Česká republika postupuje ve své snaze získat vlastní námořní terminál v Hamburku. Česko-německá pracovní skupina by měla v říjnu projednat studii proveditelnosti pro výměnu přístavních území. „V návaznosti na dokončení probíhající studie proveditelnosti bude připravená nájemní smlouva, jejíž uzavření se aktuálně předpokládá v průběhu roku 2025,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovlevič. V takovém případě lze podle něj počítat se zahájením provozu v novém terminálu v Kuhwerder Hafen v průběhu roku 2028.
Samotná výstavba nového terminálu si vyžádá podle resortu dopravy náklady ve výši přibližně 2,5 miliardy korun. Pro Česko je k dispozici přístavní území o velikosti čtyř hektarů s možností budoucího rozšíření o další dva hektary. Investice do nového území by měly být rozděleny do dvou fází. První fáze by umožnila realizovat překládky zboží a využívat vlečkové koleje. V rámci druhé fáze se podle ministerstva počítá i s možností odbavování námořních plavidel, a to v návaznosti na realizaci nutných sanačních prací na přilehlé nábřežní hraně.
Česká republika má v Hamburku aktuálně tři přístavní území. Dvojici přístavů Moldauhafen a Saalehafen historicky ještě tehdejší Československá republika získala do pronájmu na 99 let díky Versailleské smlouvě. Samostatný Peutehafen v roce 1929 Československo koupilo.
Česko o směnu areálů Moldauhafen a Saalehafen za Kuhwerder Hafen usiluje dlouhodobě. Pozemek je totiž od současných českých přístavů vzdálen několik kilometrů směrem k moři. Po dokončení nového terminálu by současná území Česká republika opustila.
Jak uvedlo ministerstvo dopravy už dříve, jejich nevýhodou je, že nemají námořní přístup, pro současné požadavky logistiky mají roztříštěnou dispozici a nachází se v těsné blízkosti obytné nástavby, kde je v plánu další rozvoj nové městské čtvrti.
Nový terminál má být přístupný pro námořní plavidla. To podle resortu dopravy umožní vylepšit podmínky pro obchodní výměnu podniků v České republice s částí Evropy, která je dostupná díky námořní dopravě. Přístav by měl sloužit především pro přepravu nadrozměrných nákladů nebo například zboží, které by bylo možné kompletovat přímo v přístavu.
Vlastnímu českému terminálu nahrává i nedávné schválení česko-německé dohody o údržbě a rozvoji labské vodní cesty z Pardubic do Hamburku. Dohoda, kterou po několikaletém váhání posvětila Poslanecká sněmovna, aktuálně čeká na ratifikaci prezidenta Petra Pavla.
Labská vodní cesta patří podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mezi nejvýznamnější koridory TEN-T, a jak už dříve uvedl, může se na ní vztahovat také poměrně významná finanční podpora ze strany Evropské unie. Lodní doprava je podle něj ekologická a čeští dopravci a firmy se jí snaží v zájmu vyšší konkurenceschopnosti využívat co nejvíce.
Návrh dohody s Německem nastavuje hlavní pravidla péče o splavnost Labe. Smlouva zavazuje obě strany k tomu, že se postarají o plavební dráhy a parametry plavební hloubky. Na německém úseku Labe je cílem údržby hloubka plavební dráhy 140 centimetrů, země by také měla podle dokumentu přezkoumávat každých deset let referenční úroveň vodní hladiny. Česko by na velké části toku mělo zajistit plavební hloubku 230 centimetrů. Smlouva zavádí jasná pravidla o tom, jak se budou oba státy o vodní tok starat.
Tereza Čapková
