenciálních financí.
Nakolik bude fungování vodíkových údolí důležité i pro využití vodíku v dopravě, na které se kraj také zaměřuje?
Moravskoslezský kraj se už třikrát pokusil o zajištění dopravní obslužnosti vozidly s vodíkovým pohonem. S ohledem na absenci potřebné infrastruktury byly vždy tyto soutěže zrušeny. Proto nebude na Havířovsku dopravní obslužnost minimálně do roku 2026 zajištěna vozidly na vodík. Jsme však stále vodíkové veřejné dopravě nakloněni.
Posunutím termínu získáme alespoň krátký časový prostor pro přípravu nového zadávacího řízení na zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Havířovsko III, opět vozidly s pohonem na vodík, s tím že by dopravci stále ještě měli možnost využít dotace z ITI na pořízení vodíkových vozidel. Předpokládáme, že by mohlo dojít k rozvoji vodíkových technologií a snížení ceny vodíku, což by i pro kraj znamenalo nižší ekonomické dopady.
Mohlo by vás zajímat
Vrátím se na začátek. Na železničních tratích Moravskoslezského kraje začnou jezdit duální elektricko-bateriové vlaky Českých drah od společnosti Škoda Group. Státní dopravce s firmou uzavřel kontrakt na 15 vlaků za 3,5 miliardy korun. Kdy a kde se v nich svezou první cestující?
Moravskoslezský kraj jako objednatel veřejné drážní dopravy podporuje ekologizaci dopravy. Proto bude mít už od letošního prosince, jako první kraj v Česku, ve své objednávce čtyři bateriové vlaky. Na ty pak od prosince 2026 naváže nasazení dalších 15 bateriových jednotek. Chceme je nasadit především na linkách: S8 Ostrava – Studénka – Veřovice, R61 Krnov – Opava – Ostrava, S34 Ostrava – Suchdol nad Odrou – Nový Jičín, S7 Ostrava-Svinov – Karviná – Český Těšín – Frýdek-Místek – Ostrava-Svinov a také na vybraných spojích S33 Ostrava – Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou a S10 Opava – Krnov.
V čem jsou pro kraj výhodné alternativní pohony?
Nasazení bateriových vlaků snižuje emise uhlíkových plynů při provozu na neelektrizovaných tratích a umožňuje nabídnout cestujícím více přímých spojení, která kombinují jízdu na hlavních elektrizovaných tratích a vedlejších tratích bez elektrizace.
Kde je dobré se zaměřit právě na alternativní pohon?
Alternativní pohony je dobré využít právě na linky, které kombinují jízdu na hlavních elektrizovaných tratích a vedlejších tratích bez elektrizace.
Hlavním směrem je v kraji kromě vodíku a baterií elektrizace železnice. Řeší kraj ve spolupráci se Správou železnic a ministerstvem dopravy, na kterých tratích například není vhodná? A řeší to vůbec?
Za oblast vhodnou pro využití alternativního pohonu vozidel považujeme Bruntálsko. Jednotky s alternativním pohonem by tu mohly začít jezdit od roku 2031. V současnosti kraj jedná nejen s výrobci vozidel, ale hlavně se správcem infrastruktury Správou železnic, o modernizaci dotčených traťových úseků. Byli jsme ujištěni, že přípravy nezbytné elektrizace tratí v dotčené oblasti Bruntálska jsou v takové fázi, že po roce 2029, respektive 2031, lze s elektrizací počítat. A bude tedy možné vypsat veřejnou zakázku na zajištění dopravní obslužnosti drážní dopravou s požadavkem na bateriové vlaky. Tento postup však bude nejpozději v průběhu roku 2025 ještě předmětem jednání orgánů kraje a Ministerstva dopravy. Jeho výsledek tedy nelze takto zcela predikovat, rozhodnutí bude ovlivňovat právě výše uvedená příprava vhodné infrastruktury.
Je možné shrnout, co se v uplynulém období v oblasti dopravy v kraji podařilo a daří – a naopak?
Určitě je to zkvalitnění služeb, v roce 2024 došlo k výrazné obnově vozového parku v rámci smlouvy s Českými drahami. Vyzdvihnout musím už několikrát zmíněné plánované nasazení bateriových jednotek a také plnou integraci do jednotného Integrovaného dopravního systému ODIS v rámci kraje. Jako částečný neúspěch, který je ale ovlivněn mnoha faktory, je asi možné považovat prozatím neúspěšné výběrové řízení na vodíkového dopravce.
Tereza Čapková
