Dotační pobídky státu a Evropské unie, které měly zajistit přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu nezabraly. Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukázala, že celkový přepravený objem v kombinované dopravě v České republice klesá, železniční nákladní doprava stagnuje a vodní nákladní doprava prakticky neexistuje. Naopak silniční nákladní doprava roste.
NKÚ kontrolu ukončil letos v březnu. Dnes informoval o tom, že ministerstvo dopravy plánovalo s cílem o ekologičtější přepravu zboží podpořit v letech 2015 až 2023 projekty na rozvoj nákladní kombinované dopravy částkou 4,7 miliardy korun. Nakonec ale podle NKÚ úřad podpořil jen 14 projektů, na které vydal 650 milionů korun. Nevyužil tedy 86 procent vyčleněných peněžních prostředků. Podle NKÚ existuje riziko, že národní cíl převést do roku 2030 celkem 30 procent silniční nákladní přepravy na vzdálenosti nad 300 kilometrů na železniční či vnitrozemskou vodní dopravu nebude splněn.
„Ministerstvu dopravy se dosud nepodařilo odstranit překážky bránící rozvoji nákladní kombinované dopravy. U železnice je to například nedostatečná kapacita železniční dopravní infrastruktury, která je z velké části vyčerpána vlaky osobní dopravy, dále nedostatečná spolehlivost železniční dopravy, nedostatečné parametry železniční infrastruktury a vysoké poplatky za využití železniční dopravní cesty v porovnání se zpoplatněním silnic,“ konstatuje v tiskovém prohlášení NKÚ. Důsledkem je podle NKÚ stagnace železniční nákladní dopravy.
Většímu využití vodní cesty v nákladní kombinované dopravě podle kontrolorů brání dlouhodobá nespolehlivost labské vodní cesty. Silniční nákladní dopravě se naopak podle kontrolorů daří. Výpočty NKÚ ukazují, že v České republice došlo v roce 2023 oproti roku 2015 k téměř třicetiprocentnímu nárůstu kilometrů ujetých nákladními vozidly nad 12 tun.
NKÚ také zjistil u šesti ze 14 kontrolovaných projektů, že nedosahují předpokládaných výsledků. Ilustroval to například na projektu výstavby překladiště kombinované dopravy v Kolíně, kde dotace od ministerstva dopravy činila 46,5 milionu korun. Podle projektu měl přepravený objem v kombinované dopravě dosahovat ročně od 272 tisíc do 301 tisíc tun. NKÚ zjistil, že v roce 2020 byl objem překládky nulový, v roce 2021 činil jen 28 procent a v roce 2022 celkem 36 procent z plánovaného objemu přeprav.
U dvou kontrolovaných projektů zjistil NKÚ neoprávněné použití peněžních prostředků a vyhodnotil to jako skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně v celkové výši 11,1 milionu korun. Jeden z těchto příjemců například čerpal dotaci 7,5 milionu korun na pořízení návěsů pro kombinovanou dopravu. Kontrola NKÚ ukázala, že příjemce tyto návěsy v 99,5 procenta případů využíval jen při přepravě po silnici.
Koronavirová pandemie a dokončení TEN-T
Ministerstvo dopravy na závěry NKÚ reagovalo, že se do období realizace programu negativně projevila pandemie Covid-19, která podle úřadu způsobila značnou nestabilitu světové ekonomiky a nejistotu jednotlivých potenciálních žadatelů z hlediska vývoje mezinárodního obchodu. „Důsledky této krize doplněné o válku na Ukrajině měly i dopad na výkony železniční a kombinované dopravy v minulých letech. Tento pokles je ovšem celoevropský, kdy byl v loňském roce pokles výkonů kombinované dopravy v České republice mírně nižší než v evropském průměru,“ informovalo ministerstvo.
Ministerstvo dopravy v reakci také uvedlo, že výsledky snah o podporu kombinované dopravy nelze hodnotit izolovaně. Podpora kombinované dopravy je podle úřadu pouze jedním z potřebných kroků k naplnění v úvodu zmiňovaného národního cíle. „Tento cíl je stanoven celoevropsky a musí být tudíž výsledkem spolupůsobení opatření napříč EU. Nemá smysl jej vyhodnocovat pouze národně,“ míní ministerstvo.
NKÚ navíc podle ministerstva v závěru potvrzuje, že použilo podporu kombinované dopravy hospodárně a v souladu s předpisy. „Z kontrolního závěru i tiskové zprávy nám plyne zjištění, že podmínky pro posílení železniční přepravy se musí dále zlepšovat. S tím nelze než souhlasit, neb jsme si vědomi, že projekty na podporu přeložení nákladu ze silnice na železnici musí běžet dál a musí být efektivní. Tedy mít své výsledky, a to například i díky nutnému dokončení páteřních transevropských sítí (TEN-T) – tedy rozvoji v evropském měřítku,“ uvedl úřad.
Podle ministerstva dopravy je také potřeba zohlednit situaci v celém sektoru. Například pokles objemu přepraveného zboží po železnici je zákonitý, protože se dosud po železnici vozily hromadné substráty jako je uhlí, dřevo či železářské výrobky. „V rámci klimatických opatření je ale spotřeba fosilních paliv utlumovaná a proto přeprava fosilních paliv klesá. Kůrovcová kalamita rovněž odeznívá a lesy musí znovu dorůst. Železářský průmysl v České republice prochází obtížným obdobím,“ zmiňuje resort dopravy.
Železnice musí být podle ministerstva nově zaměřena na přepravy probíhající po silnici, a to ve formě spolupráce silničních a železničních dopravců v kontinentální kombinované dopravě. „To je ale teprve v počátcích,“ dodal úřad. Jsou k tomu podle něj nutná i opatření stanovená na evropské úrovni.
Nutností je podle ministerstva i dokončení hlavní sítě TEN-T. „Koruna investovaná do sítě a terminálů tedy začne přinášet výsledky až ve spojitosti s dalšími projekty, na nichž se pracuje, anebo jsou připravovány k realizaci. To platí i pro program podpory terminálů, nicméně investice do terminálů jako přístupových bodů na železnici jsou nutnou podmínkou,“ reagoval na kontrolu NKÚ úřad.
Infrastrukturu v České republice pro lodní dopravu je tam, kde se prokáže její efektivita a soulad s životním prostředím podle ministerstva dopravy potřeba dobudovat, jde například o projekt Plavební stupeň Děčín.
(teč)
