Slunečné počasí posledních dní navyšuje výkon fotovoltaických elektráren na dosud nevídané hodnoty. Například ve středu po poledni pokrývaly solární elektrárny přes 84 procent celkové spotřeby elektřiny v Nizozemsku a 62 procent v Německu. Dokonce i v zemích, jako je Polsko, Litva či Dánsko, přesáhl podíl sluneční energie na spotřebě elektřiny hranici 40 procent.
Podle údajů webu Electricity Maps, který sbírá a publikuje aktuální data o výrobě a spotřebě elektřiny, přesáhl podíl sluneční energie hranici 50 procent ve středu okolo poledne v pěti evropských zemích. Vedle Nizozemska a Německa se jednalo o Řecko, Španělsko a Belgii. Hranici 50 procent se přiblížilo také Polsko, kde solární elektrárny vyrobily až 47,5 procenta elektřiny a stlačily podíl tradičně dominujících uhelných elektráren na 32 procent.
Česká republika zatím za těmito solárními lídry zaostává, podíl fotovoltaiky na spotřebě elektřiny u nás se dostal maximálně na 22,6 procenta. Podle dat společnosti ČEPS byl v tomto týdnu výkon solárních panelů nejvyšší ve středu v 13:00 hodin, kdy dosahoval 2542,5 megawattu (MW). Celkový instalovaný výkon fotovoltaiky je přitom vyšší, v červnu podle údajů Energetického regulačního úřadu překonal 3550 MW. Ani za ideálních podmínek tak české fotovoltaiky nevyrábějí na plný výkon.
Výkon a podíl solární energie ve vybraných zemích EU
(středa 27.8.2024 okolo poledne)
| země | podíl na spotřebě elektřiny (%) | výkon fotovoltaiky (MW) |
| Nizozemsko | 84,1 | 18 300 |
| Německo | 62,3 | 44 300 |
| Řecko | 58,8 | 5 670 |
| Španělsko | 52,2 | 19 600 |
| Belgie | 52,2 | 6 800 |
| Polsko | 47,5 | 11 100 |
| Maďarsko | 41,7 | 3 180 |
| Litva | 41,3 | 898 |
| Dánsko | 40,1 | 2 780 |
| Rakousko | 37,5 | 3 850 |
| Portugalsko | 33,3 | 2 380 |
| Itálie | 32,3 | 13 900 |
| Francie | 24,0 | 14 400 |
| Česká republika | 22,6 | 2 542 |
V některých zemích se již dostavuje „závrať z úspěchu“ solární energetiky. V Nizozemsku energetické společnosti stále více zavádějí výkupní poplatky za přetoky elektřiny ze solární energie do sítě. Tyto poplatky za nechtěnou, přebytečnou energii narušují dříve spočítanou návratnost investice do fotovoltaiky. Otázkou času je, kdy provozovatelé sítě začnou přikazovat omezování výkonu obnovitelných zdrojů v době, kdy je výkonu příliš mnoho.
Slabinou fotovoltaiky je nestabilní výkon během dne. Nejvíc elektřiny dodávají do sítě okolo poledne nebo brzy odpoledne. Poměrně vysoký zůstává jejich výkon zhruba od devíti ráno do pěti hodin odpoledne. V této době se cena elektřiny na spotovém trhu často propadá na hodnoty blízké nule, výjimečné nejsou ani záporné ceny. Naopak v ranních a večerních hodinách cena elektřiny na spotovém trhu běžně roste na 150 až 250 eur za megawatthodinu.
Další problém je v sezónní povaze solární energetiky. Vysoký objem výroby v jarních a letních měsících nelze zopakovat v zimě, kdy je navíc spotřeba elektřiny nejvyšší. Výrobu zelené energie v zimě táhnou hlavně větrné a vodní elektrárny, ale i jejich výkon v praxi závisí na počasí.
Navzdory zmíněným slabinám podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny dlouhodobě roste. Solární a větrné elektrárny vyrobily v zemích Evropské unie během prvního letošního pololetí 30 procent celkového množství elektřiny. Překonaly tak prvně v historii fosilní zdroje, jejichž podíl na výrobě klesl na 27 procent, jak upozornila analytická firma Ember.
Fotovoltaické zdroje oproti prvnímu pololetí loňského roku vyrobily o 21 procent více, přičemž růst výkonu i produkce elektřiny se týká prakticky všech zemí EU. Výrazný skok se odehrál v Maďarsku (+49 %) a Polsku (+37 %), do žebříčku zemí s nejvyšším růstem výkonu solárních panelů proniklo i Česko.
David Tramba
