Vláda se ke schvalování státní energetické koncepce (SEK) a dalších strategických dokumentů popisujících dekarbonizaci energetiky i dalších sektorů vrátí zřejmě v září. Ekonomickému deníku to sdělil René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu. V podobě samotné SEK se podle Nedělova vyjádření nebude nic zásadně měnit.
V čem je tedy problém? Zdroje Ekonomického deníku se shodují, že kritika míří hlavně na jiný dokument než na SEK. Konkrétně na návrh aktualizované Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), který vypracovalo ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem. Kritikům z jiných ministerstev i části odborníků vadí, že návrh POK počítá s vyšší redukcí emisí skleníkových plynů, než požaduje Evropská unie.
Požadavek EU zní: snižte emise oxidu uhličitého o 55 procent do roku 2030 – oproti výchozímu stavu roku 1990. Jenže návrh POK uvádí snížení o 62 procent. Velcí emitenti v energetice, průmyslu a letecké dopravě mají emise snížit o 62 procent, návrh POK zmiňuje pokles o 68 procent. Podobná situace nastala u menších zdrojů emisí oxidu uhličitého, kde by snížení dosáhlo 31 procent oproti požadované redukci o 26 procent.
MŽP na dotaz Ekonomického deníku uvedlo, že všechny cíle redukce emisí jsou v souladu se záměry EU a nejdou nad jejich úroveň. „Všechny tři předkládané strategie, tedy Politika ochrany klimatu, Státní energetická koncepce i Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu jsou zcela provázané a obsahují stejné hodnoty cílů a předpokladů pro jejich plnění. Uvedené cíle plně odpovídají schválené evropské legislativě (balíčku Fit for 55),“ reagovala tisková mluvčí MŽP Veronika Krejčí.
Benzin zdraží o 3 koruny, ne o 14
Co se týká vůbec nejkontroverznějšího opatření, tedy zavedení emisních povolenek na fosilní paliva použitá při vytápění budov a v dopravě po roce 2027, to autoři POK pouze konstatují jako fakt. Rozhodnutí o faktickém zdražení uhlí, zemního plynu, benzinu a nafty totiž přijaly členské země Evropské unie v prosinci roku 2022 a navzdory sílící kritice zůstává dál v platnosti.
Zdražení benzinu až o 14 korun za litr, kterým straší někteří kritici návrhu, je málo pravděpodobné. Cena povolenky v novém systému EU ETS 2 bude v prvních letech regulována; pokud překročí hranicí 45 eur za tunu emisí, uvolní Evropská unie na trh další povolenky. Podle propočtu webu Fakta o klimatu by tak i v případě dosažení ceny 45 eur zdražil benzin o 2,70 koruny za litr, tedy o zhruba sedm procent. Velkou část ceny zde totiž tvoří spotřební daň; povolenka zatíží pouze cenu samotného paliva.
Vážnější situace nastane u ceny zemního plynu, který může zdražit až o 14 procent. Domácnosti, které stále ještě topí hnědým uhlím, zaznamenají zdražení až o 48 procent. Konkrétní dopad do cen paliv pro maloodběratele shrnuje následující tabulka.
Dopad zavedení povolenek na maloobchodní ceny paliv
| palivo / cena povolenky | 30 EUR/t | 45 EUR/t |
| benzin (cena 40 Kč/litr) | +4,5 % | +6,8 % |
| nafta (cena 40 Kč/litr) | +4,9 % | +7,3 % |
| zemní plyn (15 Kč/m3) | +9,5 % | +14 % |
| hnědé uhlí (680 Kč/100 kg) | +32 % | +48 % |
Co stát vezme, obratem vyplatí na dotacích
Reálný dopad těchto opatření do rodinných rozpočtů však bude menší. Evropská unie spustí Sociální klimatický fond, který bude kompenzovat nízko- a středněpříjmovým domácnostem a drobným podnikatelům rostoucí náklady za paliva a energie. Celková výše dotací má v letech 2026 až 2032 dosáhnout 65 miliard eur, z toho 1,56 miliardy eur (necelých 40 miliard korun) má být určeno pro Českou republiku.
Jak dále uvádí MŽP na svém webu, maximálně 37,5 procenta z této částky lze použít na přímé dotace zranitelným skupinám obyvatel a podnikatelům. Prioritu má podpora investic do modernizace a renovace budov (včetně přechodu k ekologicky přijatelnějšímu způsobu vytápění) a do rozvoje veřejné dopravy a nízkoemisní dopravy.
Odložené rozhodnutí
Ministři koaliční vlády premiéra Petra Fialy měli ve středu 17. července projednat čtyři zásadní strategické dokumenty, které určí budoucí podobu českého energetického sektoru. Ze čtyř zmíněných dokumentů však schválili pouze jeden – Vodíkovou strategii. Vedle toho zveřejnili jméno vítěze soutěže na stavbu nových bloků v Dukovanech a Temelíně, což do poslední chvíle tajili.
Přednost tak dostalo rozhodnutí o výběru dodavatele nových jaderných bloků. Současně se zdá, že ministry nepříjemně překvapila negativní odezva, kdy opoziční politici, některá média i část expertů začala vládní plány v energetice označovat za „český Green Deal“ a podrobila je ostré kritice. „Slibuji, že se na všechny dokumenty na vládě ještě jednou podíváme, jestli nám něco neuteklo. A pokud ano, tak to opravíme,“ řekl premiér Fiala.
David Tramba
